Co se vlastně mění, když školy mobily řeší už dnes

Většina českých škol pravidla pro používání mobilních telefonů už dávno má. Podle květnového šetření ministerstva školství je upravuje ve školním řádu 93 % škol. Jenže právě v tom je háček: pravidla se škola od školy liší a největší rozdíly panují právě u přestávek. Některé školy mobily o přestávkách tolerují, jiné je zakazují a další rozhodnutí nechávají na učitelích.

Dosavadní stav vychází z metodiky MŠMT z března 2026, která školám nabízí tři modely: úplné omezení, částečné omezení a volnější režim. Učitel už dnes smí telefon dočasně převzít, ale pouze tehdy, je-li to odůvodněné, nezbytné a přiměřené, a nejdéle do konce vyučovací doby žáka v daný den. Nový návrh chce z této mozaiky vytvořit celostátní minimum. Žádná škola si už nebude moci nastavit „přestávku s mobilem“ jako výchozí režim.

Výjimky existují, ale přání rodiče mezi nimi není

Návrh podle podkladů zveřejněných ČTK počítá se třemi typy výjimek:

• Zdravotní důvody – typicky děti s diabetem nebo epilepsií, které potřebují používat propojená zdravotnická zařízení.
• Speciální vzdělávací potřeby – v návaznosti na doporučení školského poradenského zařízení a stanovená podpůrná opatření.
• Vzdělávací účely – pokud škola používání mobilního telefonu výslovně povolí, například při práci s výukovou aplikací.

Co v seznamu chybí? Obecná „rodičovská výjimka“. Přání rodiče být s dítětem během vyučování v kontaktu mezi důvody pro výjimku uvedeno není. Návrh navíc počítá i se školními výlety a exkurzemi, kde škola může používání mobilních telefonů povolit, ale nemusí.

Od březnového odmítnutí k červnovému návrhu

Příběh má zajímavou předehru. Ještě 9. března 2026 vláda odmítla opoziční sněmovní tisk 104, který řešil stejné téma. Ministr Plaga tehdy na tiskové konferenci hájil metodický přístup s tím, že školy situaci zvládnou řešit samy. O tři měsíce později tentýž ministr spolupodepsal vlastní poslanecký návrh na plošnou regulaci.

Co se změnilo? Ministerstvo si mezitím v květnu nechalo zpracovat mimořádné dotazníkové šetření mezi školami, které ukázalo, jak rozdílná pravidla ve skutečnosti platí. Obrat tedy nepředstavuje změnu tématu, ale změnu politické strategie. Formálně přitom nejde o klasický vládní návrh projednaný na schůzi vlády; ve výsledcích jednání kabinetu z 22. června tento materiál nefiguruje. Jde o poslanecký návrh, pod nímž jsou podepsáni premiér i ministr školství. Politicky vládní, procesně poslanecký.

Jak je na tom Česko ve srovnání s Evropou

Česko není první ani poslední. Francie má zákonný zákaz mobilních telefonů na základních školách a nižším sekundárním stupni už od roku 2018, včetně možnosti jejich dočasného odebrání při nepovoleném použití. Nizozemsko zakázalo mobily na středních školách od ledna 2024 a na základních školách od školního roku 2024/2025, detaily provedení ale ponechává na jednotlivých školách. Sousední Rakousko zavedlo celostátní zákaz do 8. ročníku od května 2025.

Český návrh je v jednom směru přísnější než nizozemský model: vztahuje se i na přestávky, školní družinu, školní klub a jídelnu. Ve srovnání s Francií je obdobný v zákonném ukotvení, mírnější je však v tom, že školám ponechává volnost při volbě konkrétního režimu (telefon v tašce, v boxu, ve skříňce, odevzdání při příchodu nebo uzamykatelné pouzdro).

Co musí návrh ještě překonat

Před sebou má standardní legislativní proces: projednání ve třech čteních v Poslanecké sněmovně, následně Senát a podpis prezidenta. Ke konci června 2026 je teprve na samém začátku a jeho znění se ještě může změnit. Šanci na schválení zvyšuje skutečnost, že pod návrhem stojí současně premiér i ministerstvo školství. Dvouletý odklad účinnosti má školám poskytnout dostatek času na úpravu školních řádů i pořízení vhodných úložných řešení.

Jedno je ale jasné už teď: debata se přesunula od otázky „Mají školy mobily řešit?“ k otázce „Jak přesně to má stát vynutit?“. A přestávka, dosud šedá zóna většiny školních řádů, se stala jedním z hlavních bodů celého návrhu.