Anatsa: trojan, který předstírá aktualizaci

Anatsa funguje jako takzvaný dropper. Uživatel si stáhne funkční čtečku PDF nebo správce souborů, který projde kontrolou Google Play. Teprve po instalaci se aplikace spojí s řídicím serverem a stáhne další část programu, která může být vydávána za běžnou aktualizaci. Ta už obsahuje škodlivý kód. Malware se následně snaží získat oprávnění ke službám usnadnění přístupu, čtení SMS nebo zobrazování překryvných oken. Poté zjišťuje, které bankovní aplikace má uživatel v telefonu, a může zobrazovat falešné přihlašovací obrazovky nebo zaznamenávat stisky kláves.

Podle společnosti Zscaler ThreatLabz cílila Anatsa v analyzované konfiguraci na více než 831 finančních institucí po celém světě. Seznam zahrnoval také 150 nově přidaných bankovních a kryptoměnových aplikací. ThreatFabric ve své analýze kampaně zaměřené na Evropu výslovně uvádí také Česko. Konkrétní seznam českých bank, na které Anatsa cílila, však výzkumníci veřejně nezveřejnili.

Hrozba navíc nezmizela po prvním odhalení. Zscaler zaznamenal Anatsu v lednu 2026 ve falešném správci dokumentů s více než 50 000 staženími, v dubnu téhož roku v další čtečce dokumentů s 10 000 staženími a znovu v srpnu 2026 v aplikaci s přibližně tisícovkou stažení. Google tyto aplikace odstranil, útočníci však opakovaně přicházeli s novými variantami.

NoVoice: rootkit, který může přežít i tovární reset

Na přelomu března a dubna 2026 popsala laboratoř McAfee Labs kampaň označovanou jako NoVoice. Na rozdíl od Anatsy nejde o bankovní trojan, ale o rootkit – škodlivý software, který se snaží získat hlubokou kontrolu nad zařízením.

NoVoice se skrýval ve více než 50 aplikacích na Google Play, včetně čističů, her a fotografických nástrojů. Tyto aplikace dohromady zaznamenaly přes 2,3 milionu stažení. Po spuštění zjišťovaly informace o zařízení, stahovaly exploit přizpůsobený konkrétnímu hardwaru a verzi systému a pokoušely se získat oprávnění roota. Následně mohly upravovat systémové knihovny a umožnit škodlivému kódu zasahovat do fungování dalších aplikací v telefonu.

Jednou z nejzávažnějších vlastností NoVoice bylo, že na některých starších nebo neaktualizovaných zařízeních mohl přetrvat i po běžném továrním resetu. Důvodem byly zásahy do systémového softwaru. Úplné odstranění infekce tak mohlo vyžadovat nové nahrání firmwaru. McAfee zároveň uvádí, že zařízení s bezpečnostní záplatou z května 2021 nebo novější nebyla vůči použitým exploitům zranitelná.

České banky v hledáčku: co je veřejně doloženo

Přímé cílení na české bankovní aplikace zdokumentoval ve svých analýzách bezpečnostní tým společnosti ESET. Popsal kampaně, v nichž útočníci vytvářeli falešné verze aplikací George a George klíč (Česká spořitelna), ČSOB Smart a ČSOB Smart klíč i aplikace Raiffeisenbank. Škodlivé aplikace se šířily například prostřednictvím automatizovaných hlasových hovorů, SMS zpráv a podvodných reklam na Facebooku a Instagramu. Po kliknutí na odkaz se oběti otevřela falešná stránka napodobující Google Play nebo web dané banky.

U Anatsy je situace méně přehledná. Zscaler i ThreatFabric potvrzují, že Česko patří mezi cílové regiony. ThreatFabric navíc uvádí regionální filtrování, které zahrnuje kódy cz a sk. Veřejný seznam konkrétních českých bank, na které Anatsa cílila, však žádný z těchto výzkumných týmů nezveřejnil. To samo o sobě neznamená, že české banky v seznamu nebyly. Bez zveřejněných podkladů ale nelze jejich konkrétní cílení spolehlivě potvrdit.

Proč „je to z Google Play“ neznamená bezpečí

Google v roce 2025 zabránil zveřejnění více než 1,75 milionu problematických aplikací a služba Play Protect denně kontroluje přes 350 miliard aplikací. Ochranné mechanismy tedy existují, útočníci se je ale snaží obcházet.

Jednou z používaných metod je právě odložené stažení škodlivého kódu. Aplikace při zveřejnění neobsahuje nebezpečnou část programu, takže při prvotní kontrole nemusí vzbudit podezření. Škodlivý kód stáhne až později z externího serveru. Google ve svých pravidlech pro vývojáře výslovně zakazuje skryté škodlivé funkce i nepovolené dynamické načítání kódu. Právě na principu oddělení původní aplikace od později staženého škodlivého obsahu však podobné útoky stavějí.

Jak se chránit: konkrétní kroky

Nemá smysl plošně odinstalovávat všechny čtečky PDF nebo čističe telefonu. Opatrnost je namístě především u neznámých nástrojů s obecným názvem, nejasnou historií vývojáře a oprávněními, která neodpovídají jejich účelu. Doporučený postup:

• Zapněte a zkontrolujte Play Protect – v Google Play klepněte na svůj profil a ověřte, že je ochrana aktivní.
• Aktualizujte systém – nainstalujte nejnovější dostupné bezpečnostní záplaty Androidu i aktualizace systému Google Play.
• Projděte seznam aplikací – zaměřte se na čtečky PDF, správce souborů nebo čističe, které si nepamatujete nebo jejichž vývojáře neznáte.
• Zkontrolujte oprávnění – otevřete Nastavení > Aplikace > konkrétní aplikace > Oprávnění. Varovným signálem může být přístup ke službám usnadnění, čtení SMS nebo možnost zobrazovat překryvná okna, pokud je aplikace ke své funkci nepotřebuje.
• Podezřelé aplikace odinstalujte – následně sledujte, zda se znovu neobjevují nebo zda telefon nevykazuje další neobvyklé chování.

U starších telefonů bez aktuálních bezpečnostních záplat je riziko vyšší. Pokud používáte zařízení se záplatami staršími než z května 2021 a máte podezření na infekci, samotný tovární reset nemusí stačit. V takovém případě zvažte odbornou pomoc s přeinstalací firmwaru nebo výměnu zařízení.

Anatsa se zaměřuje na krádeže peněz a bankovních údajů, zatímco NoVoice se snaží získat kontrolu nad celým zařízením. Obě hrozby však využívají stejnou slabinu: uživatelé často automaticky důvěřují aplikacím z Google Play. Právě tato důvěra může být nejslabším článkem ochrany.

Výzkumníci z Bitdefender Labs ve zprávě z 8. října 2026 popisují tisíce zasažených zařízení ve více než 150 zemích. Přesný počet společnost nezveřejnila. Hovoří o „tisících unikátních zařízení“ zaznamenaných během přibližně dvouletého období. Nejvyšší zastoupení nakažených zařízení výzkumníci evidovali v Mexiku, Francii a Itálii. Další případy zaznamenali v USA, Německu, Brazílii a Španělsku.

Česko mezi výslovně jmenovanými zeměmi nefiguruje. Modely Doogee S200X a Cubot KingKong X, které se ve zprávě objevují, se však prodávají také prostřednictvím českých e-shopů a cenových srovnávačů. Samotná dostupnost těchto telefonů na českém trhu ovšem neznamená, že jsou nakažené všechny prodané kusy.

Co přesně Bitdefender našel a proč to nejde smazat

Základem problému je škodlivý kód zabudovaný do systémového softwaru telefonu. Podle analýzy Bitdefenderu je příslušná komponenta podepsaná platformovým klíčem a běží pod systémovou identitou android.uid.system. Díky tomu má přístup k oprávněním, která běžné aplikace nemají. Může například bez vědomí uživatele instalovat a odebírat další aplikace nebo jim udělovat oprávnění.

