Lékař použil ChatGPT k sepsání propouštěcí zprávy. Lidé nekompromisně žádají doživotní zákaz výkonu povolání

V propouštěcí zprávě 14leté dívky po úrazu hlavy zůstal zapomenutý dovětek z ChatGPT. Stačilo pár vět navíc a na polského lékaře se sesypal internet.

Zdroj fotografie: Pexels

Rodiče si dokument přečetli doma. Mezi standardními lékařskými formulacemi narazili na pasáž, která s jejich dcerou neměla nic společného – generický text chatbotu po „komplexnějším rozhovoru“ po úrazu hlavy. Screenshot zamířil na sociální sítě a během hodin se z jedné zapomenuté odpovědi AI stal celopolský skandál. Komentáře na Facebooku i dalších platformách začaly volat po doživotním zákazu výkonu povolání pro lékaře, který zprávu podepsal. Ne úřady, ne lékařská komora, ale běžní lidé v komentářích pod příspěvky. Jenže příběh má víc vrstev, než se na první pohled zdá.

Co se vlastně stalo v Bydhošti

Vojvodská dětská nemocnice v Bydhošti musela po zveřejnění screenshotu veřejně vysvětlovat, co se na její pohotovosti stalo. Podle oficiální odpovědi vedení nemocnice redakci portálu Android.com.pl šlo o jazykovou korekci tří vět z vyšetřovací anamnézy. ChatGPT neměl určovat ani navrhovat léčbu; 14letou pacientku vyšetřil lékař osobně, konzultoval případ s dětským chirurgem a diagnostický i léčebný postup probíhal standardně.

Problém nastal ve chvíli, kdy lékař-rezident zkopíroval upravenou pasáž zpět do dokumentu a neodstranil chatbotový dovětek. Ten se dostal do finální propouštěcí zprávy, kterou rodiče obdrželi jako oficiální zdravotnický dokument. A právě v tom je jádro: propouštěcí zpráva není interní poznámka. Podle Národního centra elektronického zdravotnictví slouží k cílenému předání informací o hospitalizaci a je klíčová pro kontinuitu péče. Když v ní zůstane text, který s konkrétním pacientem nesouvisí, zpochybňuje to důvěryhodnost celého dokumentu.

Nemocnice autenticitu zprávy potvrdila, oznámila zavedení nápravných opatření a zdůraznila, že do ChatGPT nebyly vloženy žádné citlivé ani identifikující údaje pacientky. Veřejně oznámený disciplinární trest vůči lékařům z dostupných zdrojů potvrzen nebyl.

Internetový soud versus realita

Reakce na sociálních sítích byla tvrdá a okamžitá. Podle sekundárních zdrojů včetně polského serveru Polityka Zdrowotna a českého Centrum.cz zaznívaly v komentářích požadavky na doživotní zákaz povolání, odebrání licence i obvinění z ohrožení dítěte. Důležité je ale přesně rozlišit: tyto hlasy přicházely od komentujících na veřejných facebookových příspěvcích a diskuzních fórech. Žádný oficiální orgán (ani nemocnice, ani polská lékařská komora, ani zdravotnický úřad) takový krok nenavrhl.

Emocionální síla reakce přesto vypovídá o něčem výrazném. Propouštěcí zpráva je pro rodiče nemocného dítěte dokument, kterému bezvýhradně důvěřují. Očekávají, že každé slovo v něm napsal člověk, který jejich dítě viděl, vyšetřoval a rozhodl o jeho péči. Stopu po AI proto vnímají jako narušení této důvěry – ne nutně proto, že by AI udělala chybu, ale proto, že její přítomnost nebyla transparentní.

Paradox: pacienti AI používají sami

Na celé kauze je pozoruhodný jeden kontrast. Zatímco veřejnost požaduje od lékařů téměř nulovou toleranci k jakékoli stopě po AI v dokumentaci, sama chatboty pro zdravotní účely používá masově. Podle průzkumu Rock Health z roku 2026 využívá AI pro zdravotní dotazy 32 % amerických spotřebitelů. Data KFF jdou ještě dál: 41 % uživatelů AI pro zdraví přiznalo, že do chatbotu nahrálo i osobní lékařské informace, výsledky vyšetření či laboratorní zprávy.

Rozdíl je v odpovědnosti a v tom, kam výstup míří. Když pacient konzultuje příznaky s chatbotem, rozhoduje na vlastní riziko a výsledek zůstává u něj. Když lékař použije chatbot při práci, výstup se může propsat do formálního dokumentu, který ovlivňuje návaznou péči. Profesní a právní odpovědnost je nesrovnatelně vyšší. Přesto je pokrytecké tvářit se, že AI do zdravotnictví nepatří, zatímco ji třetina populace denně používá k sebediagnostice.

Nemocnice AI zavádí, i ta v Bydhošti

Ironií je, že tatáž nemocnice v Bydhošti od ledna 2026 čerpá z fondů EU a polského Plánu obnovy projektu digitalizace a AI v hodnotě přes 90 milionů korun. Cílem je zlepšit práci personálu a dostupnost informací pro pacienty. Nejde tedy o izolovaný výstřelek jednoho rezidenta, ale o střet mezi systémovým zaváděním a absencí srozumitelných pravidel pro každodenní praxi.

Česko je na tom podobně. Podle průzkumu Ministerstva zdravotnictví z února 2026 AI v klinické praxi využívá nebo testuje 67,6 % dotázaných zdravotnických zařízení. Resort od ledna 2025 provozuje Výbor pro umělou inteligenci ve zdravotnictví a veřejně mluví o projektech automatizované dokumentace – od hlasového přepisu návštěv po inteligentní zpracování klinických záznamů. Jednotná národní metodika typu „jak smí lékař používat ChatGPT při psaní dokumentace“ ale podle veřejně dostupných zdrojů zatím neexistuje. Úřad pro ochranu osobních údajů sám odkazuje na potřebu metodického vedení od ministerstva nebo České lékařské komory.

Kde je hranice a kdo ji nakreslí

Evropský AI Act rozděluje systémy umělé inteligence podle míry rizika. Medicínské použití, zejména diagnostika a rozhodování o léčbě, spadá do kategorie vysoce rizikových systémů, kde zákon vyžaduje řízení rizik, dokumentaci, logování a především lidský dohled. Odpovědnost nikdy nenese algoritmus; vždy ji má poskytovatel systému a instituce, která ho nasadila.

Jenže běžný spotřebitelský chatbot použitý „bokem“ v ordinaci není totéž co certifikovaný zdravotnický prostředek s označením CE. Certifikovaný systém prochází posouzením shody, má definovaný účel použití a jasnou regulační cestu. ChatGPT nic z toho nemá, a přesto ho lékaři po celém světě používají k rešerším, formulacím i přepisům. Podle nás tady právě leží skutečný problém celé kauzy: ne v tom, že lékař sáhl po AI, ale v tom, že neexistují jasná pravidla, která by mu řekla jak, kdy a za jakých podmínek to smí udělat.

Incident v Bydhošti nezměnil ani léčbu čtrnáctileté dívky. Změnil ale něco jiného: ukázal, že vstupujeme do éry AI rychleji, než stíháme vysvětlovat pacientům, co to znamená. A dokud toto vysvětlení nepřijde, bude každý zapomenutý dovětek chatbotu fungovat jako zápalka v sudu plném nedůvěry.