Zavolá vám „bankéř“ a číslo vypadá jako linka vaší banky. Podvodníci přitvrzují, účet umí do rána vybílit

V prvním čtvrtletí 2026 způsobili podvodníci českým klientům bank škody přes 364 milionů korun. Nejnovější zbraní je číslo na displeji, které vypadá jako oficiální linka vaší banky.

Zdroj fotografie: Uživatel Osmanská obohacená / Creative Commons / CC BY-SA

Když vám zazvoní telefon a na displeji svítí číslo bankovní infolinky, většina lidí nepochybuje. Přesně na to sázejí podvodníci, kteří letos v Česku přitvrdili. Technika se jmenuje spoofing, tedy manipulace s identifikací volajícího, při které útočník podvrhne jiné telefonní číslo, včetně toho, které máte uložené jako kontakt své banky. Český telekomunikační úřad vysvětluje, že jde o zásah do parametru CLI v signalizaci hovoru, a samotné číslo na displeji tedy není žádný důkaz pravosti. Falešný bankéř pak mluví klidně, profesionálně a přesně ví, co říct, abyste jednali rychle. Cíl je jediný: dostat vás k tomu, abyste sami potvrdili převod, sdělili kód nebo nainstalovali aplikaci. Peníze pak mohou zmizet v řádu minut. Ne dnů, minut.

Jak vypadá útok, který nepůsobí podezřele

Komerční banka v tiskové zprávě z dubna 2026 popsala scénáře, které už nemají nic společného s koktavým volajícím z neznámého čísla. Dnešní podvod má několik vrstev najednou:

• Falešný bankéř nebo policista zavolá ze spoofovaného čísla a tvrdí, že váš účet je v ohrožení. Vytváří časový tlak: „Musíme jednat teď.“
• SMS nebo zpráva na WhatsApp přijde vzápětí s údajným ověřovacím kódem, který má „potvrdit vaši identitu“. Ve skutečnosti tím můžete autorizovat cizí operaci.
• Falešná aktualizace aplikace: volající vás navede k instalaci „nové verze“ bankovní aplikace, která je ve skutečnosti škodlivý software. Požádá o PIN nebo o přiložení karty k telefonu. Pak může získat přístup k účtu.
• „Podvodná rodina“: útočník se přes napadený účet na WhatsApp vydává za vašeho blízkého a žádá o rychlou půjčku.

KB za první čtvrtletí 2026 eviduje mezičtvrtletní růst objemu podvodných plateb o 15 % a hrubých škod z podvodů na kartách dokonce o 45 %. Denně přitom analyzuje zhruba 1,2 milionu karetních transakcí a 600 tisíc plateb. Nejvyšší včas zastavenou škodu vyčíslila na 20 milionů korun. Jenže ne každý pokus se podaří zastavit.

Daňová sezóna jako dokonalá kulisa

Podvodníci se řídí kalendářem. Na jaře a v létě 2026 nasadili legendy o daňových přeplatcích, vratkách nebo naopak nedoplatcích. Funguje to proto, že Finanční správa skutečně v tomto období přeplatky vrací: do 4. května při podání do 1. dubna, do 3. června u pozdějších elektronických přiznání a do 31. července u podání přes daňového poradce. Když vám někdo zavolá v květnu s tím, že máte „problém s přeplatkem“, může to znít věrohodně. Finanční správa sama v květnu 2026 varovala před falšovanými „stanovisky“ k daňovým předpisům, která se šířila jejím jménem.

Oběťmi přitom nejsou jen senioři. KB uvádí, že terčem se stávají i vysokoškoláci, lidé ve městech a klienti s dobrým přehledem o online prostředí. Stačí správný moment, autorita v hlase a tlak na rychlé rozhodnutí.

Proč spoofing nezmizel, i když operátoři zasáhli

ČTÚ po zavedení opatření v roce 2024 hlásí blokaci jednotek milionů podvržených pokusů o volání měsíčně. Počty sice klesly, ale problém nezmizel. Mobilní čísla v roamingu se ověřují obtížněji a podvodníci přecházejí na další kanály: SMS s odkazy, WhatsApp nebo sociální sítě. Policie na Liberecku jen během několika dní v roce 2026 evidovala přes desítku případů s celkovou škodou nad 400 tisíc korun. NÚKIB popsal případ, kdy oběť přišla o více než půl milionu korun.

Česká bankovní asociace uvádí, že bankám se daří ochránit více než 90 % cílených prostředků. V prvním čtvrtletí 2026 se podvodníci pokusili ukrást přes 4 miliardy korun, banky zachránily 3,4 miliardy. Zbývající částky ale znamenají, že někdo reálně o peníze přišel. A rozhodující okamžik nebyl na straně bankovního systému, ale na straně klienta, který pod tlakem potvrdil platbu.

Jak se bránit: ověření banky a první pomoc po útoku

Nejúčinnější obrana je jednoduchá, ale vyžaduje chladnou hlavu. Pokud vám někdo volá a tvrdí, že je z banky:

• Vyžádejte si ověření v mobilní aplikaci. U KB se v aplikaci KB+ nebo KB Klíči zobrazí jméno banky a komunikační kód, který vám volající zároveň nadiktuje. Pokud se v aplikaci nic neobjeví, pravděpodobně mluvíte s podvodníkem. Podobnou funkci nabízí i Česká spořitelna v aplikaci George (4místný kód) nebo Raiffeisenbank ve své mobilní aplikaci.
• Zavěste a zavolejte sami. Ne zpětným vytočením čísla, ale ručním zadáním oficiální linky z webu banky nebo z karty.
• Nikdy nesdělujte PIN, hesla, kódy z SMS ani údaje ke kartě. Skutečný bankéř je nepotřebuje a nikdy o ně nežádá.
• Nic neinstalujte na pokyn volajícího. Žádná banka vás nebude po telefonu navádět ke stažení aplikace.

Pokud už jste peníze převedli nebo sdělili citlivé údaje, jednejte okamžitě: kontaktujte banku, zablokujte kartu i přístup do mobilního bankovnictví, pokuste se zastavit čekající transakce a podejte oznámení na Policii ČR. Česká národní banka uvádí, že pokud klient sám potvrdí silně ověřenou podvodnou transakci, může nést ztrátu v plném rozsahu. Česká spořitelna to v roce 2026 formuluje ještě přímočařeji: zmanipulovaná a potvrzená platba se už nemusí vrátit.

Nejslabším místem celého řetězce dnes není bankovní systém. Je to vteřina, kdy pod tlakem kliknete na „potvrdit“.