„Jídlo chutná úplně jinak. Mikrovlnka letěla z domu.“ Češi si oblíbili ohřívání ve fritéze

Prodeje horkovzdušných fritéz v Česku meziročně vyskočily o 77 %. Na internetu se z toho stal příběh o konci mikrovlnky.

Zdroj fotografie: Pexels

Stačí projít české blogy a lifestylové weby z letošního jara a narativ je jasný: mikrovlnka je přežitek, fritéza dělá zázraky a pizza ze včera chutná „úplně jinak“. Už v lednu 2026 vyšel na FAJNTIPu článek s titulkem „Sbohem, mikrovlnko“ a od té doby se téma šíří dál, na Médiu, Tiscali i v diskuzích pod produktovými stránkami. Nadšení uživatelů je reálné, řada z nich opravdu přestala mikrovlnku používat. Jenže z lepší textury pár typů jídel se na internetu stal univerzální rozsudek nad celým spotřebičem. A to je přesně ta chvíle, kdy je dobré se zastavit a podívat se na fakta.

Proč jídlo z fritézy skutečně chutná jinak

Rozdíl není v marketingu, ale ve fyzice. Mikrovlnka ohřívá tím, že rozkmitá molekuly vody uvnitř jídla. U silnějších kusů se střed dohřívá vedením tepla od okrajů, výsledek bývá měkčí a občas nerovnoměrný, FDA to popisuje jako jednu z vlastností mikrovlnného ohřevu, ne jako vadu.

Horkovzdušná fritéza funguje opačně: topné těleso rozžhaví vzduch a ventilátor ho žene kolem jídla ze všech stran. Povrch se rychle vysušuje, tuk na něm začne znovu křupat. Proto pizza z fritézy připomíná čerstvě upečenou, zatímco z mikrovlnky je spíš gumová. Totéž platí pro pečivo, hranolky, řízky nebo pečené kuře. Výrobci to vědí a komunikují to přímo: Philco u svého modelu PHAF 2000 mluví o „lákavé křupavé kůrce“, Rohnson u R-2807 o „360° rovnoměrném topném systému“.

Tady je ale klíčový detail: výhoda platí pro jídla, kde rozhoduje povrch. Pro polévku, omáčku, hrnek mléka nebo talíř guláše je fritéza zbytečná. Tam mikrovlnka udělá práci za tři minuty a bez jediného problému.

Boom v číslech, a co za nimi chybí

Podle tiskové zprávy DATARTu vzrostly prodeje horkovzdušných fritéz v prvním pololetí 2025 meziročně o 77 %, průměrná cena se pohybovala kolem 1 800 Kč. Kategorie roste celoročně a výrobci ji tlačí jako multifunkční spotřebič: Philips u řady 3000 uvádí rovnou 16 funkcí včetně ohřívání a rozmrazování.

Cenově se obě kategorie už překrývají. V aktuální nabídce DATARTu stojí základní mikrovlnka Gorenje 1 990 Kč, Sencor s grilem 2 199 Kč. Fritéza Rohnson vyjde na 1 799 Kč, Philco na 1 990 Kč, Philips Airfryer 2000 na 2 199 Kč. Bariéra vstupu prakticky zmizela.

Co ale v celém příběhu chybí, je tvrdé číslo o tom, kolik českých domácností mikrovlnku opravdu vyřadilo. Reprezentativní průzkum se nám nepodařilo dohledat. Jde o rychle rostoucí prodejní kategorii a viditelný internetový trend, ne o prokázané chování většiny domácností.

Mikroplasty, panika a co říká věda

Část narativu o „konci mikrovlnky“ stojí na zdravotních obavách. Často se odkazuje na studii University of Nebraska-Lincoln z roku 2023, která zjistila, že mikrovlnný ohřev plastových nádob uvolňuje až 4,22 milionu mikroplastů a 2,11 miliardy nanoplastů z jednoho čtverečního centimetru plastu během tří minut. Čísla znějí děsivě. Ale kontext je zásadní: studie řešila ohřev v plastových obalech, ne škodlivost mikrovlnného záření jako takového. Stačí ohřívat ve skle nebo keramice a problém odpadá.

A samotné zdravotní riziko mikroplastů? WHO i EFSA shodně říkají, že kolem dopadů na lidské zdraví stále existují významné nejistoty a datové mezery. EFSA chystá plné vědecké stanovisko až na konec roku 2027. FDA zároveň považuje mikrovlnné trouby splňující normy za bezpečné a výslovně uvádí, že mikrovlnný ohřev nesnižuje nutriční hodnotu jídla víc než jiné tepelné úpravy, někdy ji dokonce zachovává lépe díky kratší době a menšímu množství vody.

Spotřeba: fritéza šetří proti troubě, ne proti mikrovlnce

Jeden argument, který se v českých článcích opakuje, zaslouží přepočet. Fritéza šetří energii, ale oproti čemu? Spočítali jsme to z aktuálních příkonů v nabídce DATARTu:

• Fritéza (1 700 W, 5 minut ohřevu): přibližně 0,14 kWh
• Fritéza (1 700 W, 8 minut): přibližně 0,23 kWh
• Mikrovlnka (700 W, 3 minuty): přibližně 0,035 kWh
• Mikrovlnka (700 W, 4 minuty): přibližně 0,047 kWh

Při běžném ohřevu jedné porce je mikrovlnka zhruba třikrát až čtyřikrát úspornější. Fritéza šetří ve srovnání s velkou troubou, která se musí předehřívat na celý objem. Ale proti mikrovlnce na rychlý ohřev talíře? Tam prohrává.

Kdy má smysl obojí

Podle nás je největší omyl celého trendu v tom, že se z lepší textury několika typů jídel dělá univerzální verdikt. Fritéza dává smysl na pizzu, pečivo, hranolky, řízky, pečené maso, zkrátka na všechno, co má být znovu křupavé. Mikrovlnka zůstává králem rychlého ohřevu polévek, omáček, zbytků v misce a ranního hrnku kakaa. Ideální sestava pro domácnost, která často ohřívá zbytky? Obě vedle sebe na lince. Vyhodit mikrovlnku kvůli tomu, že pizza z fritézy chutná líp, je asi jako prodat auto, protože kolo jezdí lépe parkem.