Zvlášť závažná je schopnost dočasně deaktivovat obchod Google Play příkazem pm disable com.android.vending. Tím může malware omezit ochranu, kterou za běžných okolností poskytuje Google Play Protect, a provést skrytou instalaci dalších aplikací. Po dokončení může obchod znovu aktivovat.

Bitdefender identifikoval několik konkrétních systémových balíčků: com.android.system.lite, com.android.sys.prot, com.android.sys.gmsprot a com.android.sys.bcprot.

Mezi značkovými modely, které se v analyzovaných datech objevovaly nejčastěji, byly Doogee S200X a Cubot KingKong X. Oba využívají čipset MediaTek Dimensity 7050, což odpovídá zjištění, že se kampaň často týká zařízení s hardwarem od MediaTeku. Samotný použitý čipset však není důkazem infekce.

V datech se objevila také různá označení firmwaru, například J10_EEA, A9_EEA, T13_EEA a Q6_EEA. Výzkumníci zaznamenali i falešná modelová označení S25 Ultra, S24 Ultra nebo S26 Ultra. Takové názvy mohou vzbuzovat dojem, že jde o prémiové telefony Samsung, ve skutečnosti však mohou označovat zařízení jiného výrobce s podstatně odlišným hardwarem.

Proč nepomůže obnovení továrního nastavení? To zpravidla smaže uživatelská data a nastavení, nikoli samotný systémový obraz, ze kterého se Android spouští. Pokud je malware přímo jeho součástí, může po resetu zůstat v telefonu a znovu se aktivovat.

Jak malware pracuje na pozadí a co s telefonem dělá

Po zapnutí telefonu se skrytá systémová komponenta označovaná jako „System“ spojí se vzdáleným řídicím serverem a může stahovat další moduly. Ty následně instalují další aplikace. Bitdefender identifikoval například balíčky com.mobile.applock.en, picturetranslate.extractor.text.lite a com.dmstudio.weather.

Infikovaná zařízení mohou být využívána k podvodným reklamním aktivitám, například k vytváření falešných zobrazení reklam a kliknutí. Malware může také zobrazovat reklamy přes celou obrazovku a v některých případech zapojit telefon do rezidenční proxy sítě. V takové síti je internetové připojení zařízení využíváno k přesměrovávání provozu dalších uživatelů. Telefon se tím může stát součástí botnetu, tedy sítě zařízení ovládaných na dálku.

Znepokojivé jsou také další funkce, které podle Bitdefenderu malware technicky podporuje, přestože výzkumníci v analyzovaných vzorcích nedoložili jejich aktivní zneužití. Patří mezi ně přístup k oznámením, čtení a zápis SMS nebo využití služby Accessibility, která aplikacím se zvláštními oprávněními umožňuje pracovat s obsahem obrazovky a ovládat některé funkce telefonu.

Tyto možnosti by při zneužití mohly útočníkům pomoci získávat citlivé informace. Přístup k oznámením například může odhalit jednorázové ověřovací kódy, zatímco zneužití služby Accessibility může umožnit sledovat obsah obrazovky nebo manipulovat s některými prvky aplikací. Bitdefender však rozlišuje mezi tím, co malware technicky dokáže, a tím, co se podařilo prokazatelně zaznamenat při jeho analýze.

Společnost navíc odhalila další větev kampaně: 13 aplikací distribuovaných prostřednictvím Google Play, které podle její analýzy vykazovaly stejné identifikační znaky jako komponenty nalezené v infikovaných telefonech. To ukazuje, že riziko nemusí být omezené pouze na aplikace instalované z neznámých zdrojů.

Jak se malware dostal do telefonů a proč nejde jen o cenu

Klíčovým problémem není samotná nízká cena telefonu, ale nedostatečně kontrolovaný dodavatelský řetězec. Bitdefender popisuje několik míst, kde mohl být škodlivý kód do firmwaru zaveden: například u výrobce zařízení navrhujícího a vyrábějícího hardware pro jinou značku, při sestavování firmwaru nebo v některé další fázi distribuce.

Jedna ze stop v analyzovaném kódu podle výzkumníků ukazuje na společnost Shenzhen Zediel. Taková technická souvislost ale sama o sobě nedokazuje, že firma o škodlivém kódu věděla nebo se na jeho šíření vědomě podílela.

Nízká cena tedy automaticky neznamená, že je telefon nebezpečný. Riziko spočívá spíše v tom, že značka uvedená na krabici nemusí být totožná se společností, která zařízení skutečně vyrobila, sestavila jeho firmware nebo zajistila jeho distribuci. Na vývoji a výrobě jednoho telefonu se může podílet několik různých firem. Pokud nejsou jednotlivé fáze dostatečně kontrolované, může se škodlivý software dostat do zařízení ještě předtím, než se dostane k zákazníkovi.

Ani známá značka však sama o sobě není zárukou absolutní bezpečnosti. Důležitá je především kontrola dodavatelů, zabezpečení procesu výroby a pravidelné aktualizace softwaru.

Pro české zákazníky je podstatné, že Doogee S200X i Cubot King Kong X jsou dostupné prostřednictvím nabídek českých prodejců na Heurece. To neznamená, že je každý prodaný kus infikovaný. Znamená to však, že modely spojované s touto kampaní lze pořídit i na českém trhu, a proto má smysl věnovat pozornost původu zařízení a jeho softwaru.

Co dělat, když máte podezření

Pokud vlastníte některý z uvedených modelů nebo telefon s neobvyklým „vlajkovým“ označením od málo známého výrobce, můžete provést několik základních kontrol:

• Zkontrolujte systémové aplikace – v nastavení telefonu zobrazte všechny aplikace včetně systémových a zaměřte se na balíčky com.android.system.lite, com.android.sys.prot, com.android.sys.gmsprot a com.android.sys.bcprot. Pozornost si zaslouží také neobvyklá položka „System“ bez ikony. Samotný název však infekci nepotvrzuje, protože podobně se mohou jmenovat i legitimní systémové komponenty.
• Sledujte neobvyklé chování – varovným signálem mohou být reklamy zobrazované přes jiné aplikace, programy, které se instalují bez vašeho vědomí, nezvykle vysoká spotřeba mobilních dat, rychlé vybíjení baterie nebo přehřívání. Žádný z těchto příznaků však sám o sobě nedokazuje přítomnost malwaru.
• Spusťte kontrolu pomocí Play Protect – v aplikaci Google Play otevřete sekci Play Protect a spusťte kontrolu zařízení. Prověřte také certifikaci zařízení v obchodě Google Play. Čistý výsledek ovšem nevylučuje infekci, zejména pokud je malware součástí systémového softwaru.
• Omezte používání citlivých služeb – pokud máte důvodné podezření na kompromitaci telefonu, nepoužívejte ho do vyřešení problému pro bankovnictví, přihlašování k důležitým účtům ani pracovní komunikaci. Z bezpečného zařízení změňte důležitá hesla a zkontrolujte aktivní přihlášení k účtům.
• Kontaktujte prodejce nebo výrobce – běžné obnovení továrního nastavení nemusí stačit. Požádejte o ověření firmwaru a informujte se o možnosti výměny nebo vrácení zařízení. Oficiální stránky podpory nabízejí například Doogee a Cubot. Před instalací firmwaru si ověřte, že je určený přesně pro váš model a jeho konkrétní variantu. Dostupnost oficiálního firmwaru sama o sobě neznamená, že odstraňuje právě tento malware.

Větší problém než jeden virus

Případ Midnight Mimosa upozorňuje na problém, který přesahuje konkrétní malware a několik podezřelých balíčků. Pokud je škodlivý kód součástí systémového softwaru a běží s vysokými oprávněními, může mít nad zařízením výrazně větší kontrolu, než jakou by získal prostřednictvím běžné aplikace. Uživatel přitom nemusí mít jednoduchou možnost, jak se ho zbavit.

