Co přesně o Fitbit Edge víme

Uniklé specifikace, které jako první přinesl Android Headlines a následně je rozšířily další redakce, kreslí poměrně ucelený obrázek:

• Displej: 1,34″ AMOLED, podlouhlý formát typický pro řadu Charge
• Senzory: GPS (GNSS), výškoměr, automatické rozpoznání aktivit
• Konektivita: Bluetooth LE, bez Wi-Fi, bez LTE
• Funkce na zápěstí: notifikace z telefonu, Google Maps, ovládání YouTube Music, Find My Phone
• Kompatibilita: Android 11+ a iOS 16.4+
• Výdrž baterie: až 7 dní bez always-on displeje, přibližně 2 dny s AOD
• Odhadovaná cena: 179 € / 159 £ (podle úniku citovaného přes Dealabs)

Při přepočtu kurzem ČNB z 6. října 2026 vychází evropská cena orientačně na 4 400 až 4 600 Kč. Reálná česká cenovka by ale mohla být vyšší. Google zatím Česko neuvádí v oficiálním seznamu regionální dostupnosti Fitbit zařízení, přestože český Google Store sekci Fitbit aktivně zobrazuje.

Proč Google tři roky mlčel

Oficiální vysvětlení neexistuje. Fakta ale naznačují určitý sled priorit. V květnu 2026 Google uvedl bezdisplejový Fitbit Air za 99 dolarů, minimalistický tracker bez obrazovky zaměřený na pasivní sběr zdravotních dat. Současně převedl celý ekosystém Fitbit z původní aplikace do nové Google Health. Nejdřív tedy přestavěl software a zaměřil se na nejjednodušší segment. Teprve potom se podle úniků vrací ke střední třídě s displejem.

Edge tak zaplňuje mezeru, kterou Google po Charge 6 nechal prázdnou: prostor mezi jednoduchým trackerem na zápěstí a plnohodnotnými Pixel Watch 5, které stojí výrazně víc a fungují výhradně s Androidem. Fitbit Air neměl displej, zatímco Pixel Watch vyžadují výrazně častější nabíjení. Edge má být kompromisem pro ty, kdo chtějí vidět data přímo na zápěstí, ale nechtějí řešit nabíjení každý den.

Týden výdrže v kontextu konkurence

Sedmidenní výdrž zní lákavě, ale u trackerů Fitbit nejde o novinku; až sedm dní oficiálně slibuje i Charge 6. Edge by této hodnoty podle úniku mohl dosahovat díky kombinaci menšího displeje, úspornějšího čipsetu bez plného Wear OS a absence Wi-Fi i LTE. Jde o kombinaci, která šetří energii, ale zároveň znamená omezenější funkce.

Jak si Edge stojí vedle konkurence?

Edge tedy nebude králem výdrže v celé kategorii. Xiaomi vydrží výrazně déle a Garmin také. Oproti plnohodnotným chytrým hodinkám od Applu a Samsungu je ale rozdíl zásadní. Sedm dní proti zhruba jednomu. Pro určitý typ uživatele může právě výdrž převážit nad širší nabídkou funkcí.

Pro koho Edge dává smysl a pro koho ne

Silným kandidátem na Edge je člověk, který chce GPS na běhání, notifikace na zápěstí a základní ovládání hudby, ale nechce každý večer hledat nabíječku. Důležitý detail: Edge podle úniků funguje i s iPhonem, zatímco Pixel Watch 5 jsou pouze pro Android. Fitbit tak zůstává pro Google vstupní branou k uživatelům ekosystému Apple.

Naopak kdo čeká LTE, volání ze zápěstí, široký katalog aplikací nebo plnohodnotný Wear OS, ten u Edge narazí. V Evropě je situace ještě omezenější: Google od června 2024 v rámci EHP zrušil možnost instalace aplikací třetích stran na zařízení Fitbit prostřednictvím Fitbit Gallery. Edge tak bude v Evropě spíše uzavřeným trackerem s několika vybranými funkcemi od Googlu než otevřenou platformou.

