Češi ušetřili pár korun, ale stejně to zaplatí na daních. Vláda zrušila koncesionářské poplatky za ČT a rozhlas

Vláda 15. června schválila návrh, který má od roku 2027 nahradit koncesionářské poplatky pevnou platbou 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu.

Zdroj fotografie: VitVit / Creative Commons / CC BY 2.0

Domácnost, která dnes platí 150 korun měsíčně České televizi a 55 korun Českému rozhlasu, by po novém zákoně přestala posílat 205 korun měsíčně, tedy 2 460 korun ročně. Jenže peníze na provoz obou médií nezmizí. Přesunou se do státního rozpočtu, který plní každý, kdo v Česku platí daně. A navíc v nižší sumě, než kolik obě instituce letos čerpají. Úspora na složence je reálná. Úspora pro stát nikoli.

Vláda schválila financování ze státního rozpočtu

Kabinet Petra Fialy 15. června 2026 schválil návrh zákona o financování médií veřejné služby. Ten má zrušit dosavadní zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a nahradit ho pevným příspěvkem ze státního rozpočtu:

• Česká televize má ročně dostávat 5,74 miliardy korun.
• Český rozhlas má ročně dostávat 2,065 miliardy korun.
• Celkem jde o 7,805 miliardy korun ročně.

Součástí návrhu je i valorizační mechanismus: příspěvek se automaticky zvýší, jakmile kumulovaná inflace překročí deset procentních bodů. Vláda zároveň navrhla rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu na hospodaření s majetkem obou médií. Kontrolu nad jejich fungováním mají podle vyjádření ministra kultury Oty Klempíře nadále vykonávat mediální rady.

Důležitý detail: zákon zatím neplatí. Současná právní úprava je stále účinná, poplatky se dál hradí. Návrh musí projít Sněmovnou, Senátem a získat podpis prezidenta. Předpokládaná účinnost je 1. ledna 2027, termín reálný, ale nikoli jistý.

Úspora ještě neznamená, že stát ušetří

Tady je klíčový rozdíl mezi tím, co vidí domácnost na výpisu, a tím, co se děje na úrovni státních financí. Platící domácnost přestane posílat 205 korun měsíčně. To je fakt. Jenže 7,805 miliardy korun ročně musí vzít stát odjinud – z daní z příjmů, z DPH a z celého mixu, kterým se plní rozpočet. Přesnou částku, o kolik víc konkrétní domácnost zaplatí na daních, nelze poctivě vyčíslit bez komplexního daňového modelu. Jisté je jedno: náklad nezmizí, jen se přesune z viditelné položky na SIPO do obecného rozpočtového výdaje.

A pak je tu druhá rovina. Obě média dostanou méně, než kolik mají v letošních rozpočtech. Česká televize plánuje pro rok 2026 příjem z poplatků 6,73 miliardy korun, nově by dostala 5,74 miliardy. Český rozhlas počítá s 2,476 miliardy, nově by dostal 2,065 miliardy. Dohromady jde o pokles zhruba 1,4 miliardy korun. Navržené částky přitom prakticky odpovídají úrovni roku 2024, tedy stavu před loňským zvýšením poplatků. Jinými slovy: vláda vrací financování o rok zpět.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral změnu označil za „demonstraci síly“ vládní koalice a prosazení volebního slibu, nikoli za krok podložený silným věcným argumentem. Připomněl přitom, že koalice drží ve Sněmovně 108 poslanců, což průchod dolní komorou činí pravděpodobným.

Stávka jako první odpověď

Reakce na sebe nenechala čekat. Na 22. června 2026 vyhlásila obě veřejnoprávní média jednodenní výstražnou stávku. Český rozhlas na svém webu potvrdil, že se ke stávce připojilo i oddělení rozhlasových poplatků; call centrum bylo mimo provoz, webové služby fungovaly. Stávka zasáhla vysílání obou institucí, přerušeny byly i dětské kanály Déčko a Rádio Junior. Před budovami ČT i ČRo se konaly protesty. Pro diváky a posluchače to byl první hmatatelný dopad sporu. Pro politiku signál, že legislativní cesta nebude tichá.

Česko není výjimka, ale ani kopie

Přechod od licenčního poplatku k financování z obecného rozpočtu není český unikát. Studie Evropské komise z roku 2024 popisuje tento trend jako celoevropský. Nizozemsko financuje veřejnoprávní vysílání NPO přímo z rozpočtu ministerstva školství, kultury a vědy – pro rok 2025 jde zhruba o 980 milionů eur. Španělsko kombinuje státní kompenzaci pro RTVE s odvody z telekomunikačního a audiovizuálního trhu.

Jednotný evropský model neexistuje. Existuje ale společná obava: čím více je financování médií navázáno na aktuální politickou většinu, tím křehčí může být jejich nezávislost. Formálně ji v českém návrhu chrání mediální rady a nově i dohled NKÚ. Reálně o výši peněz bude rozhodovat stát v rámci rozpočtového procesu. To je podstatný posun oproti účelovému poplatku, který na politickou většinu nezávisel.

Co dělat teď, a co zatím nedělat

Kdo má nastavené SIPO nebo inkaso na koncesionářské poplatky, v tuto chvíli nic měnit nemusí. Současný zákon platí, poplatky se hradí dál. Česká televize i Český rozhlas uvádějí, že změny u SIPO se řeší přes Českou poštu, přímé platby přes online formuláře. Jak by vypadal hromadný postup po případném zrušení poplatků od ledna 2027, ale zatím žádná z institucí ani stát veřejně nepopsal.

Domácnosti ušetří 205 korun měsíčně na složence. Stát převezme účet za 7,8 miliardy ročně. Obě média dostanou méně než letos. Kdo v tom vidí čistou úsporu, dívá se jen na jednu stranu účetní knihy.