Video: 33 615 dronů najednou v jednom městě. Čína vytvořila na nebi obrazovku větší než 20 fotbalových hřišť

Nad čínským Dujiangyanem se 20. května 2026 vznášelo přes 33 tisíc dronů současně. Guinness to uznal jako světový rekord.

Zdroj fotografie: Pexels

Letiště Čching-čcheng-šan v provincii S’-čchuan, úterní podvečer. Na ploše, kterou by zaplnilo víc než dvacet fotbalových hřišť, se rozsvítila obří panda, přepluly plovoucí ostrovy a nad hlavami diváků se rozvinula mapa staročínských souhvězdí. Žádná projekce, žádná obrazovka. Každý pixel tvořil jeden dron. Celkem jich ve vzduchu viselo 33 615 a rozhodčí Guinnessovy knihy rekordů, přítomný přímo na místě, číslo ověřil a rekord vyhlásil ještě téhož večera.

Dva rekordy, deset dronů rozdílu

Čísla vypadají na první pohled jednoduše, ale ve skutečnosti se za jednou show skrývají minimálně dva odlišné guinnessovské tituly. První, „Most remote controlled multirotors/drones airborne simultaneously“ (Většina dálkově ovládaných multirotorů/dronů se ve vzduchu pohybuje současně), má hodnotu 33 615. Druhý, „Largest aerial image formed by multirotors/drones“ (Největší letecký snímek pořízený multirotory/drony), uvádí 33 605. Rozdíl deseti kusů naznačuje, že deset dronů plnilo jinou roli než tvorbu obrazce, pravděpodobně navigační nebo záložní funkci. Držiteli obou rekordů jsou firmy Yufengzhe Technology, Wind’s Shore Technology a Chengdu Century Chengmei Technology.

K tomu přibývá třetí kategorie: největší létající LED obrazovka. Sekundární shrnutí guinnessovských dat pracují s plochou přes 148 tisíc metrů čtverečních. Při standardním fotbalovém hřišti o rozměrech 105 × 68 metrů to vychází na zhruba 20,8 hřiště. Přesnou metodiku výpočtu plochy Guinness veřejně nezveřejnil, ale samotný rekord uznal v samostatné kategorii.

Co bylo na nebi vidět a proč takové obrazy

Organizátoři nesáhli po abstraktních geometrických vzorech. Show čerpala z regionální identity S’-čchuanu a širší čínské kulturní symboliky:

• Panda – ikonický symbol provincie, rozpoznatelný i z velkého odstupu.
• 28 lunárních souhvězdí – odkaz na starou čínskou astronomickou tradici, takzvaný systém „er-š’-pa siou“.
• Plovoucí ostrovy a krajinné motivy – vizuální jazyk inspirovaný kulturou Ba-Šu, tedy historickým označením oblasti dnešního S’-čchuanu.

Nešlo o náhodný výběr. Regionální report popisuje celou show jako „guofeng“, tedy styl záměrně inspirovaný tradiční čínskou kulturou. Spojení lokální identity s technologickou demonstrací dává smysl: organizátoři neprodávali jen podívanou, ale i příběh.

Jak se řídí 33 tisíc dronů, aniž by se srazily

Guinness u rekordního zápisu zmiňuje kombinaci navigačních algoritmů, technologie SLAM a letových řídicích systémů pracujících v režimu distribuovaného řízení jednoho roje. Žádný operátor nedrží joystick nad jedním dronem; každý kus letí po předem vypočtené trajektorii a průběžně si ověřuje svou polohu vůči ostatním.

Provinční platforma pro řízení nízkovýškového provozu předem zajistila letové koridory a vzdušný prostor. Co organizátoři veřejně nesdělili: kolik řídicích stanic roj obsluhovalo, jaká byla komunikační topologie, redundance spojení a havarijní logika při výpadku jednotlivých kusů. Distribuované řízení je potvrzené. Detailní technické schéma zůstává firemním know-how.

Pro srovnání: v únoru 2026 firma EHang v čínském Che-feji poslala do vzduchu 22 580 dronů řízených z jednoho počítače. To je jiná guinnessovská kategorie, ale ukazuje tempo, jakým čínské firmy posouvají hranice. Ještě v červnu 2025 činil rekord pro největší obrazec „jen“ 11 787 dronů nad Čchung-čchingem.

Víc než show: nízkovýšková ekonomika jako státní program

Rekord z Dujiangyanu není izolovaná atrakce. Čínská vláda aktivně buduje narativ takzvané nízkovýškové ekonomiky, souboru odvětví soustředěných kolem pilotovaných i bezpilotních prostředků operujících obvykle do tisíce metrů nad zemí. Drony v tomto rámci nejsou jen hračky nebo nosiče kamer. Jsou dopravním prostředkem, datovou platformou i logistickým nástrojem a veřejná show s desítkami tisíc kusů je nejviditelnějším způsobem, jak tuto kompetenci předvést světu.

Podle nás je právě tohle klíčové čtení celé akce. Organizátoři nepotřebovali překonat rekord o pár stovek dronů. Potřebovali ukázat, že čínský průmysl dokáže synchronizovat, vyrobit a nasadit flotilu, která je řádově jinde než cokoli, co zatím předvedl zbytek světa.

Jak daleko je v tomto Česká republika

Trend dronových show dorazil i k nám, byť v jiném měřítku. Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech má v červenci 2026 poprvé nahradit tradiční zahajovací ohňostroj dronová show s 1 300 stroji, prezentovaná jako největší v historii Česka i Slovenska. To jsou necelá čtyři procenta čínského rekordu.

Česká firma Spectrum deklaruje kapacitu až 10 000 dronů, takže technicky by se větší show dala zvládnout. Bariéra je spíš regulační: v EU spadají lety nad nezapojenými osobami do specifické kategorie provozu s formálním posouzením rizik. Běžná „open“ kategorie to neumožňuje. Oproti ohňostrojům mají drony výhodu opakované použitelnosti a nižšího rizika požáru, ale jsou citlivější na vítr, déšť a sníh.

Nad letištěm v Dujiangyanu se ten večer rozsvítilo 33 615 světelných bodů a složilo se z nich něco, co ještě před několika lety neexistovalo ani jako ambice. Příští rekord přijde pravděpodobně zase z Číny. A pravděpodobně dřív, než kdokoli čeká.