Právě proto nemusí stačit ani antivirus nainstalovaný dodatečně. Bezpečnostní aplikace může některé hrozby odhalit, ale nedokáže zaručit odstranění malwaru zabudovaného přímo do systémového obrazu. V takové situaci je důležité ověřit původ firmwaru, získat důvěryhodnou aktualizaci od výrobce, případně zařízení reklamovat nebo přestat používat.

Nejdůležitější poučení je jednoduché: bezpečnost telefonu nezávisí jen na aplikacích, které si do něj uživatel nainstaluje. Záleží také na tom, jak vznikl jeho systémový software, kdo ho připravil a zda lze jeho důvěryhodnost ověřit.

Tři malwary, jeden útočný řetězec

Označení „nejnebezpečnější“ v případě SocGholish, StealC a Amadey nevychází z žádného formálního žebříčku. Oporu mu dává něco jiného: globální dosah, stovky tisíc obětí a klíčová role všech tří v řetězci, který končil krádeží dat nebo mohl vést k nasazení dalšího malwaru včetně ransomwaru.

Každý z nich plnil jinou funkci:

• SocGholish fungoval jako vstupní brána. Útočníci napadli legitimní weby postavené na WordPressu a podstrčili na ně falešnou výzvu k aktualizaci prohlížeče. Kdo ji stáhl, nevědomky si nainstaloval loader, který otevřel cestu dalšímu malwaru. Jen v rámci této operace policie vyčistila téměř 15 tisíc takto kompromitovaných stránek a odhalila 1,4 milionu uniklých přihlašovacích údajů k WordPress administracím.
• Amadey přebíral štafetu. Šířil se mimo jiné prostřednictvím phishingových kampaní, po spuštění kontaktoval řídicí server a stahoval další škodlivé komponenty, včetně samotného StealC. Fungoval jako univerzální zadní vrátka.
• StealC byl čistý infostealer. Vytahoval uložená hesla z prohlížečů, cookies, data z kryptopeněženek, e-mailových klientů i messengerů. Pořizoval také snímky obrazovky. Oběť přitom většinou nic nepoznala, nizozemská policie výslovně uvádí, že data byla odcizena „nepozorovaně“.

Klíčové zjištění Microsoftu: Amadey a StealC sdílely část stejné serverové infrastruktury. Právě to umožnilo zasáhnout proti oběma současně.

Proč do toho šel Microsoft, a co přesně udělal

Microsoft v této operaci nehrál jen roli technického konzultanta. Firma identifikovala více než 200 škodlivých domén a IP adres spojených s Amadey a StealC, k jejich analýze využila vlastní nástroje včetně AI a soudní cestou získala příkazy k převzetí nebo blokaci části domén. Podle firemního blogu se jí podařilo odpojit pachatele od více než 18 tisíc infikovaných počítačů.

Právní rozměr je podstatný. Microsoft podal civilní žalobu a prostřednictvím soudních příkazů fakticky převzal kontrolu nad částí infrastruktury. Jde o postup, který firma opakovaně používá proti kybernetické kriminalitě. Nejde o policejní pravomoc, ale o soukromoprávní nástroj, který může policejní zásah doplnit a urychlit.

Operace navíc neproběhla jednorázově. 18. června 2026 zveřejnila nizozemská policie samostatnou akci proti SocGholish. O šest dní později, 24. června, následovalo širší oznámení k Amadey a StealC. Proto se v různých zdrojích liší dílčí čísla, přestože celkový rozsah zahrnuje obě fáze dohromady.

Jak velký zásah to vlastně byl

Operace Endgame běží od roku 2024 a každá další vlna je větší než ta předchozí.

V červnové fázi 2026 dominovaly technické zásahy do infrastruktury. Zatčení veřejně oznámena nebyla, na rozdíl od loňské vlny, která přinesla dvacet mezinárodních zatykačů. U SocGholish veřejné materiály spojují část infrastruktury s ruskou skupinou Evil Corp. U Amadey a StealC Microsoft hovoří o oddělených kyberzločineckých skupinách, které sdílely společné zázemí.

Pro srovnání: když v roce 2021 mezinárodní koalice rozbila botnet Emotet, zasáhla přibližně 1,6 milionu infikovaných počítačů. Emotet se šířil hlavně spamovými e-maily s přílohami. Letošní trojice je jiná v tom, že funguje jako specializovaný servisní ekosystém: každý článek řetězce plní jinou roli a některé jeho části jsou poskytovány dalším pachatelům jako služba.

Co udělat hned teď

Hrozba není „navždy pryč“. Microsoft výslovně píše, že sleduje pokusy pachatelů obnovit infrastrukturu. Operace jim zásadně zkomplikovala práci a prodražila případný restart, ale samotný kód malwaru existuje dál.

Praktické kroky pro běžného uživatele:

• Ověřte si e-mail přes policejní nástroj Check your hack, stránka je v angličtině a nizozemštině, stačí zadat e-mailovou adresu.
• Pokud jste kdykoli klikli na falešnou aktualizaci prohlížeče nebo stahovali software z pochybného zdroje, změňte hesla ke všem účtům, které jste na daném zařízení používali. Nejen k jednomu, protože infostealer může ukrást přihlašovací údaje k více službám.
• Zapněte dvoufaktorové ověření všude, kde to jde. Začněte u e-mailu, banky a cloudových služeb.
• Provozujete WordPress? Okamžitě změňte přihlašovací údaje k administraci, smažte neznámé účty, aktualizujte vše a zapněte vícefaktorové přihlášení.

Zda jsou mezi oběťmi i čeští uživatelé, veřejné zdroje operace nepotvrzují ani nevyvracejí. Vzhledem ke globálnímu rozsahu kampaně a tomu, že zasažené weby i koncová zařízení byly po celém světě, to ale nelze vyloučit.

Rozbití infrastruktury tří malwarů neznamená konec infostealerů. Znamená to, že jejich provozovatelé přišli o servery, domény, přístup k obětem a podle údajů zveřejněných v rámci operace i o kryptoměny v hodnotě přes miliardu korun. Příště to budou muset vybudovat znovu a vyšetřovatelé budou sledovat každý pokus.

Jak přesně Gemini pomáhá malwaru

PromptSpy posílá modelu Gemini předem připravený prompt spolu s XML výpisem toho, co je právě na obrazovce telefonu. Gemini na základě těchto dat vrátí JSON instrukce, kam kliknout, co podržet nebo kdy otevřít seznam posledních aplikací. Cílem AI části není přímo krást data. Jejím úkolem je pomoci udržet škodlivou aplikaci aktivní a připnutou v seznamu nedávných aplikací, aby ji systém neukončil a uživatel ji snadno nezavřel.

Tady je zásadní posun oproti některým starším androidovým trojanům. Ty často spoléhaly na pevně zadané souřadnice tlačítek nebo konkrétní texty v rozhraní, takže jejich chování mohlo být omezené na určité modely telefonů nebo verze Androidu. PromptSpy se tomuto omezení snaží vyhnout. Gemini dokáže rozpoznat prvky aktuálního rozhraní a podle nich zvolit další akci, ať jde o jiné rozložení, rozlišení nebo verzi systému. Útočník tak nemusí všechny kroky definovat pouze napevno pro konkrétní zařízení. AI tu funguje jako adaptivní prostředník mezi malwarem a uživatelským rozhraním.