Kdy se Edge objeví v prodeji

Přesné datum Google neoznámil. Časová osa úniků, která se táhne od srpna přes září až do října 2026, ale naznačuje, že představení by mohlo být otázkou týdnů. Zda bude Česko mezi prvními trhy, zůstává otevřené. Google tu Fitbit nabízí, ale oficiální regionální dostupnost jednotlivých modelů se liší a samotné úniky zatím český prodej nepotvrzují.

Fitbit Edge nepůsobí jako revoluce. Pokud se úniky potvrdí, půjde spíše o strategický návrat k formátu, o kterém Google ví, že funguje, a který po tři roky nechal bez přímého nástupce.

Jak je možné, že vydrží tak dlouho

Celý trik nestojí na velké baterii. Stojí na tom, co všechno Ansorregui vyhodil. Akcelerometr? Pryč, i vypnutý bral 1 µA. GPS a LoRa? Jsou na desce, ale zapínají se jen výjimečně, na krátký impulz. Klasický boot z flash paměti? Nahrazen vlastním probouzecím kódem v RTC paměti, který procesor probudí, aktualizuje čas a zase uspí, aniž by nahrával celý firmware. Výsledek: spotřeba kolem 2 µA ve standby a cíl pod 0,5 mAh za den.

K tomu přidejte solární článek. Není integrovaný do displeje jako u Garminu, sedí fyzicky v čele pouzdra a je připojený přímo k baterii bez regulačního obvodu. To znamená, že při slunečním svitu průběžně doplňuje energii, ale autor sám varuje: při dlouhém pobytu na přímém slunci s plně nabitou baterií může být takové řešení rizikové. Elegantní? Ano. Průmyslově dotažené? Zatím ne.

Co hodinky umí a co ne

LightInk zvládne zobrazit čas, widgety, alarmy, synchronizaci přes Wi-Fi a NTP, má LED přisvícení, vibraci, reproduktor a dotykové ovládání. Na papíře to zní jako solidní základ. V praxi ale chybí věci, na které je uživatel komerčních hodinek zvyklý:

• Žádný akcelerometr – odpadají kroky, gesta zápěstím, sledování spánku i pohybu.
• Žádná doprovodná aplikace – v repozitáři je jen jako TODO položka.
• GPS/LoRa jen výjimečně – při trvalém provozu by sežraly celou úsporu.
• Jednoduchý černobílý displej – 200 × 200 pixelů, pomalý refresh, žádné barvy.

Pro srovnání: Garmin fēnix 8 Solar v 47mm verzi nabídne až 28 dní v režimu chytrých hodinek se solárem, v úsporném režimu až 58 dní. LightInk míří na měsíce, ne dny. Jenže Garmin za tu kratší výdrž dává mapy, sportovní profily, zdravotní monitoring, hovory, hudbu a platby. LightInk obětuje skoro všechno ve prospěch jediné metriky, a právě v tom je jeho kouzlo i jeho limit.

Postavit, nebo raději jen obdivovat?

Autor to říká na rovinu: stavba vyžaduje hodně pájení, PCB je velmi malá a ruční osazování je náročné. Kdo nemá zkušenosti s jemnou elektronikou, bude potřebovat pomoc nebo profesionální osazení desky. Praktický postup vypadá takto: objednat si PCB (případně i s osazením u služby jako JLCPCB), vytisknout dvoudílné pouzdro na 3D tiskárně, vlepit solární článek a displej, dopájet zbývající komponenty a nahrát firmware přes ESP-IDF.

Kolik to celé stojí? Přesnou cenu autor neuvádí, ale orientační kalkulace naznačuje nižší tisíce korun. Samotný čip ESP32-PICO-D4 se dá v TME pořídit za zhruba 160 Kč, LoRa modul Wio-SX1262 stojí v polském e-shopu kolem 170 Kč, k tomu přibývá displej, solární článek, baterie, 3D tisk a poštovné. Problém je dostupnost některých dílů: konkrétní e-ink panel GDEH0154D67 je u výrobce Good Display označený jako ukončený a solární článek Panasonic Amorton 5815 autor původně kupoval přes japonský ChipOneStop. Bez zahraniční objednávky to zkrátka nepůjde.

