PČR je bezradná, při nehodě vám pojišťovna nezaplatí ani korunu. Na silnici jezdí koloběžky i 80 km/h; bez SPZ a řidičáku

Policie na Lounsku zastavila elektrokoloběžku s výkonem přes 10 000 W, která se řítila rychlostí kolem 80 km/h. Bez SPZ, bez pojištění i bez řidičáku.

Zdroj fotografie: Pexels

Zní to jako příběh z divokého západu, ale jde o české silnice a o případy, které Policie ČR sama zveřejnila. V dubnu 2024 upozornila na mimořádně výkonné elektrokoloběžky v provozu. O několik měsíců později řešili policisté z Olomouckého kraje podobný případ: v Zábřehu havaroval jezdec na stroji o výkonu 4 000 W a maximální rychlosti 80 km/h. Parametry lehkého motocyklu, vzhled koloběžky. A právě v této mezeře mezi tím, jak stroj vypadá a čím právně je, vzniká problém, na který doplácejí všichni: řidiči aut, chodci i sami koloběžkáři.

Mezi koloběžkou a motorovým vozidlem je velký rozdíl

Česká legislativa stanovuje poměrně jasnou dělicí čáru. Podle vyhlášky č. 153/2023 Sb. se elektrokoloběžka považuje za jízdní kolo, pokud její motor nepřekračuje výkon 1 kW a konstrukční rychlost 25 km/h. V takovém režimu nepotřebujete řidičské oprávnění, registraci ani povinné ručení z titulu motorového vozidla.

Jakmile však stroj překročí byť jen jeden z těchto limitů, přestává být z právního hlediska jízdním kolem a stává se motorovým vozidlem. A na motorové vozidlo se vztahují pravidla známá z provozu mopedů a motocyklů: řidičské oprávnění příslušné skupiny, povinné ručení, technická způsobilost a v některých případech také registrace.

Od dubna 2024 navíc platí zákon č. 30/2024 Sb., který rozšířil povinnost pojištění odpovědnosti i na některá neregistrovaná vozidla, tedy i na elektrokoloběžky, které jedou rychleji než 25 km/h, případně překročí rychlost 14 km/h při hmotnosti nad 25 kg. Na papíře je regulace poměrně přísná. V praxi ale vypadá jinak.

Policie nemá jednoduchou práci

Policisté mají pravomoc zastavit vozidlo, zkontrolovat řidiče a při chybějícím pojištění nebo nebezpečné technické závadě zakázat další jízdu. Jenže u elektrokoloběžky bez registrace, bez registrační značky a bez snadno čitelných identifikačních údajů je situace výrazně složitější než u auta se SPZ.

Konstrukční rychlost se nedá určit pohledem. Výkon motoru není napsaný na blatníku. Mnoho rychlých strojů se prodává přes e-shopy bez homologace pro silniční provoz a bez dokladů, které by policista mohl na místě ověřit. V běžné silniční kontrole se tak problém často objeví až ve chvíli, kdy koloběžka projede radarem nápadně vysokou rychlostí nebo když už dojde k nehodě. Nejde o absenci pravomocí. Jde o to, že dokazování skutečných parametrů neoznačeného stroje je výrazně složitější než u registrovaného vozidla.

Co se stane, když vás srazí nepojištěný koloběžkář

Tady přichází nejnepříjemnější část. Pokud vás srazí jezdec na rychlé elektrokoloběžce, která nemá povinné ručení, pojišťovna viníka škodu neuhradí, protože žádná pojistná smlouva neexistuje. U některých nehomologovaných strojů může být navíc uzavření pojištění problematické.

To ale neznamená, že poškozený zůstane bez náhrady. Cesta vede přes garanční fond České kanceláře pojistitelů (ČKP). ČKP ve své výroční zprávě za rok 2024 uvádí, že fond slouží právě k odškodnění obětí nehod způsobených nepojištěnými nebo nezjištěnými vozidly. Vyplacenou náhradu pak následně vymáhá po viníkovi.

Prakticky to znamená: vždy volejte policii, zajistěte identitu jezdce, svědky, fotografie místa nehody a zdravotnickou dokumentaci. Bez policejního záznamu bývá prokazování nároku výrazně složitější.

Čísla, která ukazují rozsah problému

Nejde o okrajovou kuriozitu několika nadšenců. Centrum dopravního výzkumu za rok 2024 evidovalo 529 nehod s účastí elektrokoloběžek, což představovalo meziroční nárůst o 25,7 %. Za prvních sedm měsíců roku 2025 statistiky ukazovaly už 424 nehod.

ČKP za rok 2024 registruje přibližně 34 tisíc nově pojištěných neregistrovaných vozidel, kam spadají především elektrokoloběžky. U této kategorie pojišťovny evidovaly 306 škod v celkové výši 14,4 milionu korun a upozorňovaly, že rizikovost odpovídá spíše vyšším kategoriím motocyklů.

A to jsou jen pojištěné stroje. Kolik rychlých elektrokoloběžek jezdí úplně mimo systém, stát nezveřejňuje. Kombinace desítek tisíc pojistek, stovek škod a stovek nehod ale jasně ukazuje, že problém má měřitelný rozměr.

Co hrozí jezdci a jak je na tom zbytek Evropy

Kdo vyjede na rychlé koloběžce bez potřebného řidičského oprávnění, riskuje vysoké sankce včetně zákazu řízení. Za provoz bez povinného ručení může hrozit pokuta až 50 000 Kč a k tomu příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou bylo vozidlo nepojištěné. Při souběhu více přestupků (bez řidičského oprávnění, bez pojištění, bez potřebné technické způsobilosti) se sankce mohou sčítat.

Česko přitom není v regulaci nijak výjimečně přísné. Rakousko je v základním režimu přísnější: elektrokoloběžky pouští do volného režimu jen do 600 W a 25 km/h, nad tyto hodnoty už spadají do kategorie mopedů. Francie vyžaduje registraci některých výkonnějších strojů a Spojené království je ještě restriktivnější – soukromé elektrokoloběžky jsou na veřejných komunikacích obecně zakázány, s výjimkou vybraných pilotních projektů.

Český problém tedy nespočívá v tom, že by chyběl zákon. Paragrafy existují, sankce jsou citelné a garanční fond funguje. Slabým místem zůstává kontrola v terénu, protože stroj, který vypadá jako nevinná koloběžka, může mít pod nášlapnou deskou motor silnější než leckterý skútr. A to se často zjistí až radarem nebo po nehodě.