Co všechno malware dokáže a proč „nejde odinstalovat“

Samotné ovládání telefonu zajišťuje především vestavěný VNC modul a zneužití služeb usnadnění přístupu (Accessibility Services). Operátor na druhém konci může vidět obrazovku v reálném čase a provádět klepnutí, gesta i textový vstup, jako by telefon držel v ruce. Kompletní výčet schopností podle ESETu:

• Zachycení PINu nebo hesla zamčené obrazovky
• Nahrání videa z odemykání gestem
• Snímky obrazovky a nahrávání obrazovky na vyžádání
• Seznam všech nainstalovaných aplikací
• Informace o aktuálně spuštěné aplikaci
• Sběr dat o zařízení

Oprávnění Accessibility je klíčové. Podle oficiální dokumentace Androidu umožňuje službám usnadnění přístupu číst obsah obrazovky a provádět programová gesta, která mohou napodobovat interakci uživatele. Pro malware jde o velmi silnou kombinaci: může získat přehled o tom, co se na obrazovce děje, a zároveň s ní do určité míry interagovat.

A proč nejde PromptSpy běžně odinstalovat? Při pokusu o odstranění nebo vypnutí Accessibility překryje konkrétní tlačítka neviditelnými obdélníky. Reaguje na oblasti s texty jako „stop“, „end“, „clear“ nebo „Uninstall“. Uživatel tlačítko vidí, ale klepnutí zachytí překryvná vrstva. Podle ESETu je v takové situaci možné telefon restartovat do nouzového režimu a odtud škodlivou aplikaci odinstalovat.

Jak se PromptSpy šíří a koho ohrožuje

Do telefonu se PromptSpy nedostane prostřednictvím Google Play. ESET popsal konkrétní řetězec: web mgardownload[.]com šířil dropper, po jehož spuštění se otevřela stránka m-mgarg[.]com napodobující prostředí Chase/JPMorgan. Dropper pak vyzval uživatele k instalaci „aktualizace“, která byla ve skutečnosti samotný PromptSpy. Oběť musí instalaci dokončit ručně a následně povolit Accessibility. Bez tohoto oprávnění malware nemůže využít všechny popsané funkce.

ESET k 19. únoru 2026 PromptSpy nezachytil ve vlastní telemetrii a připouští, že může jít o proof of concept. Kampaň podle jazykových a distribučních stop primárně mířila na Argentinu, přičemž stopy vývoje podle ESETu s určitou mírou jistoty vedou do čínsky mluvícího prostředí. Tři vzorky předchůdce VNCSpy se na VirusTotal objevily 13. ledna 2026 z Hongkongu, čtyři pokročilejší vzorky pak 10. února z Argentiny.

Podle nás je ale důležitější než aktuální počet obětí samotný precedens. Technika je funkční a podle popisu ESETu také potenciálně replikovatelná. Známé verze PromptSpy už blokuje Google Play Protect, který kontroluje i aplikace instalované mimo oficiální obchod.

Český kontext: podobné útoky tu už byly

PromptSpy sám o sobě na Česko necílí. Princip falešných bankovních aplikací a phishingových domén je ale v českém prostředí dobře známý. ESET v srpnu 2024 popsal PWA a WebAPK kampaně mířící na klienty českých bank, které fungovaly od listopadu 2023. Ve stejném měsíci zveřejnil analýzu malwaru NGate, který podle ESETu cílil na klienty tří českých bank a dokázal prostřednictvím NFC přenášet data platebních karet. NÚKIB ve své měsíční zprávě za srpen 2024 NGate označil za hrozbu zacílenou na české občany.

Konkrétní veřejné varování NÚKIB přímo k PromptSpy se nám v otevřených materiálech nepodařilo dohledat. Úřad ale obecně doporučuje stahovat aplikace z důvěryhodných zdrojů a věnovat pozornost oprávněním, která aplikace požadují. Právě žádost o Accessibility od bankovní nebo „aktualizační“ aplikace by měla být jasným varovným signálem.

Co dělat, když máte podezření na nákazu

Pokud v telefonu vidíte neznámou aplikaci MorganArg, zaznamenáte samovolné akce na displeji nebo vám nefunguje tlačítko odinstalace, jednejte rychle. Pokud je to možné, zapněte režim Letadlo, abyste přerušili síťové spojení a ztížili útočníkovi vzdálené ovládání. Pak telefon restartujte do nouzového režimu, typicky podržením tlačítka napájení, dlouhým stiskem možnosti „Vypnout“ a potvrzením restartu do Safe Mode. Přesný postup se liší podle výrobce. V nouzovém režimu přejděte do Nastavení → Aplikace, najděte podezřelou aplikaci a odinstalujte ji. Po restartu zkontrolujte, že máte zapnutý Google Play Protect.

PromptSpy zatím není masová epidemie. Je to ale názorná ukázka toho, jak může generativní AI posunout schopnosti androidového malwaru a usnadnit mu orientaci v uživatelském rozhraní. Je to také další důvod, proč každá žádost o Accessibility od aplikace stažené mimo Google Play zaslouží zdravou dávku nedůvěry.

Jak infekce probíhá krok za krokem

Řetězec začíná kliknutím na odkaz. Podle analýzy Group-IB první zdokumentovaná kampaň cílila na italské uživatele a stránky zpřístupňovaly APK pouze zařízením s italskou IP adresou. Na falešném webu se našly stopy dvou identifikátorů Meta Pixel, což naznačuje využití placené reklamy nebo jiné formy malvertisingu na sociálních sítích.

Po stažení APK dropper požádá o povolení „instalovat jiné aplikace“. Hned poté udělá něco neobvyklého: spustí lokální VPN, která blokuje síťovou komunikaci aplikace Google Play. Tím může omezit komunikaci, kterou by Google Play Protect využíval ke kontrole aplikací a jejich chování. Neznamená to však, že by se Play Protect automaticky vypnul nebo že by se o aplikaci nemohl dozvědět vůbec. Následuje žádost o oprávnění Accessibility, tedy služby usnadnění přístupu. Jakmile ji uživatel potvrdí, trojan získá velmi rozsáhlé možnosti ovládání telefonu.

Proč se nedá běžně odinstalovat

RemControl hlídá klíčové obrazovky systému. Pokud se pokusíte otevřít správu aplikací, nastavení Accessibility nebo některé další systémové nabídky, malware může automaticky simulovat stisknutí tlačítka zpět a uživatele z nastavení vyhodit dříve, než stihne něco změnit. Opakuje to podle toho, kterou obrazovku se uživatel pokouší otevřít.

Nejde tedy o to, že by malware byl technicky neodstranitelný. Problém je v tom, že běžný uživatel se k odinstalaci standardní cestou nemusí dostat. Group-IB jako nouzové řešení uvádí dvě cesty:

• Safe Mode – restart telefonu do nouzového režimu, ve kterém se aplikace třetích stran nespouštějí, a následné ruční odstranění malwaru
• Tovární reset – kompletní vymazání zařízení, které odstraní uživatelská data i nainstalované aplikace; pokud malware brání provedení resetu z běžného prostředí, lze ho provést jinou cestou podle konkrétního modelu telefonu

Co trojan dělá s vaším bankovnictvím

Když RemControl rozpozná, že jste spustili bankovní aplikaci, může ji překrýt celoplošným falešným přihlašovacím formulářem. Vypadá jako vaše banka. Zadáte PIN, heslo nebo jiný kód a údaje mohou putovat útočníkovi. K tomu malware umí zaznamenávat stisky kláves, streamovat obraz displeje a telefon na dálku ovládat. Podvodná transakce tak může proběhnout přímo z vašeho zařízení v rámci vaší relace. Pro banku pak může být obtížnější odlišit takovou aktivitu od legitimního chování klienta.

Každá instalace si navíc generuje vlastní podpisový certifikát, takže dva nakažené telefony nemusí mít shodný otisk. Adresu řídicího serveru si malware stahuje ze zašifrovaných zpráv na veřejných kanálech Telegramu, takže útočník může měnit infrastrukturu bez nutnosti vydávat novou verzi malwaru.

Týká se to českých uživatelů?

Veřejná zpráva Group-IB uvádí potvrzené cíle v Itálii, Francii, Španělsku, Polsku, Portugalsku, Kanadě a státech Perského zálivu. Česká republika mezi nimi není a jmenný seznam více než 30 cílených bank nebyl ve veřejné verzi reportu zveřejněn. Přímé ohrožení českých bank tedy z dostupných dat nelze potvrdit.