Navíc aktuální hardwarová revize v4 má podle dokumentace rozbitou anténní část pro LoRa modul a GPS slot vyžaduje ruční úpravu. Kdo chce GPS a LoRa využívat, musí počítat s dalším bastlením nad rámec návodu.

Kde hledat pomoc v Česku

Kdo se do stavby pustí a narazí, nemusí být sám. Česká bastlířská scéna je překvapivě živá. Fórum Elektro Bastlírna eviduje přes 91 tisíc témat a 1,22 milionu příspěvků, od návrhu plošných spojů po výběr součástek. Další záchytný bod nabízí projekt MacGyver při Silicon Hill, který provozuje fyzickou dílnu i online poradnu. Právě v takových komunitách má smysl řešit získávání těžko dostupných dílů nebo sdílet zkušenosti s osazováním miniaturní desky.

LightInk nejsou hodinky pro každého. Je to manifest toho, co se stane, když jeden vývojář šest let piluje jedinou věc, výdrž baterie, a všechno ostatní nechá stranou. Pro bastlířskou scénu je to trhák. Pro běžného uživatele spíš fascinující pohled do světa, kde méně funkcí znamená víc měsíců na zápěstí.

Brutální displej, 12 % a 60 hodin

Čísla si zaslouží kontext, protože každé z nich má svůj háček.

Displej o jasu 5 000 nitů zní impozantně, a je. Jenže Samsung v poznámce na produktové stránce uvádí, že jde o lokální špičkový jas dosažený za silného okolního osvětlení. Celá plocha 1,52″ Super AMOLED panelu s rozlišením 498 × 498 pixelů tedy nesvítí pěti tisíci nity naráz. Přesto: proti 3 000 nitům u první generace jde o skok o 67 % a v praxi to znamená výrazně lepší čitelnost na přímém slunci i pod vodou.

Tenčí o 12 % znamená konkrétně 10,7 mm proti 12,1 mm u původních Galaxy Watch Ultra. Rozdíl 1,4 milimetru Samsung zaokrouhluje. Komfort při nošení ale nestaví jen na profilu; nový řemínek s konstrukcí vzduchových kapes je o 26 % lehčí. Samotné tělo paradoxně o gram přibralo: 61,5 g oproti 60,5 g u předchůdce. Na zápěstí tak stále půjde o výrazný 47mm kus titanu.

Až 60 hodin Samsung vztahuje k režimu s Always-On displejem při běžném používání. Pro sportovce jsou relevantní jiná čísla: GPS tracking vydrží až 20 hodin, GPX navigace až 16 hodin se zapnutým úsporným režimem při cvičení. Reálná výdrž se bude měnit podle LTE připojení, jasu, notifikací a aktivních senzorů. Jde o deklarovanou hodnotu, ne garanci.

Co se změnilo oproti první generaci

Mezigenerační srovnání ukazuje, že nejde o kosmetický refresh:

Největší kvalitativní posun je právě certifikace EN13319. Zatímco vodotěsnost 10 ATM nebo IP69K řeší odolnost vůči vodě a tlaku, EN13319 je norma pro potápěčské přístroje; hodinky musí spolehlivě měřit hloubku podle okolního tlaku a čas ponoru. Původní Ultra Samsung sám označoval jako nevhodné pro potápění. Ultra2 automaticky měří hloubku, dobu ponoru a teplotu vody.

Navíc Samsung oznámil spolupráci s italskou firmou Mares na rozšířených potápěčských funkcích: reálné tempo výstupu a sestupu, bezpečnostní a dekompresní limity. Ty dorazí „později letos“ přes samostatnou aplikaci a mají být po dva roky exkluzivní pro Ultra2 v kategorii hodinek s Wear OS.

Jak si stojí proti Applu a Garminu

Srovnání s přímou konkurencí pomáhá zasadit čísla do kontextu.

Proti Apple Watch Ultra 2 má Samsung papírově navrch v jasu (5 000 vs. 3 000 nitů) i deklarované výdrži (60 vs. 36 hodin). Oba modely sdílejí certifikaci EN13319 a rekreační potápění do 40 metrů. Apple má velkou hodnotu ve zralosti ekosystému pro iPhone; Samsung zase v otevřenosti vůči širšímu světu Androidu.

