Češi si nevědomky kazí Wi-Fi signál, a pak se diví, že je internet pomalý. Kam v domě router nikdy nedávat

Téměř celá čtvrtina českých domácností má router schovaný nebo něčím zakrytý. A pak se diví, že jim „nejede internet“.

Zdroj fotografie: Mrbeastmodelallday / Creative Commons / CC BY 2.0

Průzkum O2 a agentury MEDIAN z roku 2021 na vzorku 1 030 respondentů ukázal, že 24 % domácností má modem schovaný ve skříni, za televizí nebo pod stolem. Každá třetí domácnost přitom není s kvalitou domácí Wi-Fi spokojená. Jenže viník většinou nesedí v ústředně operátora. Sedí na komodě v rohu chodby, často přikrytý dekorativní krabicí, a marně se snaží prorazit signálem skrz několik betonových zdí. Problém se v Česku násobí: podle dat ze Sčítání 2021 je 54,3 % obydlených bytů v bytových domech. Panelák znamená beton, ocel, desítky sousedních sítí na stejných frekvencích a router, který má výrazně ztížené podmínky.

Šest míst, kam router opravdu nepatří

Výrobci jako TP-Link a Netgear se shodují na seznamu nejhorších umístění. Není to teorie, jde o místa, kde router prokazatelně ztrácí výkon.

• Sklep nebo suterén. Signál se šíří do stran a nahoru. Ze sklepa musí projít stropem a podlahou, než se dostane tam, kde ho potřebujete.
• Skříň, komoda nebo zavřený TV stolek. Dřevo a sklo signál tlumí, ale hlavně: uzavřený prostor drží teplo. TP-Link upozorňuje, že přehřívání snižuje stabilitu a může zkracovat životnost routeru.
• Za televizí. Obrazovka a kovový držák signál pohlcují a odrážejí. Router za 165cm (65palcovou) televizí je prakticky odstíněný.
• Na podlaze. Část energie míří zbytečně dolů do betonu. V paneláku tím často „krmíte“ souseda o patro níž.
• V rohu místnosti nebo u obvodové zdi. Vysíláte do dvou zdí a částečně ven z bytu. Signál, který projde fasádou, vám už nepomůže.
• Vedle mikrovlnky, lednice nebo jiných velkých kovových či elektrických spotřebičů. Mikrovlnná trouba pracuje na frekvenci 2,4 GHz, stejně jako část Wi-Fi sítí. Kov signál odráží a narušuje.

Pokud váš router stojí na některém z těchto míst, pravděpodobně přicházíte o podstatnou část výkonu, za který platíte.

Pomalý internet, nebo pomalá Wi-Fi? To je zásadní rozdíl

Lidé často říkají „nejede mi internet“. Ve skutečnosti ale často funguje samotné připojení od operátora správně – problém je v přenosu signálu v domácnosti.

FCC doporučuje jednoduchý test: připojte počítač kabelem přímo do routeru a změřte rychlost. Pak proveďte totéž přes Wi-Fi. Pokud kabel odpovídá tarifu a Wi-Fi ne, problém není u operátora, ale u domácího pokrytí.

V panelácích se situace zhoršuje ze dvou stran najednou. Betonové a železobetonové stěny signál výrazně tlumí; laboratorní měření ukazují u 15cm betonu útlum přibližně 15–25 dB v pásmu 2,4 GHz a 25–35 dB v 5 GHz. Nosné panelákové stěny se této kategorii velmi blíží. K tomu se přidává rušení od sousedních sítí: pásmo 2,4 GHz má podle Cisca jen tři nekolizní kanály (1, 6 a 11), které se v bytových domech rychle zahlcují.

Pásmo 5 GHz nabízí vyšší rychlost a menší rušení, ale kratší dosah a horší průchod zdmi. V menších bytech je ideální, ve větších dispozicích s více příčkami však může rychle mizet za první překážkou.

Přesuňte router dřív, než koupíte cokoliv nového

První doporučení není „kupte nový router“. Je to: přestaňte ho skrývat.

Ideální pozice je přibližně střed bytu, na otevřené polici nebo na stěně, zhruba ve výšce očí. Daleko od kovu a velkých spotřebičů. TP-Link ve vlastním testu ukázal, že pouhé zvednutí a přesunutí routeru může výrazně zlepšit sílu signálu – například z −40 na −18 dBm na Androidu a z −50 na −32 dBm na iPhonu. To je rozdíl mezi „sotva se připojím“ a „stream běží plynule“.

Praktický postup měření je jednoduchý:

• Vyberte 3–5 míst v bytě, kde internet používáte nejčastěji.
• Na každém změřte rychlost a sílu signálu; stačí bezplatná aplikace WiFiman od Ubiquiti.
• Přesuňte router.
• Změřte znovu na stejných místech, stejným zařízením a pokud možno ve stejnou dobu.

Výsledek uvidíte okamžitě. Žádné čekání na technika, žádná faktura.

Kdy přesun nestačí a je čas sáhnout hlouběji do kapsy

Jsou situace, kdy ani lepší umístění routeru nepomůže. Velké byty, více podlaží, silné zdi nebo zahrady vyžadují jiná řešení.

Extender je levnější varianta, která rozšíří signál stávající Wi-Fi do mrtvých zón. Základní model, například TP-Link TL-WA855RE, stojí na Alze kolem 470 Kč. Nevýhoda je, že často snižuje propustnost, protože pracuje s původním signálem a opakuje ho.

Mesh systém je pokročilejší řešení. Více jednotek rozmístěných po bytě nebo domě vytvoří jednu plynulou síť, mezi jejíž body se zařízení automaticky přepínají. Tříjednotkový set TP-Link Deco X55 vyjde v Datartu na 5 299 Kč. Není to levné, ale pro větší byty nebo vícepatrové domy je to často nejspolehlivější řešení.

TP-Link uvádí, že u tří a více podlaží nebo silných železobetonových konstrukcí bývá mesh praktičtější než jeden router. FCC zároveň potvrzuje, že extender je vhodný jako základní a levnější mezikrok.

Co si z toho odnést

Než zavoláte operátorovi, že vám „nejede internet“, zkuste jednoduchý krok: vytáhněte router ze skříně, sundejte ho z podlahy, odsuňte od zdi a umístěte ho co nejvíce do středu bytu na otevřené místo. Stojí to nula korun a pár minut času. A v českých panelácích, kde Wi-Fi bojuje s betonem i desítkami sousedních sítí, to může být rozdíl mezi nestabilním připojením a plynulým internetem v celém bytě.