Jenže technika je snadno přenositelná. Malware počítá s více než 30 jazykovými variantami, řídicí server byl registrován už v květnu 2026 a první vzorky se na VirusTotal objevily v červenci. Stačí nová distribuční stránka, jiný jazyk a jiný seznam bank. Důležitější než čekat, až se objeví kampaň s českou lokalizací, je proto pochopit princip útoku.

Jak se chránit

• Instalujte aplikace výhradně z oficiální aplikace Google Play nebo z webu play.google.com.
• Pokud vás Android žádá o povolení „instalovat aplikace z prohlížeče“ nebo z jiného zdroje, zastavte se. Standardní instalace z Play Storu toto oprávnění nepotřebuje.
• Zpozorněte při jakékoli žádosti o oprávnění Accessibility u aplikace, která ho zjevně nepotřebuje.
• Nechte zapnutý Play Protect a pravidelně kontrolujte jeho stav.
• Při podezření na infekci přestaňte na telefonu používat bankovnictví, kontaktujte banku z jiného zařízení a zkuste odstranění v Safe Mode.

Největší slabinou v tomto případě není děravý Play Store. Je to zvyk stahovat lákavé aplikace z webu ve chvíli, kdy je člověk nenajde v oficiálním obchodě. RemControl na tomto zvyku postavil celou distribuční kampaň a právě proto je důležité kontrolovat zdroj aplikace i požadovaná oprávnění.

Jak přežije vlastní smazání

Celý trik stojí na zneužití vývojářských nástrojů Androidu. RatHat nejdřív prostřednictvím služby Accessibility (tu, kterou legitimně používají například čtečky obrazovky) sám otevře Developer options, zapne Wireless Debugging a přečte párovací kód. Bez kabelu a bez počítače. Spáruje se s lokálním ADB (Android Debug Bridge), což je standardní vývojářské rozhraní, které normálně slouží programátorům k testování aplikací. Jenže s přístupem k ADB získá oprávnění na úrovni shellu, tedy práva, jaká běžná aplikace nemá.

V tu chvíli nasadí dvě pomocné komponenty napsané v jazyce Go. První, pojmenovaná local-service, se usadí v adresáři /data/local/tmp, mimo běžný systém správy aplikací. Druhá je reverzní proxy tunel postavený na open-source nástroji frp, který vystaví telefon jako vzdáleně ovladatelný endpoint přes internet, i když je za NATem nebo firewallem.

Když se uživatel pokusí RatHat odinstalovat, malware to sleduje a podstrčí falešné chybové okno stylizované jako Google Play. Cíl je jediný: odinstalaci zmařit. Pokud se uživatel nenechá zmást a aplikaci přesto smaže, local-service zjistí, že hlavní balíček zmizel, a provede příkaz pm install -r -g, který ho znovu nainstaluje. Následně prostřednictvím systémového příkazu settings put secure znovu zapne Accessibility, bez další interakce uživatele. Malware je zpět.

Umělá inteligence jako navigátor

RatHat nepoužívá AI k psaní phishingových zpráv ani ke generování kódu. Používá ji k něčemu praktičtějšímu: k ovládání telefonu v reálném čase. Malware serializuje aktuální strom rozhraní, tedy XML popis toho, co je právě na obrazovce, a pošle ho jednomu z populárních generativních AI asistentů. Který konkrétně, Zimperium nezveřejnilo.

Od AI dostává tři typy instrukcí: souřadnice prvku, na který má kliknout, skutečný text prvku na obrazovce a navigační pokyny typu „SCROLL_DOWN“. Výhoda je zásadní. Starší bankovní trojany pracovaly s pevně naprogramovanými sekvencemi a rozbily se, jakmile výrobce telefonu změnil rozložení menu nebo banka aktualizovala aplikaci. RatHat se dokáže přizpůsobit. ESET už v únoru 2026 popsala u malwaru PromptSpy, že generativní AI zvyšuje kompatibilitu škodlivého kódu napříč zařízeními. RatHat tento princip posouvá dál: AI nepoužívá jednorázově, ale průběžně, jako živého navigátora.

Praktický dopad? Útočník může vzdáleně procházet bankovní aplikací oběti, potvrzovat převody, číst notifikace s jednorázovými kódy a extrahovat data z formulářů, a to na telefonu, který nikdy fyzicky nedržel v ruce.

Co všechno RatHat krade

Seznam je delší, než by člověk čekal od „dalšího Android trojanu“:

• Hesla a přihlašovací údaje z bankovních i jiných aplikací
• SMS zprávy včetně ověřovacích kódů
• OTP/2FA kódy z notifikací
• PINy a odemykací vzory – Go agent čte surové dotykové události přes getevent a z rozložení klávesnice nebo mřížky gest rekonstruuje zadaný PIN nebo nakreslený vzor
• Obsah formulářů a URL z adresních řádků prohlížečů
• Inventář nainstalovaných aplikací

Zvlášť znepokojivé je čtení hardwarových vstupů. Nejde o zachytávání textu na obrazovce, ale o přímý přístup k dotykovým souřadnicím, tedy k tomu, kam přesně uživatel prstem sáhl. To je úroveň přístupu, kterou běžná aplikace z Google Play nemá.

Jak se RatHat šíří a co to znamená pro Česko

Podle dostupné analýzy se RatHat šíří mimo Google Play. Primárním vektorem je cílený smishing, tedy podvodná SMS s odkazem na stažení APK souboru. Zimperium zmiňuje i malvertising a falešné download portály. Aplikace se může tvářit jako známá streamovací služba nebo se v launcheru přejmenovat na „Chrome“. Po instalaci je oběť dotlačena k povolení Accessibility, někdy pod záminkou „síťových omezení“ nebo finanční pobídky.

Google pro BleepingComputer uvedl, že u známých verzí RatHat neeviduje žádnou aplikaci na Google Play a že Play Protect tyto vzorky dokáže detekovat. Zároveň Android v roce 2026 přidává nové pojistky, například restricted settings pro citlivé funkce a 24hodinovou čekací dobu pro instalaci aplikací od neověřených vývojářů. RatHat ale útočí i proti těmto novějším ochranám a spoléhá na to, že oběť pod tlakem podvodné zprávy některé pojistky sama obejde.

Konkrétní česká kampaň RatHat zatím zdokumentovaná není a Zimperium nezveřejnila seznam zasažených zemí. Forma útoku ale odpovídá podvodným SMS scénářům, před kterými v roce 2026 varuje Policie ČR, od falešných zpráv imitujících banky přes fingované pokuty až po podvržené doručovací služby. Česká lokalizace je technicky realistická, byť dosud neprokázaná.

Jak se bránit a co dělat při nákaze

Rozpoznat RatHat není snadné, ale existuje řetězec příznaků, které by měly spustit alarm:

• Aplikace stažená z odkazu v SMS nebo reklamě, ne z Google Play
• Neočekávaná žádost o povolení Accessibility nebo restricted settings
• Zapnuté Developer options nebo Wireless Debugging, aniž byste je sami aktivovali
• Neznámé spárované zařízení v nastavení ADB
• Falešná chybová hláška při pokusu o odinstalaci
• Aplikace, která se po smazání vrátí

Pokud máte podezření na nákazu, běžná odinstalace nestačí. Malwarebytes výslovně doporučuje tovární reset. Před ním má smysl v Developer options vypnout Wireless Debugging a zrušit všechna ADB párování, čímž útočník přijde o aktivní vzdálený kanál. Definitivní vyčištění ale podle dostupných zdrojů zajistí až kompletní obnova zařízení do továrního nastavení.

