dTest našel jedovaté látky v 81 sluchátkách, včetně těch z Temu. Polovina je tak špatná, že byste je měli rovnou vyhodit

Bisfenoly, ftaláty i chlorované parafíny: laboratorní testy odhalily problém v každém z 81 modelů sluchátek. Polovina z těch prodávaných v Česku propadla.

Zdroj fotografie: Pexels

Když si člověk nasadí sluchátka, řeší zvuk, pohodlí, výdrž baterie. Skoro nikdo nepřemýšlí nad tím, jaké chemické látky se z plastu uvolňují do kůže na uších, spáncích a temeni hlavy. Právě na to se ale zaměřila mezinárodní studie organizací dTest a Arnika s názvem „The Sound of Contamination“, jejíž plná verze vyšla v únoru 2026. Výsledky jsou nepříjemné: problémové chemické látky se našly ve všech testovaných kusech bez výjimky, od levných modelů z tržišť typu Temu až po prémiová sluchátka značek Marshall nebo Logitech.

Co přesně ve sluchátkách je

Pojem „jedovaté látky“ zní alarmisticky, ale laboratorní data ho podepírají konkrétními chemickými skupinami. Ve vzorcích se objevily:

• Bisfenoly (BPA, BPS, BPF, BPE) – přítomné prakticky ve všech 81 modelech. Používají se v polykarbonátech a epoxidových pryskyřicích. Jde o endokrinní disruptory, tedy látky narušující hormonální systém.
• Ftaláty a změkčovadla (DEHP, DnOP, DnBP, DiBP, DEP, BBP a další) – typické pro měkké plasty a kabely. Zajišťují pružnost PVC.
• Chlorované parafíny (SCCPs, MCCPs) – perzistentní organické polutanty, které se v životním prostředí prakticky nerozkládají.
• Zpomalovače hoření – bromované i organofosfátové; u jednoho výrobku laboratoř identifikovala až 12 různých organofosfátových retardérů.

Důležitá korekce: nejde o akutní otravu po pár hodinách poslechu. Riziko je chronické a kumulativní. Látky nejsou pevně vázané v polymerní matrici a mohou postupně migrovat na povrch, odkud se vstřebávají kůží. Teplo, pot a kyselé prostředí tento proces urychlují. Kdo ve sluchátkách sportuje, spí nebo je nosí celý pracovní den, je vystaven vyšší míře expozice. A právě v tom je háček: sluchátka se marketingově tváří jako běžná elektronika, ale z hlediska kontaktu s tělem se chovají spíš jako dlouhodobě nošený výrobek.

Polovina českého trhu v červeném: čísla a nejhorší nálezy

Z 81 mezinárodně testovaných modelů bylo 56 dostupných nebo dříve dostupných v Česku. Hodnocení funguje na semaforu: zelená znamená doporučitelný model, žlutá zvýšenou pozornost a červená nedoporučený výrobek. Výsledek pro český trh:

Kategorie	Počet modelů	Podíl
Zelená	24	43 %
Žlutá	4	7 %
Červená	28	50 %

Přesně polovina. A mezi červenými figurují i modely, u kterých by to člověk nečekal.

• Enjoy Music M6pop Cat Ear (Temu) – dětský model s kočičími ušima. V náhlavním oblouku laboratoř naměřila 4 950 mg/kg ftalátu DEHP, tedy výrazně nad povolenými limity pro homogenní materiály. Navíc 0,12 % chlorovaných parafínů.
• Marshall Motif II ANC – prémiová značka, cena přes 4 000 Kč. Zjištěno překročení limitu pro organofosfátový zpomalovač hoření TPhP. Červená kategorie.
• Logitech G733 Lightspeed – oblíbený herní headset. V částech dotýkajících se kůže 280 mg/kg bisfenolů. Červená kategorie.
• JBL JR310BT – další dětský model známé značky. Rovněž červené hodnocení.

Značka ani cena nejsou zárukou bezpečnosti

Přirozený reflex je myslet si, že drahá značková sluchátka budou bezpečnější a problém se týká jen levných výrobků z tržišť. Data ale ukazují opak. U známých značek skončilo 48 % modelů v červené kategorii a jen 38 % v zelené. U maloobchodních privátních značek byl výsledek podobný: 50 % červených a 38 % zelených. Překvapivě nejlépe dopadla kategorie no-name výrobků, kde 67 % modelů spadlo do zelené.

Z pěti vzorků zakoupených přímo na Temu byly tři zelené, jeden žlutý a jeden červený – ten ale zároveň patřil mezi nejhorší jednotlivé nálezy celé studie. Závěr tedy není „nekupujte na Temu“, ale spíše: bez nezávislého testu konkrétního modelu nelze bezpečnost spolehlivě odhadnout podle ceny ani značky.

Znepokojivé je i to, že některé červeně hodnocené modely byly v českých obchodech dostupné ještě měsíce po zveřejnění výsledků. Marshall Motif II ANC byl k 24. červnu 2026 dohledatelný na Audigu, Logitech G733 na Heuréce a JBL JR310BT na Zboží.cz.

Proč se to vůbec smí prodávat

Odpověď je prostá a zároveň frustrující: legislativa nestíhá. Pro bisfenoly v elektronice dnes v EU neexistují specifické zákazy ani jednotné limity. Ftaláty a chlorované parafíny se regulují jednotlivě, látku po látce. Výrobci tak často sahají po tzv. „politováníhodné substituci“: zakázaný BPA nahradí strukturálně podobným BPS nebo BPF, na které se zatím limity nevztahují.

Evropská komise má od roku 2020 strategii pro udržitelnost chemických látek, která počítá se skupinovými zákazy nejškodlivějších látek ve spotřebním zboží. K roku 2026 se však tato opatření do oblasti sluchátek stále plně nepromítla. Systém Safety Gate sice umožňuje stahovat nebezpečné výrobky z trhu, ale obvykle až poté, co jsou odhaleny – a tedy i testovány.

Co s tím: praktický návod

Pokud chcete zjistit, zda se vás problém týká, kontrolujte přesný model, ne jen značku. Kompletní seznam 81 testovaných výrobků je v příloze studie Arniky, český přehled rizikových modelů zveřejnila Arnika samostatně. Detailní výsledky pro 56 modelů dostupných v Česku uvádí dTest.

U červeně hodnocených sluchátek – zejména dětských nebo těch, které nosíte denně – je podle odborníků nejvhodnější je přestat používat a nahradit modelem ze zelené kategorie. Pokud je chcete dočasně používat dál, dTest doporučuje zkrátit dobu nošení, rozhodně v nich nespát a omezit jejich používání při sportu a v horku. A důležité upozornění: sluchátka nepatří do směsného odpadu. Jde o elektrozařízení, která se odevzdávají ve zpětném odběru, ve sběrných dvorech nebo v prodejnách elektroniky.

Osmdesát jedna modelů, ani jeden bez nálezu. Polovina trhu v červené kategorii. A přitom stačí podívat se do přílohy studie a ověřit si konkrétní model – pět minut, které mohou dát odpověď na víc, než by člověk čekal.