Powerbanku na pláži přikryjete ručníkem, abyste ji chránili. Jenže právě tak ji přehřejete nejrychleji a může shořet
Lithium-iontové powerbanky mají od roku 2020 na kontě 17 oficiálních stažení z trhu, devět z nich jen za posledních šestnáct měsíců.
Obsah článku
Scénář je vždycky stejný. Na pláži sundáte powerbanku z přímého slunce a přehodíte přes ni ručník. Logika říká: chráním ji před UV zářením, před rozpáleným pískem i před zvědavými rukama. Jenže textilie kolem powerbanky udělá totéž co deka kolem hrnce – výrazně omezí proudění vzduchu a uzavře teplo uvnitř. Powerbanka přitom negeneruje teplo jen zvenčí od slunce. Při každém nabíjení telefonu produkuje vlastní odpadní teplo z měničů a článků, a u dnešních modelů s výkonem až 22,5 W to není málo. Pod ručníkem se obojí sčítá a nemá kam unikat. Výsledek? Rychlejší degradace článků, přehřátí elektroniky a u baterie, která už má za sebou opotřebení, reálné riziko vznícení. Australský úřad pro bezpečnost výrobků ACCC eviduje případy popálenin, vznícení i škod na majetku. Tvrzení „může shořet“ tedy není nadsázka, ale zdokumentovaný scénář.
Ručník funguje jako tepelná past
Americký Národní institut pro standardy a technologie (NIST) výslovně varuje před nabíjením zařízení v přímém slunci, v horkém autě nebo pod dekou. Důvod je prostý: lithium-iontový článek potřebuje odvádět teplo povrchem do okolního vzduchu. Ručník, deka, kapsa tašky nebo polštář tuto cestu blokují.
Běžná 20 000mAh powerbanka, například Baseus Star-Lord nebo Green Cell PowerPlay20s, má kapacitu kolem 74 Wh a podporuje rychlé nabíjení až 22,5 W. Při plném výkonu se zahřívá i v klimatizované místnosti. Na rozpáleném písku pod froté ručníkem se ocitá v prostředí, kde okolní teplota snadno přesahuje 50 °C a odvod tepla prakticky neexistuje. Vnitřní teplota článků pak stoupá mnohem rychleji, než výrobce předpokládá.
Obě zmíněné powerbanky sice uvádějí ochranu proti přehřátí (Baseus má NTC teplotní senzor, Green Cell deklaruje ochranu proti přehřátí), ale žádná z nich neukazuje uživateli přesnou teplotu článků. LED indikátor kapacity vám neřekne, že se zařízení blíží kritickým hodnotám. Ochrana zasahuje až v krajním případě a konkrétní teplotní limity výrobci většinou veřejně neuvádějí.
Nejhorší kombinace: slunce, ručník, nabíjení, bez dozoru
Podle ACCC většina evidovaných incidentů s powerbankami nastala ve chvíli, kdy zařízení zároveň nabíjelo telefon nebo jiné zařízení. To dává smysl: při současném nabíjení a vybíjení teče proud v obvodu a vzniká více tepla na obou stranách.
Nejrizikovější letní scénář proto nevypadá jako powerbanka ležící na slunci. Vypadá takto:
- Powerbanka leží pod ručníkem nebo v tmavé tašce na přímém slunci
- Současně nabíjí telefon přes rychlonabíjecí kabel
- Nikdo ji nekontroluje, protože majitel je ve vodě
Tato kombinace – zakrytí, aktivní nabíjení a absence dozoru – je podle dostupných bezpečnostních doporučení to nejhorší, co můžete lithiové baterii v létě udělat. A přitom ji na plážích a festivalech vidíme běžně.
Podobně rizikové je auto. CDC uvádí, že teplota v interiéru vozu může stoupnout téměř o 11 °C už během prvních deseti minut stání na slunci, a to i s pootevřeným oknem. Apple ve svých bezpečnostních materiálech upozorňuje, že zaparkované auto snadno překročí 45 °C. Powerbanka v přihrádce nebo v zavazadlovém prostoru se tak ocitá v podmínkách, které bezpečnostní instituce výslovně označují za vysoce rizikové.
Co je tepelný úlet a kdy začíná
Tepelný úlet je samourychlující řetězová reakce, při které baterie produkuje více tepla, než dokáže odvádět. Jakmile se spustí, nelze ji zastavit odpojením kabelu – článek se dále zahřívá sám od sebe, uvolňuje hořlavé plyny a může vzplanout nebo explodovat. Podle americké agentury FEMA může dojít i k opakovanému vznícení po zdánlivém uhašení.
Neexistuje jedna univerzální teplota, při které k jevu dojde. Technické studie FAA uvádějí u článků 18650 počátek tepelného úletu přibližně kolem 158 °C. Různé chemie článků se pohybují zhruba v rozmezí 140 až 200 °C; typy NMC mívají nižší práh. To jsou hodnoty, kterých powerbanka na stole běžně nedosáhne. V uzavřeném a přehřívaném prostředí se k nim ale může přiblížit rychleji, než by bylo bezpečné – zejména pokud je článek už opotřebený stářím nebo mechanickým namáháním.
Přesná doba, za jakou se powerbanka pod ručníkem dostane do nebezpečného stavu, neexistuje. Závisí na modelu, stáří článků, okolní teplotě i aktuálním zatížení. V extrémních podmínkách se ale kritické přehřátí může objevit v řádu minut až desítek minut.
Jak poznat problém a kde powerbanku bezpečně uložit
Varovné signály, které lze rozpoznat bez měření:
- Extrémní teplo na dotek – zařízení je „pálivě horké“
- Bobtnání – tělo se deformuje nebo nepravidelně nafukuje
- Zvuky – syčení, praskání nebo cvakání
- Zápach – chemický nebo štiplavý
- Kouř nebo změna barvy povrchu
Pokud se objeví cokoli z toho, powerbanku okamžitě přestaňte používat, položte ji na nehořlavý povrch mimo dosah lidí a hořlavin a nepokoušejte se ji dále používat ani „zachraňovat“. Pokud byla jen horká a po odpojení normálně vychladla bez dalších příznaků, šlo pravděpodobně o tepelný stres, ale opakované přehřívání je důvod k vyřazení.
Kam s powerbankou na pláži nebo festivalu:
- Do vnitřní části batohu nebo tašky mimo přímé slunce, ideálně ve světlém pouzdře
- Při nabíjení na tvrdý, větraný a nehořlavý povrch, ne na deku, karimatku ani spacák
- Nikdy do auta zaparkovaného na slunci ani do zavazadlového prostoru
- Solární powerbanky nenechávat dlouhodobě na přímém slunci jen kvůli dobíjení, dlouhá expozice zvyšuje riziko přehřátí
- Při nabíjení telefonu mít powerbanku na očích
Většina problémů vzniká ve chvíli, kdy zařízení pracuje a nikdo jeho teplotu nekontroluje.
Ručník na pláži chrání před sluncem vás. Powerbanku tím ale balíte do tepelné izolace, a to je přesně to, co lithiová baterie v létě potřebuje nejméně.