Centimetr námrazy v mrazáku zvedne účet za elektřinu o 75 %. Většina Čechů ji nechává narůst klidně na pět

Stačí centimetr ledu na stěnách mrazáku a jeho spotřeba vyskočí až o tři čtvrtiny. Přesto většina z nás odmrazení odkládá.

Zdroj fotografie: Uživatel artistmac / Creative Commons / CC BY-SA

Číslo pochází z energetického rádce ČEZ: jeden centimetr námrazy může zvýšit spotřebu mrazničky až o 75 %. Nejde přitom o celou domácí fakturu, zvýšení se týká konkrétně mrazicího oddílu. Problém se ale netýká jen silné vrstvy ledu. E.ON uvádí, že už pouhé tři milimetry námrazy mohou zvýšit spotřebu mrazáku až o 30 %. Redakce Mobify se v květnu 2026 v anketě mezi svými čtenáři ptala, jak často odmrazují a jak silnou vrstvu ledu nechávají narůst. Z 1 240 odpovědí vyplynulo, že zhruba dvě třetiny respondentů přiznaly vrstvu námrazy přes pět centimetrů, než se vůbec odhodlaly k odmražení. Většina tedy problém neřeší, dokud led nezačne překážet fyzicky, a z hlediska spotřeby je to už pozdě o celé měsíce.

Kolik korun ročně zmizí v námraze

Vezměme dva reálné mrazáky z aktuální nabídky. Gorenje F4142PW s manuálním odmrazováním spotřebuje přibližně 188 kWh za rok a stojí od 5 840 Kč. Romo RFN174W s technologií No Frost má spotřebu 212 kWh ročně a stojí od 12 990 Kč. Na první pohled paradoxně model s No Frost spotřebuje více energie. Teď ale přidejte námrazu.

Při orientační ceně elektřiny 6,27 Kč za kWh (ceník pro sazbu D02d platný od 1. ledna 2026, bez příspěvku na POZE, který letos odpadl) vypadá účet takto:

Scénář	Gorenje 188 kWh/rok	Romo 212 kWh/rok
Bez námrazy	1 178 Kč	1 328 Kč
+30 % (3 mm námrazy)	1 531 Kč (+353 Kč)	1 726 Kč (+398 Kč)
+75 % (1 cm námrazy)	2 061 Kč (+883 Kč)	2 324 Kč (+996 Kč)

Centimetr ledu na stěnách manuálně odmrazovaného mrazáku Gorenje vás tedy může stát navíc skoro devět stovek ročně. A to počítáme jen mrazák. U běžné české domácnosti s roční spotřebou 2,2 až 4 MWh jde řádově o jednotky procent z celkové spotřeby elektřiny. Není to katastrofa, ale rozhodně to nejsou haléře.

Proč se led tvoří a co ho urychluje

Fyzika je přímočará. Pokaždé, když otevřete dvířka, dovnitř pronikne teplý a vlhký vzduch. Vlhkost kondenzuje na chladných stěnách a postupně namrzá. Výparník pak musí pracovat déle, aby udržel nastavenou teplotu, a kompresor běží déle.

Hlavní příčiny vzniku námrazy podle výrobců Whirlpool a Electrolux:

• Časté otevírání dvířek – každé otevření vpustí dovnitř vlhkost.
• Vkládání teplých nebo nezakrytých potravin – odpařující se voda zamrzá na stěnách.
• Poškozené nebo zdeformované těsnění – propouští teplý vzduch.
• Přeplněný mrazák – blokuje cirkulaci vzduchu a zhoršuje rovnoměrné chlazení.
• Vyšší vlhkost v místnosti – typická například v kuchyni při častém vaření.

Žádný z těchto faktorů sám o sobě nezpůsobí silnou námrazu přes noc. V kombinaci a při dlouhodobém odkládání odmrazování ale led narůstá rychle. Whirlpool doporučuje odmrazovat už při vrstvě kolem šesti milimetrů, Candy dokonce už od dvou milimetrů. Čekat na pět centimetrů je z provozního i finančního hlediska nesmysl.

No Frost není automatická úspora

Technologie No Frost řeší problém elegantně: ventilátor cirkuluje vzduch přes výparník v odděleném prostoru, kde se vlhkost zachytává a pravidelně odtává. V mrazáku se tak led netvoří a ruční odmrazování odpadá. Total No Frost jde ještě dál a pokrývá i chladicí oddíl, takže celý spotřebič zůstává bez námrazy.

Jenže komfort není totéž co úspora. Jak ukazuje srovnání výše, model Romo s No Frost má vyšší roční spotřebu než manuálně odmrazovaný Gorenje. Ventilátor i topné těleso pro automatické odmrazování totiž samy spotřebovávají energii. Skutečný přínos No Frost se projeví hlavně tehdy, když byste jinak nechali námrazu narůst do silné vrstvy – a právě to přiznala většina respondentů naší ankety.

Ekonomicky se výměna starého mrazáku za nový model s No Frost vyplatí hlavně tehdy, když je stávající spotřebič starý, poruchový, má výrazně horší energetickou třídu a vy ho navíc pravidelně neodmrazujete. Samotný přechod na No Frost kvůli pohodlí cenový rozdíl kolem sedmi tisíc korun vrátí až po mnoha letech.

Jak odmrazit správně a nic nezničit

Pokud No Frost nemáte, zbývá ruční práce. Postup podle návodů Whirlpool a Electrolux:

1. Přibližně šest hodin předem nastavte nižší teplotu, aby byly potraviny co nejvíce zmrazené.
2. Spotřebič odpojte ze zásuvky.
3. Vyjměte potraviny, zabalte je do novin nebo několika vrstev papíru a uložte je na chladné místo, do chladicího boxu nebo druhé lednice.
4. Nechte dvířka otevřená. Pod mrazák položte hadry nebo plech na zachycení vody.
5. Chcete-li proces urychlit, vložte dovnitř misku s horkou vodou a dvířka přivřete.
6. Uvolněný led odstraňujte plastovou nebo dřevěnou stěrkou. Nikdy nepoužívejte nůž, kovové nástroje ani fén.
7. Vnitřek vytřete houbičkou s teplou vodou a jemným čisticím prostředkem, poté jej osušte.
8. Zapněte mrazák a počkejte, až dosáhne provozní teploty. Teprve potom vraťte potraviny.

Celý proces zabere dvě až čtyři hodiny. Provádět ho jednou za tři až šest měsíců, nebo kdykoli námraza překročí přibližně půl centimetru, je nejlevnější způsob, jak udržet spotřebu pod kontrolou.

Devět set korun ročně navíc kvůli centimetru ledu není částka, která by zruinovala rodinný rozpočet. Je to ale částka, kterou platíte za nic – za vrstvu zmrzlé vody, kterou jste mohli odstranit během jednoho odpoledne. A pokud jste ji nechali narůst na pět centimetrů, bude účet ještě výrazně vyšší.