RatHat není první Android malware, který zneužívá Accessibility nebo Wireless Debugging; podobný přístup ukázala už ToxicPanda 2.0 dříve v roce 2026. Unikátní je ale kombinace AI navigace, persistence mimo životní cyklus aplikace, hardwarového čtení dotyků a několika vrstev antianalytických technik v jednom balíčku. Nejlepší obrana zůstává ta nejstarší: nestahovat aplikace z odkazů v SMS, ať slibují cokoli.

Jak se útok dostane do telefonu

Řetězec infekce začíná klasickým sociálním inženýrstvím. Oběť dostane odkaz přes SMS, messenger nebo sociální síť. Stránka se tváří jako web aerolinky, daňového úřadu nebo vládní služby a nabízí ke stažení APK soubor, tedy aplikaci mimo oficiální obchod Google Play. Po instalaci falešná aplikace požádá o několik nebezpečných oprávnění:

• Přístupnost (Accessibility) – umožní trojanu číst obsah obrazovky, ťukat a psát za uživatele.
• Překryvné vrstvy (Overlay) – dovolí zobrazit falešné přihlašovací okno přes skutečnou bankovní aplikaci.
• Výjimka z úspory baterie – pomáhá zajistit, aby systém trojan neomezoval na pozadí.

Jakmile uživatel Přístupnost povolí, získá operátor výrazně větší možnost telefon na dálku ovládat. Může prostřednictvím této funkce simulovat dotyky a psaní, zatímco překryvné vrstvy slouží například ke krádeži přihlašovacích údajů. Group-IB popisuje udělení Přístupnosti jako zásadní okamžik, od kterého může útočník zařízení výrazně ovládat.

Proč je pracovní profil tak nebezpečný trik

Běžný bankovní trojan krade přihlašovací údaje a provádí podvodné transakce ve stejném profilu, kde běží i bezpečnostní software. Bankovní aplikace i další bezpečnostní mechanismy tak mohou korelovat podezřelé chování: neznámá aplikace s Přístupností plus bankovní přihlášení ve stejném prostoru může vyvolat bezpečnostní kontrolu.

Gigabud s Vwork tuhle logiku rozbíjí. Po prvotní infekci v osobním profilu Vwork založí pracovní profil, naklonuje do něj cílovou bankovní aplikaci a operátor přesune transakční fázi útoku tam. Z pohledu bankovní aplikace může být problematické, že její bezpečnostní kontrola nevidí aplikace a aktivitu z druhého profilu. Z pohledu antiviru v osobním profilu se v pracovním prostoru nic podezřelého nemusí zobrazit, protože oba kontejnery jsou od sebe systémově oddělené.

Během samotné transakce navíc operátor může ztmavit obrazovku telefonu. Oběť vidí černý displej, zatímco na pozadí může prostřednictvím Přístupnosti probíhat ovládání zařízení a pokus o převod peněz.

Čísla z praxe ukazují, že nejde jen o laboratorní teorii. Jen v Indonésii Group-IB mezi únorem a červencem 2026 zaznamenala přibližně 1 469 kompromitovaných zařízení, 1 281 potenciálně kompromitovaných přihlášení a odhadovanou škodu kolem 960 tisíc dolarů, tedy přibližně 23 milionů korun. Group-IB zároveň upozorňuje, že jde o aktivitu, kterou sama pozorovala, nikoli o kompletní statistiku všech případů v zemi.

Koho se to týká, a koho zatím ne

Veřejně potvrzené nasazení varianty Gigabudu s Vwork je zatím zdokumentováno v Indonésii. Group-IB ale našla vzorky Gigabudu připravené pro spolupráci s Vwork, které cílily na Brazílii, Kolumbii, Egypt, Indonésii, Laos, Mexiko, Maroko, Filipíny, Thajsko, Turecko a jeden nejmenovaný stát Perského zálivu. Samotná existence těchto vzorků ale neznamená, že tam byly potvrzeny infekce nebo že se tam Vwork skutečně použil.

České banky ani české phishingové domény v dostupné dokumentaci nefigurují. To ale neznamená, že se technika nemůže přenést. Distribuce přes SMS, messengery a sociální sítě funguje jazykově nezávisle, stačí přeložit phishingovou stránku a upravit malware pro cílové bankovní aplikace. Technika je zdokumentovaná a pracovní profil je legitimní součástí Androidu, takže podobný model může být použit i v dalších kampaních.

Jak útok odhalit a co dělat

Nejčasnější varovný signál může být samotný vznik pracovního profilu na telefonu, který si uživatel ani jeho zaměstnavatel vědomě nenastavil. Konkrétní kontrolní body:

• V Nastavení → Účty nebo v části věnované účtům a profilům hledejte položku „Pracovní profil“ nebo „Work Profile“.
• V seznamu aplikací si všímejte duplicitní bankovní aplikace s malou ikonou aktovky.
• V Nastavení → Přístupnost zkontrolujte, zda nemá aktivní oprávnění neznámá aplikace.
• Vwork schová svou ikonu z launcheru, ale podle Group-IB může být dohledatelný ve správci souborů jako poskytovatel dokumentů.

Samotný pracovní profil ještě nemusí znamenat napadení, může jít o legitimní firemní nasazení. Ale druhá instance bankovní aplikace v pracovním profilu, kterou jste si sami nevytvořili, je důvod k okamžité kontrole telefonu.

Pokud jste nedávno instalovali APK z neoficiálního zdroje a povolili mu Přístupnost, Malwarebytes doporučuje kontaktovat banku přes ověřený kanál, odebrat podezřelé aplikaci oprávnění Přístupnosti, odinstalovat ji a spustit kontrolu přes Google Play Protect. V případě podezření na kompromitaci je vhodné zvážit také tovární reset. Případnou podezřelou transakci co nejdříve reklamujte u banky. Pravidla pro vrácení prostředků se liší podle okolností a toho, zda šlo o skutečně neautorizovanou transakci, proto není možné automaticky slíbit její proplacení. V Česku se lze obrátit i na finančního arbitra nebo ČNB.

Antivirus nestačí, klíčová je prevence oprávnění

Nejúčinnější obrana neleží jen v antiviru, ale také v tom, co uživatel neudělá. Neinstalovat APK mimo Google Play. Nepovolovat Přístupnost aplikaci, která ji zjevně nepotřebuje. Mít zapnutý Play Protect. Aktualizovat systém i bankovní aplikaci. A pro bankovnictví preferovat další faktor ověření, který není navázaný jen na SMS. Stejná doporučení uvádí i Group-IB.

Gigabud s Vwork ukazuje posun, který stojí za pozornost: útočníci už se nesnaží obejít jen samotnou bankovní aplikaci, ale také způsob, jakým bezpečnostní mechanismy vyhodnocují dění v telefonu. Oddělený profil, který měl chránit firemní data před osobními, se v tomto případě stává prostředím, které může útočník využít k oddělení podvodné aktivity od malwaru v hlavním profilu.

Jak útok funguje krok za krokem

Infekční řetězec začíná u aplikace TWCore, která v ekosystému DoFun slouží jako systémový updater. Řidič ji nikdy nevidí, protože nemá uživatelské rozhraní. Právě proto je tak nebezpečná: útočníci ji zneužili jako vstupní bránu.

Prvním krokem je dropper JarService (balík com.tw.jar1), který se tváří jako systémová služba. Druhým krokem je loader, který připraví prostředí pro hlavní zátěž. Třetí fáze je nejzávažnější: modul zhima promění palubní jednotku v rezidenční proxy uzel. Prakticky to znamená, že internetový provoz cizích lidí proudí přes datové připojení auta. Podle analýzy Kaspersky třetí fáze kontaktuje řídicí server každých 90 minut a umí přijímat devět různých příkazů, od otevírání webových stránek přes odesílání požadavků až po stahování dalších modulů.

Zásadní odlišnost od běžného malwaru na telefonu: tady nečeká nikdo na kliknutí uživatele. Škodlivý kód přišel přes legitimní aktualizační kanál zabudovaný přímo ve firmwaru. Jde tedy spíš o zneužití dodavatelského řetězce než o klasický phishing.