Proti Garminu je situace složitější. Garmin Descent G2 zvládá 10 dní v režimu chytrých hodinek a 27 hodin v potápěčském módu, což je jiná liga výdrže. Řada fēnix 8 nabízí 40metrovou potápěčskou odolnost a outdoorový profil, který Samsung teprve dohání. Síla Ultra2 leží jinde: v kombinaci plnohodnotného Wear OS, LTE konektivity, Samsung Pay a zdravotních funkcí propojených se Samsung Health. Garmin je lepší nástroj pro expedici. Samsung jsou lepší chytré hodinky, které zvládnou i expedici.

Pro koho to dává smysl, a za kolik

V USA Samsung nasadil cenu 699,99 USD, v Polsku 6 000 PLN. Český předprodej už běží od 22. července, doručení Samsung uvádí od 7. srpna 2026. Přesnou českou cenu se nám v otevřených materiálech nepodařilo ověřit, ale s ohledem na regionální cenotvorbu lze očekávat částku kolem 18 000 až 19 000 Kč.

Ultra2 dávají největší smysl uživatelům, kteří skutečně využívají kombinaci outdoorových funkcí, LTE a potápěčských metrik. Pro čistě městské nošení s notifikacemi a počítáním kroků je to přepálená volba; levnější Galaxy Watch9 pokryjí totéž za zlomek ceny. Důležité je také vědět, že řada pokročilých AI a zdravotních funkcí vyžaduje telefon Samsung Galaxy, účet Samsung a aplikaci Samsung Health. Základní kompatibilita funguje s Androidem 13 a novějším, ale plný potenciál hodinek se odemkne jen v ekosystému Galaxy.

Praktický detail na závěr: baterie o kapacitě 800 mAh se dobije na 40 % za 30 minut. A kdyby se v terénu něco pokazilo, siréna hodinek je slyšitelná až na 180 metrů. Samsung poprvé postavil „Ultra“, které si ten přídomek skutečně zaslouží víc než jen velikost pouzdra.

Karta v přehledu ≠ běžící aplikace

Tady začíná celé nedorozumění. Když přepnete z Instagramu do prohlížeče a pak do mapy, všechny tři se objeví jako karty v přehledu posledních aplikací. Jenže to neznamená, že všechny tři právě teď pálí baterii. Android je drží v takzvaném cached stavu, jsou zmrazené, nespotřebovávají procesorový čas, jen zabírají kousek operační paměti. A to záměrně.

Systém totiž počítá s tím, že se k nim vrátíte. Návrat z cache trvá zlomek sekundy a nestojí skoro nic. Nový start po ručním zavření? Ten stojí výrazně víc. Procesor musí vytvořit nový proces, aplikace si znovu načte rozvržení, přihlášení, data ze sítě. Každý takový cyklus je drobný energetický výdaj navíc, a když to děláte dvacetkrát denně u deseti aplikací, sčítá se to.

Když telefonu skutečně dojde paměť, zasáhne sám. Android používá Low Memory Killer Daemon, systémový proces, který podle přesné hierarchie důležitosti rozhodne, co obětovat. Nejdřív jdou prázdné procesy, pak ty nejdéle nepoužívané. Uživatel to nemusí řešit. Plná RAM s užitečnou cache je pro Android normální a efektivní stav, ne problém.

Proč se ten mýtus tak tvrdošíjně drží

Jednoznačného původce se nám dohledat nepodařilo, ale důvodů k přežívání je víc. Za prvé zvyk ze starších dob, kdy telefony měly 512 MB paměti a každá ušetřená aplikace skutečně znamenala rozdíl. Za druhé samotný vizuál – řada karet v přehledu prostě vypadá jako „nepořádek“, který volá po úklidu.

A za třetí (a to je možná nejdůležitější) sami výrobci mýtus přiživují. Samsung v Device Care nabízí automatické zavírání aplikací na pozadí a „čištění paměti“. Xiaomi má App Battery Saver, který explicitně omezuje běh na pozadí, synchronizaci i notifikace. Uživatel dostane zprávu „optimalizováno, zavřeno 8 aplikací“ a cítí, že udělal něco užitečného. Jenže tyhle nástroje řeší hlavně agresivní správu RAM v nadstavbách, ne reálnou spotřebu baterie. A vedlejší efekt? Opožděné notifikace z WhatsAppu nebo e-mailu, protože systém aplikaci na pozadí umlčel.

