Nejrychlejší superpočítač světa stojí v Číně; výkon je 2198 exaflops. Američané poprvé za 10 let prohrávají závod

Vojtěch Kalivoda — Mon, 06 Jul 2026 13:30:00 +0000

Dne 23. června 2026 zveřejnila organizace TOP500 své 67. vydání žebříčku nejrychlejších superpočítačů světa a na první příčce se poprvé od roku 2017 objevil čínský stroj. LineShine, provozovaný v National Supercomputing Center v čínském Šen-čenu (obvod Nan-šan, provincie Kuang-tung), dosáhl v benchmarku HPL výkonu 2 198,40 petaflop/s, tedy přibližně 2,198 exaflop/s. Jde o první systém v historii žebříčku, který v tomto měření překonal hranici dvou exaflop/s. Americký El Capitan, dosavadní jednička od listopadu 2024, klesl na druhou pozici s výkonem 1 809 petaflop/s. Rozdíl činí 389,4 petaflop/s, přibližně 21,5 % ve prospěch čínského stroje. Spojené státy tak přišly o prvenství, které držely především od června 2022, kdy se na čelo dostal Frontier. Pokud započítáme i japonský Fugaku, který vedl žebříček v letech 2020–2022, jde o první čínský návrat na absolutní špičku po téměř 10 letech. Posledním čínským lídrem byl Sunway TaihuLight, který v červnu 2018 sesadil americký Summit.

Vysvětleme si, co znamená výkon 2,198 exaflop/s

Číslo 2,198 exaflop/s znamená 2,198 × 10¹⁸ operací s plovoucí desetinnou čárkou za sekundu (FP64). Benchmark High Performance Linpack (HPL) řeší hustou soustavu lineárních rovnic a je standardním měřítkem žebříčku TOP500 už od roku 1993. Nejde tedy o „celkový výkon všeho, co stroj umí“, ale o přesně definovaný test, který umožňuje srovnání napříč generacemi i architekturami.

Pro představu: samotný LineShine představuje přibližně 11,7 % souhrnného výkonu všech 500 systémů v červnovém vydání žebříčku TOP500. Oproti české Karolině (GPU partition v Ostravě, 249. místo s výkonem 6,75 petaflop/s) je přibližně 326× výkonnější.

O čínské architektuře se toho moc neví

LineShine běží na platformě nazvané LingKun. Procesory nesou označení LX2 304C s taktem 1,55 GHz, propojovací síť se jmenuje LingQi a operačním systémem je čínský Kylin OS. Celý systém disponuje 13 789 440 jádry. Provozovatelem je Shenzhen Cloud Computing Center pod hlavičkou National Supercomputing Center v Shenzhenu.

Důležitý detail: oficiální karta systému v TOP500 uvádí pouze „custom Chinese processor“ („nějaký čínský procesor“) a nejmenuje konkrétního výrobce čipu. Spekulace o společnosti Huawei nebo jiných dodavatelích zatím nemají oporu v primárních zdrojích. Jisté je jedno: Čína dokázala postavit exascale jedničku na vlastním hardwarovém i softwarovém základu, bez závislosti na západních GPU.

Proč prvenství v HPL neznamená automatickou dominanci v AI

Tady je klíčový rozdíl, který snadno unikne. Žebříček TOP500 měří výkon ve 64bitové přesnosti (FP64). Pro trénování velkých jazykových modelů a dalších systémů umělé inteligence je však mnohem důležitější výkon ve smíšené nebo nižší přesnosti (FP16, BF16 či INT8), protože právě tam lze zpracovat výrazně více dat za sekundu.

V benchmarku HPL-MxP, který měří právě tuto schopnost, je LineShine až čtvrtý s výkonem 7,92 exaflop/s. Jedničkou zůstává americký El Capitan s výkonem 16,7 exaflop/s, tedy více než dvojnásobkem čínského systému. Praktický závěr je jednoduchý: z čínského prvenství budou nejvíce těžit klasické HPC aplikace, jako jsou klimatické modely, molekulární dynamika nebo jaderná fyzika. V oblasti AI a inference zůstává situace vyrovnanější a Spojené státy si nadále drží velmi silnou pozici.

Navíc mají Spojené státy v žebříčku celkem 161 systémů, zatímco Čína pouze 31. Tři ze čtyř nejrychlejších superpočítačů světa (El Capitan, Frontier a Aurora) se nacházejí v amerických národních laboratořích. Šíře americké superpočítačové infrastruktury je proto stále výrazně větší.

Evropa a Česko: kde stojíme my

Evropa v červnu 2026 poprvé překročila exascale hranici díky německému systému JUPITER Booster, který obsadil páté místo s výkonem přesně 1 000 petaflop/s. V první desítce se dále umístily italské systémy HPC7 (6. místo, 571,5 petaflop/s) a HPC6 (8. místo, 477,9 petaflop/s) i švýcarský Alps (10. místo, 434,9 petaflop/s).

Česko sice nehraje ligu absolutního výkonu, aktivně se ale zapojuje do evropské strategie. V květnu 2026 spustilo IT4Innovations v Ostravě Czech AI Factory, český uzel evropské sítě AI Factories s rozpočtem téměř jednu miliardu korun, financovaný z poloviny programem EuroHPC JU a z poloviny českým státem. Jeho základem je nový AI-optimalizovaný systém KarolAIna. Nad tím pak stojí plán Evropské komise vybudovat síť AI Gigafactories v hodnotě 20 miliard eur, jehož formální výzva má být vyhlášena v létě 2026.

Co to znamená pro globální vývoj

Čína prokázala, že dokáže vyhrát nejprestižnější benchmark v oblasti superpočítačů vlastními technologiemi navzdory vysokým exportním omezením. To je geopoliticky významný signál. Zároveň ale nejde o rozhodnutý závod: Spojené státy si drží nejširší špičku, Evropa buduje vlastní exascale infrastrukturu a Japonsko zůstává významným hráčem.