Kdo za tím stojí a co z toho má

Kaspersky našel vazby na skupinu MoYu a proxy sítě PXYEDGE a ProxyForU. Bezpečnostní firma HUMAN Security už dříve popsala, že MoYu prodává přístup do rezidenčních proxy sítí přes službu IpMoYu. Kupci takové sítě pak využívají ke konkrétním podvodům:

• Převzetí cizích účtů
• Zakládání falešných účtů pro spam a manipulaci
• Automatizovaný skupování limitovaného zboží
• Hromadné stahování dat z webů
• Reklamní podvody generující peníze z falešných zobrazení

Obchodní model je prostý: čím víc zařízení v botnetu, tím víc proxy uzlů na prodej. A palubní jednotky, které bývají online celé hodiny denně a mají stabilní datové připojení, jsou pro tento účel ideální.

Týká se to i českých řidičů?

Přímý seznam zasažených aut, značek nebo VIN kódů neexistuje. DoFun ale není výrobce, jehož jméno byste našli na krabici, je to white-label dodavatel. Poskytuje cloud, obchod s aplikacemi, aktualizační službu i mobilní aplikaci CarMate a podporuje celou řadu hardwarových platforem (T5, T7, TS7, TS9, TS10, TS18). Nabízí dokonce možnost, aby si prodejce autorádio označil vlastní značkou. Řidič kupuje „Android autorádio pro Octavii“ a vůbec netuší, že pod kapotou běží software od DoFun.

A právě takové dodatečně montované androidové jednotky se v Česku běžně prodávají. Na tuzemských e-shopech najdete aftermarket autorádia s Androidem, Wi-Fi, GPS a CAN-BUS pro vozy jako Volkswagen Passat B8, Škoda Octavia 2 nebo Škoda Yeti. Zda konkrétní kus obsahuje firmware DoFun, bez nahlédnutí do systémového menu nezjistíte. Veřejné potvrzení českých infekcí chybí, ale typ zařízení, na který útok cílí, se u nás prodává zcela běžně.

Jak zjistit, jestli máte DoFun, a co s tím

Pokud máte aftermarket androidovou palubní jednotku a chcete vědět, jestli běží na softwaru od DoFun, existuje konkrétní cesta. Podle návodu z oficiální komunity CarMate otevřete v menu palubní jednotky 360° Safety → Settings → General setting → software. Tam by měl být údaj o výrobci softwaru. U platforem TS10 a TS18 je postup ověřený, u jiných jednotek může být potřeba hledat v obecném systémovém info nebo se zeptat prodejce.

Příznaky napadení, které může zaregistrovat i laik:

• Infotainment je výrazně pomalejší než dřív
• Systém padá nebo je nestabilní
• Internetové připojení v autě je znatelně pomalejší
• Objevuje se nevyžádaná reklama
• Neobvykle vysoká spotřeba mobilních dat

Kaspersky v tiskové zprávě uvádí, že DoFun po nahlášení problém opravil. Konkrétní číslo opravené verze firmwaru ani veřejný návod k instalaci záplaty ale dodavatel nevydal. Praktické minimum: připojte palubní jednotku k internetu, spusťte kontrolu systémových aktualizací a nechte si od prodejce nebo servisu potvrdit, že máte build s opravou. A pokud jednotku nepotřebujete online, nenechávejte ji trvale připojenou k síti.

Infotainment ano, brzdy ne, ale klid na duši to není

Důležité upřesnění: ve zveřejněné analýze není jediný doklad o tom, že by útočníci převzali řízení, brzdy nebo pohon vozidla. Veškerá popsaná aktivita se odehrává v doméně infotainmentu: sběr identifikátorů zařízení, webové příkazy, reklamní podvody a proxy provoz. To ale neznamená, že jde o banalitu. Kompromitovaná palubní jednotka s přístupem k internetu a potenciálně i k některým komfortním funkcím auta přes CAN-BUS je bezpečnostní problém, který si žádný řidič nepřeje ignorovat.

Kaspersky malware zachytil při monitoringu v červnu 2026, indicie v kódu ukazují minimálně na 8. červen jako datum distribuce. Celá kauza odhaluje zranitelnost, o které většina řidičů neměla tušení: to, co vypadá jako obyčejné autorádio s navigací, může být součástí globální infrastruktury kybernetického podsvětí.

Jak přesně funguje AI uvnitř viru

Klasický mobilní malware má v kódu napevno zapsané souřadnice tlačítek a názvy prvků rozhraní. Stačí, aby výrobce telefonu změnil launcher nebo Google posunul položku v nastavení o pár pixelů, a celý útok selže. PromptSpy tohle obchází elegantně: pošle Gemini textový prompt spolu s XML výpisem aktuální obrazovky (typy prvků, jejich texty, souřadnice). Gemini vrátí JSON s konkrétními pokyny: kam klepnout, co podržet, kudy přejet prstem. Malware instrukce provede přes služby přístupnosti.

Důležité upřesnění: Gemini nekrade peníze. Nekontroluje bankovní účet, nepřepisuje příkazy k platbě. Jeho role je čistě „údržbářská“, pomáhá malwaru přežít na různých zařízeních, zamknout se v seznamu posledních aplikací a zablokovat pokusy o odstranění. Samotné ovládnutí telefonu pak zajišťuje vestavěný VNC modul, který útočníkům dává plný vzdálený přístup k displeji.

Co se stane po instalaci

Řetězec útoku podle ESETu vypadá takto:

• Oběť klikne na odkaz z SMS, e-mailu nebo podvodného webu a stáhne si dropper, aplikaci, která vypadá jako bankovní.
• Dropper otevře falešnou bankovní stránku ve španělštině a nabídne „aktualizaci“. Ta je ve skutečnosti hlavním škodlivým kódem.
• Po spuštění payload požádá o služby přístupnosti a zobrazí klidnou obrazovku „Loading, please wait“.
• Na pozadí se spojí s řídicím serverem, získá klíč k Gemini API a začne pracovat.

Od té chvíle malware umí zachytit PIN nebo heslo z uzamčené obrazovky, nahrávat displej i gesta, pořizovat snímky obrazovky a předat útočníkům plné vzdálené ovládání přes VNC. Aktivuje se i po restartu díky systémové události BOOT_COMPLETED, nejde tedy o jednorázový kód, ale o nástroj navržený k dlouhodobému přežití.

Klíčový API klíč k Gemini si přitom PromptSpy neukládá natvrdo do vlastního kódu. Přijímá ho ze serveru útočníků, což znamená, že AI vrstva je provozně řízená a dá se aktualizovat bez vydání nové verze malwaru.

Nejde smazat? Jak se ho přesto zbavit

Formulace „nejde smazat“ neznamená, že je malware nesmrtelný. Znamená, že běžný postup (otevřít nastavení, najít aplikaci, klepnout na Odinstalovat) nefunguje. PromptSpy zneužívá služby přístupnosti k tomu, aby přes kritická tlačítka (stop, end, clear, Uninstall) položil neviditelné obdélníky. Uživatel klepá, ale dotyk zachytí překryvná vrstva.

Řešení existuje a je poměrně přímočaré:

• Restartovat telefon do Safe Mode, v tomto režimu se aplikace třetích stran dočasně vypnou, včetně PromptSpy. Postup se liší podle výrobce, ale typicky stačí podržet tlačítko vypnutí a pak dlouze klepnout na „Vypnout“ nebo „Restartovat“, dokud se neobjeví nabídka Safe Mode.
• V Safe Mode přejít do Nastavení → Aplikace a MorganArg klasicky odinstalovat.
• Zkontrolovat Google Play Protect, nainstalovat dostupné bezpečnostní aktualizace.
• Z jiného čistého zařízení změnit hesla k bankovnictví, e-mailu a dalším důležitým službám.

Hrozí to i v Česku?

