Čína postavila v poušti obřího koně ze solárních panelů. Je velký jako město a poušť kolem něj začíná zelenat

Celých 200 000 solárních panelů v čínské poušti Kubuqi skládá siluetu cválajícího koně, kterou zachycují i ​​satelity NASA. Pod panely roste tráva tam, kde byl jen písek.

Zdroj fotografie: Huawei

Obrazec koně nese název Ťün-ma, v překladu „ušlechtilý kůň“, a zabírá plochu přes 1,39 km². Sám o sobě je tedy spíš solární instalací než městem. Městské měřítko ale dává navazující projekt, do kterého je kůň zasazený: solární koridor táhnoucí se pouští Kubuqi v délce zhruba 400 kilometrů a průměrné šířce pěti kilometrů. Dohromady jde o energetický pás, který má po dokončení instalovaný výkon kolem 100 gigawattů. V tomto pásu se děje něco, co čísla sama o sobě neprozradí: poušť pod panely a mezi nimi začíná lokálně zelenat. Ne že by se náhle zázračně změnila v louku, ale je tam měřitelný posun: méně větru u povrchu, o 20 až 30 % nižší odpařování vody z půdy, více stínu a cíleně vysazované rostliny, které fixují písek.

Rekord v Guinnessovce a satelitní snímky z NASA

Guinness World Records potvrdil koňský obraz jako největší obraz vytvořený ze solárních panelů na světě. Přesně 196 320 modulů pokrývá plochu 1 398 421 metrů čtverečních. Kompozice je z výšky jasně rozpoznatelná, pro člověka stojícího na zemi je efekt prakticky neviditelný, ale na satelitních snímcích NASA, například z mise Landsat, je silueta cválajícího koně patrná bez problémů.

Proč zrovna kůň? Elektrárna stojí ve Vnitřním Mongolsku, kde má kůň pro místní mongolskou kulturu hluboký historický a identitní význam. Nejde o náhodný tvar, ale o promyšlený symbol regionu, který se jinak proslavil spíš písečnými bouřemi než technologickými rekordy.

Elektrárna, větrolam a zálivka v jednom

Nejzajímavější na celém projektu není tvar koně. Je to způsob, jakým Čína z pouště nedělá jen elektrárnu, ale zároveň v ní testuje model protiprašné bariéry a řízené obnovy krajiny.

Panely v Kubuqi využívají bifaciální technologii, díky odrazivosti světlého písku získávají zhruba 8 % výkonu navíc oproti standardním modulům. Spodní hrana panelů je zvednutá asi 2,5 metru nad zem, takže pod nimi mohou pracovat lidé i stroje. A právě tam se odehrává „zelenání“: pod panely se cíleně vysazují rostliny fixující písek, panely jim poskytují stín a snižují rychlost větru při zemi. Upravená drenážní voda z okolních průmyslových provozů slouží na mytí modulů i na zavlažování výsadeb.

Vědecké studie publikované v časopisech Scientific Reports a Ecological Indicators potvrzují, že pouštní fotovoltaické parky prokazatelně zlepšují mikroklima, zvyšují půdní vlhkost a podporují podmínky pro vegetaci. Zároveň ale upozorňují na důležitý háček: ozelenění zvyšuje evapotranspiraci, tedy spotřebu vody v krajině. Bez aktivního vodního managementu by efekt nemusel být dlouhodobě udržitelný. Zelenání pouště zkrátka není zadarmo.

Energie pro 130 milionů lidí

Koňský obrazec je vizitkou, ale energetická podstata leží jinde. V prosinci 2022 odstartovala výstavba 16gigawattové základny Three Gorges Kubuqi, kombinace 8 GW solárních elektráren, 4 GW větrných turbín a 4 GW podpůrných zdrojů na fosilní paliva. První dvě jednogigawattové etapy už jsou připojené do sítě. Po dokončení má základna dodávat asi 40 miliard kilowatthodin ročně do oblasti Peking–Tchien-ťin–Che-pej, kde žije přes 130 milionů lidí.

Elektřinu na tak velkou vzdálenost přenáší speciální ultravysokonapěťové stejnosměrné vedení. V březnu 2026 začala výstavba ±800kV linek, která má odvádět energii z 12GW obnovitelné části v Kubuqi přímo do severočínských spotřebních center.

Pro srovnání: největší evropská fotovoltaická elektrárna Witznitz v Německu má výkon 650 MW na 500 hektarech. Už dosud nainstalovaná část koridoru v Kubuqi (5,42 GW k srpnu 2024) je zhruba osmkrát větší. Cílový stav celého koridoru by byl asi 154krát větší než Witznitz.

Co z toho plyne pro Česko a Evropu

Čínský přístup, tedy kombinace obnovitelných zdrojů s fosilní zálohou přímo v jednom projektu, je v Evropě jen těžko přenositelný. Evropská komise naopak tlačí na rozvoj sítí, bateriových úložišť a flexibility. České ministerstvo průmyslu rámuje plyn jako přechodový zdroj od uhlí k jádru a obnovitelným zdrojům, ne jako návrat k uhlí.

Princip „panely jako stín a větrolam“ ale přenositelný je. Ministerstvo zemědělství už má právní rámec pro agrovoltaiku na vinicích, chmelnicích, sadech a vybraných zeleninových plochách. Evropské testy agrovoltaických systémů ukázaly pokles odpařování až o 60 procent a vyšší půdní vlhkost. Kromě toho ale odhalily i provozní problémy, například nerovnoměrné rozdělení srážkové vody a nutnost řešit odtokové a odkapové zóny.

Logika mikroklimatu pod panely funguje univerzálně. Čínské měřítko ne, to vyžaduje poušť, politickou vůli a investice, které v Evropě nemají srovnatelný kontext.

Kůň jako vizitka něčeho většího

Samotný Guinnessův rekord je v kontextu stogigawattového koridoru spíše elegantní marketingový prvek než technický milník. Ale právě díky němu se svět dozví o projektu, který je podle nás skutečně pozoruhodný ne kvůli tvaru, ale kvůli ambici proměnit sedmou největší poušť Číny v energetický a ekologický koridor zároveň.