„Babička se tvrdohlavě rozhodla, že si heslo na telefon nedá. Neuplynul ani týden a přišla o 270 000 Kč,“ povzdychl si vnuk
Lukáš Altman
Lukáše psaní naplňovalo už od dětství, že se tím bude živit si uvědomil ještě jako student v roce 2013. V tu dobu už si několika dílčími texty začal přivydělávat. Jeho profesionální kariéra začala o tři roky později, kdy se stal externím redaktorem pro portál Alza.cz. Od té doby spolupracoval s řadou firem různých rozsahů a dokonce založil několik vlastních projektů, včetně Mobify.cz, který časem přešel pod společnost abcMedia Network. Nyní se Lukáš řadí mezi nejvlivnější české redaktory v oblasti elektroniky.
Převážně senioři na zabezpečení techniky moc nemyslí. Babičce se nevyplatila ztráta nezaheslovaného telefonu s uloženými přihlašovacími údaji do bankovnictví.
Starší lidé kolikrát nemají až takové povědomí o nebezpečích týkajících se techniky. Paní Dana, babička Lukáše, jenž nám o jejím problému napsal do redakce Mobify, si i přes jeho naléhání odmítala zaheslovat telefon. A co hůř, měla v něm uložené veškeré přihlašovací údaje, včetně automatického zadávání do bankovnictví. Když jednou zapomněla mobil v parku, stálo ji to 270 tisíc korun.
Dvě chyby: nastavení limitu a žádné heslo
Paní Dana (81) si dlouhodobě stála za tím, že na svém telefonu nechce používat žádné kódy ani otisky. Odmítala si ho jakkoli opatřit heslem, přestože ji o to její vnuk Lukáš neustále prosil. Jak sama říkala, obtěžuje ji to a přece by nikomu nestálo za to, aby se jí hrabal v telefonu. Odemykala ho tedy pouhým přejetím prstu.
Jenomže posledních pár dní jí pobíhali doma řemeslníci, kteří spravovali střechu, a jelikož za to platila přes účet, musela si v bankovnictví nastavit vyšší limit. A tady nastala první chyba – zapomněla ho po platbě zase snížit zpět.
Pár dní poté si šla nakoupit a vyvětrat se ven. Posadila se v parku, chvíli telefonovala s kamarádkou, a pak si mobil odložila vedle sebe na lavičku. Najednou jí došlo, že zapomněla v obchodě vzít vejce, a tak se pro něj vydala. A jak to někdy bývá, neskončilo to nakonec jen u vajec, ale pobrala ještě další věci.
Druhý nákup se tak protáhl na dalších cca 30 minut. U pokladny jí došlo, že nemá telefon. „Musela jsem ho nechat v parku, jen tam jsem ho vyndávala,“ řekla si. Jenže když se vrátila k lavičce, kde posedávala, mobil už tam nebyl. Po chvíli přemýšlení a panikaření zamířila na nejbližší policejní stanici, aby se poradila, co má dělat. Pro tyto případy jinak doporučuje PČR několik bodů, kterými by se měl člověk řídit.
Mobilní bankovnictví bylo jako dostupný poklad
Na stanici Danu vyslechli, sepsali s ní zprávu a doporučili zavolat do banky a zablokovat kartu, když neměla telefon nijak chráněný. Po zavolání zůstala v šoku. Zloděj si mezitím už poslal z její karty 270 tisíc korun. Nemusel znát jediné heslo. Platbu autorizoval přímo v telefonu. Banka to tedy neshledala jako podivnou transakci.
Babička se na stanici rozplakala. Strážníci po domluvě s ní zavolali jejího vnuka Lukáše, který pro ni přišel hned, jak to bylo možné. Snažil se ji utěšit, ale ztracené peníze vrátit nemohl. Rád by jí řekl: „Já tě varoval.“ Ale nechtěl babičce ještě víc ublížit. Věřil, že tato zkušenost byla pro ni dostačující až až.
Zaheslovaný telefon je dnes už základ
Paní Dana není jediná. Až 30 % dospělých nemá telefon nijak zabezpečený, jak uvádí Chip. Pokud tedy patříte mezi ně, udělejte následující:
- Nastavte alespoň základní zámek –PIN, gesto nebo otisk prstu výrazně zpomalí a často i úplně zastaví útočníka
- Nemějte uložené automatické bankovní přihlášení – autorizace má vyžadovat další krok – ideálně biometriku nebo heslo.
- Snižte limity na rozumnou úroveň – navýšení používejte jen krátkodobě a ihned po transakci je vraťte zpět.
- Učte seniory, jak telefon používat bezpečně – nekritizujte je, ale vysvětlujte. Ukažte rizika, ale i cestu, jak se jim snadno vyhnout.
Zdroje
Autorský komentář Lukáše Altmana, Oficiální stránky Chip