Přímé veřejné varování českých institucí konkrétně na PromptSpy se nám k září 2026 dohledat nepodařilo. Známé vzorky míří primárně na Argentinu: název MorganArg ESET interpretuje jako „Morgan Argentina“, podvržené rozhraní je ve španělštině a čtyři pokročilejší vzorky byly nahrány z argentinských IP adres. ESET navíc přiznává, že PromptSpy dosud nezachytil ve vlastní telemetrii, a nevylučuje, že může jít o proof of concept.

To ale neznamená, že se českých uživatelů netýká. Podobné androidové bankovní kampaně v Česku už doložené jsou. V roce 2024 ESET popsal malware NGate, který cílil na klienty tří českých bank a umožňoval výběry z bankomatů přes přeposílání NFC komunikace; NÚKIB to následně potvrdil. A v srpnu 2026 CSIRT.CZ varoval před dalším androidovým malwarem vydávajícím se za finanční instituce včetně českých a slovenských. Technika se mění, princip zůstává: falešná bankovní aplikace mimo Google Play, povolení instalace z neznámých zdrojů, žádost o služby přístupnosti.

Tohle je důležitější, než se zdá

Největší posun není v tom, že malware „používá AI“, to zní jako marketingová fráze. Podstatné je, co mu AI prakticky dává: nezávislost na konkrétním modelu telefonu, verzi Androidu nebo typu launcheru. Klasický bankovní trojan fungoval na Samsungu s One UI, ale na Xiaomi s MIUI selhal, protože tlačítka byla jinde. PromptSpy se prostě zeptá Gemini, kde jsou teď.

ESET v pololetní zprávě H1 2026 zařadil PromptSpy mezi klíčové příklady nových hrozeb a poznamenal, že absence dalších podobných vzorků může souviset s tím, že Google aktivně monitoruje zneužití Gemini API. Jinými slovy: obrana funguje, ale závod začal.

Kdo instaluje aplikace výhradně z Google Play a neuděluje neznámým aplikacím oprávnění přístupnosti, má riziko výrazně nižší. Kdo ale klikne na odkaz v SMS a povolí vše, co mu telefon nabídne, dává PromptSpy přesně to, co potřebuje, a zbavit se ho pak bude muset v Safe Mode.

Jak funguje krádež „offline“ a co to vlastně znamená

Slovo „offline“ v tomto kontextu neznamená, že malware magicky odesílá data z telefonu ležícího v šuplíku bez jakéhokoli signálu. Znamená to, že infikované zařízení nepotřebuje vlastní internetové připojení k tomu, aby ukradené údaje doručilo útočníkům. Manic funguje jako store-and-forward relay. Zachycené PINy, hesla, jednorázové ověřovací kódy z SMS i notifikací ukládá do lokální šifrované fronty chráněné algoritmem AES-GCM. Pak hledá další infikovaný telefon v dosahu přes Wi-Fi Direct, Bluetooth RFCOMM nebo BLE GATT. Jakmile najde zařízení, které má přístup k internetu, předá mu balík dat. Podle reportu ThreatFabric může řetězec přeskočit až čtyři infikovaná zařízení, než data dorazí na řídicí server útočníků.

Finanční škoda pak nevzniká v okamžiku krádeže dat, ale následně, když útočníci použijí ukradené přihlašovací údaje k přístupu do bankovní aplikace nebo když vzdáleně převezmou legitimní bankovní relaci přímo na napadeném telefonu.

Manic je nebezpečnější než klasický bankovní trojan

Většina známých bankovních trojanů pro Android pracuje s takzvaným overlay útokem: přes legitimní bankovní aplikaci zobrazí falešnou přihlašovací obrazovku a čeká, až uživatel zadá údaje do podvrhu. Manic tohle nedělá. Místo toho zneužívá pravou číselnou klávesnici legitimní aplikace. Technika nazvaná pinPadOverlay čte přímo vstupy z reálného rozhraní banky, takže uživatel při zadávání PINu nevidí nic podezřelého. Žádná podivně vypadající obrazovka, žádné přebliknutí.

K tomu přidejte další vrstvy:

• Accessibility keylogger – po získání oprávnění k usnadnění přístupu zaznamenává veškeré vstupy na obrazovce, včetně hesel a e-mailových přihlášení.
• SMS a notifikační přístup – sbírá jednorázové ověřovací kódy dřív, než si jich uživatel všimne.
• Vzdálené ovládání přes WebRTC – útočník může sledovat obrazovku telefonu v reálném čase a provádět akce za uživatele.
• 169 sledovaných aplikací – nejde jen o banky. Manic monitoruje platební služby, kryptoměnové peněženky, autentikátory, messengery, prohlížeče, e-mailové klienty i státní a eID aplikace.

Červencový build navíc po instalaci zmizí z launcheru. V seznamu aplikací ho nenajdete. Maskuje se pod názvy napodobujícími systémové komponenty, například dev.huawei.media.helper nebo tech.intel.dialer.updater.

Česko na seznamu: co přesně víme a co ne

Report výslovně jmenuje Českou republiku mezi bankovními i gov/eID cíli. Na seznamu ohrožených zemí jsou dále Ukrajina, Rusko, Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo, Francie, Španělsko, Nizozemsko, Estonsko, Litva a Spojené království. Zařazení Česka není obecné; malware obsahuje konfiguraci zaměřenou na konkrétní české bankovní a státní aplikace. Jejich přesné názvy ale ThreatFabric ve veřejné verzi reportu nezveřejnil.

Důležitý kontext: veřejně nejsou dostupná čísla o tom, kolik zařízení v Česku bylo skutečně nakaženo. Jde o reálně existující a aktivní hrozbu s potvrzeným zacílením na české aplikace, nikoli o potvrzenou masovou nákazu. Google prostřednictvím mluvčího pro server BleepingComputer uvedl, že na Google Play nenašel aplikace obsahující Manic a že známé verze blokuje Play Protect na zařízeních s Google Play Services.

Časová osa přitom ukazuje, že přípravy běžely měsíce: první infrastruktura útočníků pochází z února 2026, první zachycené vzorky malwaru z konce května a silnější build s pokročilou ochranou proti analýze z července.

Jak se chránit a co dělat při podezření

Riziko výrazně roste u lidí, kteří instalují aplikace mimo Google Play, z odkazů v SMS, e-mailech nebo chatových zprávách. Právě sideloading falešných APK je nejpravděpodobnější cesta nákazy. Praktická kontrola telefonu zabere pár minut:

• Accessibility služby: Nastavení → Usnadnění přístupu – projděte aktivní služby. Cokoli, co tam nepatří k vědomě nainstalované asistenční aplikaci, vypněte.
• Přístup k notifikacím: Nastavení → Aplikace → Speciální přístup → Přístup k oznámením – zkontrolujte, které aplikace čtou vaše notifikace.
• Play Protect: Otevřete Google Play → klepněte na profil → Play Protect. Měl by být zapnutý a ukazovat poslední sken. Podle Googlu Play Protect denně skenuje přes 350 miliard aplikací.
• Podezřelé názvy aplikací: Hledejte cokoli připomínající systémovou komponentu, co jste sami neinstalovali, zejména s názvy obsahujícími „updater“, „helper“, „processor“ nebo „executor“ v kombinaci se značkami výrobců.

Pokud máte podezření na nákazu, nepoužívejte bankovní aplikaci z podezřelého telefonu. Zkuste Safe Mode, který dočasně vypne všechny stažené aplikace; pokud problém zmizí, viníkem je pravděpodobně některá z nich. Hesla k bankovnictví a dalším důležitým službám měňte výhradně z jiného, čistého zařízení. Jako krajní řešení zbývá tovární reset.

Manic ukazuje směr, kterým se mobilní hrozby posouvají. Už nejde jen o falešné přihlašovací obrazovky a primitivní SMS trojany. Jde o platformu, která telefon tiše převezme, vytěží z něj vše cenné a k odeslání dat nepotřebuje ani váš internet.