České poště padají tržby

Zpráva ČTÚ rozebírá jednotlivé kategorie univerzální služby a propad je plošný, nikoli soustředěný do jediné položky.

• Poštovní zásilky do 2 kg (běžné dopisy, obálky): z 165 milionů v roce 2020 na 68,1 milionu v roce 2025. Pokles o 59 %
• Doporučené zásilky: 27,9 milionu kusů v roce 2025, výrazně méně než před pěti lety
• Poštovní poukázky (složenky): z 24 milionů na 9,7 milionu. Pokles o 60 %
• Cenné zásilky: přibližně jeden milion kusů za celý rok 2025

Největší propad je tam, kde bychom ho čekali – u obyčejných dopisů a složenek. Tedy u služeb, které lidé nahrazují jedním kliknutím v mobilní aplikaci banky nebo zprávou v datové schránce. Důležité upřesnění: ČTÚ neměří celý byznys České pošty, ale pouze zákonem vymezenou univerzální službu. Část poklesu tedy souvisí i s tím, že se struktura sledovaných služeb postupně zpřesňovala. Trend úbytku zákazníků je ale jednoznačný.

Proč Češi poštu už tak nevyužívají

ČTÚ ve zprávě přímo jmenuje příčiny: e-maily, SMS, chatovací aplikace a datové schránky vytlačují listovní komunikaci. U poštovních poukázek je to ještě přímočařejší: bankovní převody a okamžité platby jsou rychlejší, levnější a nevyžadují cestu na přepážku. Osobně jsme se zeptali i našich čtenářů a z dotazovaných 21 lidí ji prakticky 17 z nich už téměř nevyužívá.

U balíkové logistiky pak hraje roli konkurence. Packeta za rok 2025 uvádí 184 milionů doručených zásilek v celé skupině a přes 10 tisíc výdejních míst v Česku. PPL hlásí síť zhruba 4 100 výdejních míst a boxů. Oba hráči sázejí na model, který zákazníkům vyhovuje více: samoobslužné boxy u domu, výdejní místa v obchodech a sledování zásilek v reálném čase. Česká pošta tento model částečně přebírá, ale její jádro (přepážka, fronta, otevírací doba) patří do jiné éry.

Nejde přitom o českou anomálii. Evropská komise popisuje celoevropský pokles objemu listovních zásilek. V Německu spadl objem dopisů v roce 2024 z 10,9 na 10,2 miliardy kusů. Český propad je strmější, ale směr je všude stejný.

Stát poštu drží, ale za kolik a na jak dlouho

Česká pošta jako držitel licence musí zajistit univerzální službu po celé zemi. Stát za to poskytuje kompenzace: za rok 2024 činila 1,5 miliardy korun, v roce 2025 byla vyplacena záloha 750 milionů. Evropská komise schválila rámec podpory až do kumulativní výše 7,5 miliardy korun za roky 2025 až 2029.

Současná licence běží do 31. prosince 2029. Do té doby je stanovena povinnost udržovat minimálně 2 900 provozoven, ke konci roku 2025 jich bylo 2 981. Struktura sítě se ale rychle mění: vlastních poboček ubylo z 2 543 na 1 826, zatímco poboček Partner přibylo z 124 na 1 155. V roce 2025 ČTÚ evidoval 1 095 případů dočasného uzavření provozoven.

Ekonomický tlak je reálný. Výroční zpráva České pošty za rok 2024 uvádí čistou ztrátu 1,25 miliardy korun a vlastní kapitál 2,84 miliardy. Bezprostřední krach to neznamená, ale dlouhodobý tlak na změnu ano.

Kdo poštu ještě potřebuje, a co ho čeká

Českou poštu stále využívají lidé, kteří potřebují formální doručení: úřední dopisy, doporučené zásilky, ověřování podpisů přes Czech POINT. Fyzické osoby nemají povinné datové schránky, takže úřední písemnosti dál často chodí doporučeně. Část seniorů pobírá důchod v hotovosti právě přes poštu. Pro tyto skupiny je pobočková síť stále nenahraditelná.

Co se ale mění, jsou ceny. Od 1. dubna 2026 Česká pošta zdražila:

Obyčejné psaní ekonomické do 50 g zůstává na 31 korunách, prioritní na 36. Směr je ale jasný: méně zásilek, vyšší cena za kus, více partnerských poboček místo vlastních.

Co bude po roce 2029

ČTÚ ve zprávě uvádí, že očekává pokračování poklesu objemu základních služeb i v dalších letech. Konkrétní číselnou prognózu ale nezveřejňuje a veřejný scénář pro dobu po vypršení současné licence v roce 2029 ve zdrojích neexistuje.

Jedno je ale zřejmé už teď. Česká pošta v podobě, jakou si pamatujeme z devadesátých let (fronta u přepážky, růžová složenka, doporučený dopis od úřadu), postupně přestává existovat. Ne proto, že by ji někdo zrušil. Češi ji prostě přestávají potřebovat.