Mimochodem, platí to i pro iPhone. Apple v podpoře píše, že aplikaci máte zavřít jen tehdy, když nereaguje. V jiném článku dodává, že zbytečné vynucené zavírání může zařízení zpomalit, protože znovunačtení dat trvá déle.

Co baterii skutečně žere a co s tím

Největší žrout v každém telefonu je displej. Ne aplikace tiše čekající v paměti, ale svítící panel, na který zíráte. Za ním následují rádiové moduly: mobilní data, Wi-Fi, GPS, Bluetooth. A pak konkrétní aplikace, které aktivně pracují: navigace, streamování videa, hry, hotspot.

Oficiální doporučení Googlu pro delší výdrž vypadají úplně jinak než „zavřete všechno“:

• Zkraťte timeout displeje – každá minuta, kdy obrazovka zbytečně svítí, je ztráta.
• Snižte jas nebo zapněte adaptivní jas – rozdíl může být dramatický, zvlášť venku.
• Zkontrolujte využití baterie – v nastavení najdete konkrétní aplikace s nejvyšší spotřebou a můžete jim omezit aktivitu na pozadí.
• Nechte zapnutou Adaptivní baterii – systém se učí, které aplikace používáte málo, a sám jim omezí běh na pozadí.
• V případě potřeby zapněte Battery Saver – na Pixelu omezí běh na pozadí, zapne tmavý motiv, vypne plynulé zobrazení a u 5G modelů může přejít na 4G.

Battery Saver je podle nás nejpodceňovanější nástroj v telefonu. Dělá přesně to, co si uživatel myslí, že dělá ručním zavíráním aplikací, jenže systematicky, chytře a bez vedlejších efektů.

Tmavý režim: pomůže, ale ne vždy

Tmavý režim je další oblíbená rada, která ale potřebuje kontext. Na OLED displejích (a ty dnes mají prakticky všechny telefony střední a vyšší třídy) tmavé pixely skutečně spotřebovávají méně energie. Jenže kolik?

Výzkum Purdue University prezentovaný na konferenci MobiSys přinesl konkrétní čísla. Při běžném vnitřním jasu (30–50 %) ušetří tmavý režim na OLED displeji jen 3–9 %. Při plném jasu už je to 39–47 %, což je zásadní rozdíl. Háček: pokud si kvůli čitelnosti v tmavém režimu zvýšíte jas, část úspory zmizí. Výzkumníci ukázali, že Google News na Pixelu 5 ve světlém režimu při 20% jasu spotřeboval stejně energie jako tmavý režim při 50% jasu.

Na LCD displejích je efekt malý až zanedbatelný, protože podsvícení běží pořád bez ohledu na barvu pixelů. Takže ano, tmavý režim zapněte, ale hlavně pokud máte OLED a nemusíte kvůli němu vytáčet jas na maximum.

Kdy zavření aplikace skutečně dává smysl

Existuje úzký scénář, kdy ruční zavření pomůže. Když aplikace zamrzla nebo nereaguje, to je přesně ten případ, který zmiňují Google i Apple. Od Androidu 13 navíc systém nabízí Správce úloh pro aplikace s aktivní službou v popředí (třeba přehrávač hudby nebo navigace běžící na pozadí), kde tlačítko Stop skutečně ukončí proces a uvolní prostředky.

Ale to je cílený zásah proti konkrétnímu problému. Ne rituální swipe všech karet každou hodinu. Pokud chcete řešit výdrž, otevřete Nastavení → Baterie → Využití baterie a podívejte se, co vám energii skutečně bere. Odpověď vás možná překvapí, a skoro jistě to nebude aplikace, kterou jste naposledy otevřeli před třemi dny a která tiše spí v cache.

Nejlepší věc, kterou můžete pro baterii svého telefonu udělat, je přestat řešit volnou RAM a začít řešit svítící displej. Ten totiž spolkne víc energie za pět minut zbytečného svícení než dvacet aplikací čekajících v paměti za celý den.