„Papírové účtenky jsou zbytečný přežitek.“ Polsko je chce zakázat, u Čechů by narazilo. Odmítají se jich vzdát

Polsko od roku 2027 nabídne podnikatelům bezplatnou státní aplikaci, která nahradí fyzickou pokladnu. Papírový paragon ale úplně nezakazuje.

Zdroj fotografie: Public Domain

Dne 6. července 2026 vystoupili zástupci polského ministerstva financí před kamery a představili balíček s názvem Deregulacja 2.0. Mezi desítkami opatření jedno vyčnívalo: stát chce dát každému podnikateli do ruky mobilní aplikaci, přes kterou vystaví fiskální paragon, aniž by potřeboval klasickou pokladnu. Zákazník dostane QR kód nebo elektronický paragon rovnou do telefonu. Žádná rolička termopapíru, žádný blednoucí proužek v peněžence. Jenže kdo čeká absolutní zákaz papíru, bude překvapený. A kdo se podívá přes hranice do Česka, zjistí, že tu digitální účtenky sice fungují, ale každá jinak, každá jinde a žádná pod jednou státní střechou.

Co přesně Polsko chystá, a co ne

Označení „zákaz papírových účtenek“ je titulková zkratka, která realitu zjednodušuje. Oficiální oznámení polského ministerstva financí mluví o alternativě: nová bezplatná aplikace má umožnit vystavovat paragony bez fyzické kasy, ale tradiční hardwarové i virtuální online pokladny zůstávají pro ty, kterým vyhovují víc. Rada ministrů má legislativu schválit do konce roku 2026, účinnost se plánuje na polovinu roku 2027.

Motivace není jen pohodlí. Polské ministerstvo argumentuje snížením nákladů podnikání a omezením papírové byrokracie. Státní aplikace e‑Paragony, která už dnes funguje na straně spotřebitele, přidává ekologický rozměr: výroba účtenkového papíru v Polsku podle resortu spolkne 800 tisíc metrů čtverečních lesa a 31 milionů litrů vody ročně. A termopapír s bisfenoly nelze recyklovat.

Je tu ale ještě jeden motiv, o kterém se mluví méně. Po zavedení „nových e‑paragonů“ chce polská finanční správa podnikatelům automaticky předvyplňovat přiznání k DPH. Digitální účtenka tak není jen náhrada papíru, je to vstupní brána k úplně jinému daňovému zázemí.

Česko: myšlenka existuje, systém ne

V Česku podobná debata běží, ale o několik kroků pozadu. Ministerstvo průmyslu a obchodu v srpnu 2024 představilo Podnikatelský balíček s třiadvaceti opatřeními proti byrokracii. Jedno z nich výslovně navrhovalo legislativní ukotvení digitální účtenky a model „papír jen na vyžádání“. Jenže když se na konkrétní paragrafové znění zeptali novináři i veřejnost přes zákon o svobodném přístupu k informacím, MPO v listopadu 2024 přiznalo, že konkrétní podklady ještě nejsou k dispozici.

Mezitím se posunul i širší kontext. Původní EET, zrušené od 1. ledna 2023 jako administrativně nákladné, dostalo nástupce: vláda v roce 2026 schválila EET 2.0 s plánovaným startem od ledna 2027. Česko tedy znovu buduje evidenční infrastrukturu, ale jednotná státní aplikace pro vystavování účtenek zákazníkům v ní zatím chybí.

Expertní skupina při MPO přitom v dubnu 2024 řešila klíčové otázky: otevřený standard, aby nebyli vyloučeni digitálně zranitelní zákazníci, a zachování papírové varianty pro ty, kdo ji potřebují. Právě tady se láme odpor.

Odmítají se Češi vzdát papíru? Realita je složitější

Tvrdý důkaz o plošném „odmítání“ neexistuje. Data ukazují spíš rozpolcenost. Průzkum Mastercard s agenturou G82 z roku 2022 zjistil, že 72 procent českých respondentů by mělo zájem o digitální účtenky v mobilním bankovnictví. Zároveň ale 63 procent lidí přiznalo, že už někdy potřebovali reklamovat zboží a papírovou účtenku nenašli. To je paradox: lidé chtějí digitál, ale zároveň se bojí ztratit kontrolu nad dokladem.

A pak je tu praxe. Velké řetězce digitální účtenky nabízejí už roky:

• Lidl hlásí 18 milionů nevytisknutých účtenek a miliony pravidelných uživatelů aplikace.
• Kaufland při spuštění digitální účtenky v květnu 2023 uváděl přes 700 tisíc aktivních uživatelů měsíčně a odhadoval úsporu až 154 tun papíru ročně při plném přechodu.
• Globus nabízí elektronickou účtenku i volbu netisknutí přes aplikaci Můj Globus.

Čísla nejsou zanedbatelná. Problém je jinde: každý řetězec má vlastní aplikaci, vlastní formát, vlastní ekosystém. Plošná státní statistika neexistuje. Kdo nakupuje ve třech obchodech, potřebuje tři aplikace. To není digitalizace, to je fragmentace.

Francouzský precedens a evropský kontext

Polsko není první zemí, která papírové účtenky omezuje. Francie od 1. srpna 2023 zakázala automatický tisk účtenek u pokladny. Obchodník účtenku nevydá, pokud si ji zákazník výslovně nevyžádá, ústně, nebo volbou na terminálu. Může nabídnout i dematerializovanou verzi. Pravidlo se vztahuje na běžné nákupní účtenky, bankovní výpisy z terminálů i potvrzení z bankomatů. Francouzské ministerstvo hospodářství přitom stanovilo i výjimky, například účtenky za zrušené operace nebo potvrzení platby kartou nad určitou částku se tisknou dál.

Evropská praxe je tedy roztříštěná. Někde jde o tvrdé státní pravidlo, jinde o dobrovolné řešení řetězců. Polsko se od Francie liší tím, že nechce jen zakázat automatický tisk, ale nabídnout podnikatelům kompletní bezplatný nástroj od státu. To je ambicióznější model, a zároveň riskantnější, protože jeho úspěch závisí na kvalitě jedné konkrétní aplikace.

Skutečný spor: kdo bude vlastnit standard

Debata „papír versus mobil“ zakrývá podstatnější otázku. Pokud stát nenabídne univerzální a důvěryhodný systém, digitální účtenky zůstanou v rukou soukromých firem. Každý řetězec si drží historii nákupů ve vlastní aplikaci, váže na ni věrnostní programy a sbírá data o spotřebitelském chování. Pro zákazníka to znamená pohodlí výměnou za rozptýlení dokladů mezi desítku účtů.

Polsko sází na opačný model: stát jako poskytovatel infrastruktury, aplikace bez reklam, data v telefonu uživatele. Podle regulaminu stávající spotřebitelské verze e‑Paragony aplikace neshromažďuje osobní údaje, pracuje s lokálním úložištěm, šifrováním a biometrií. Podrobná technická dokumentace k nové podnikatelské verzi pro rok 2027 ale zatím zveřejněná není.

V Česku tahle volba teprve přijde. MPO směr naznačilo, expertní skupina pojmenovala rizika, řetězce mezitím jedou vlastní cestou. Kdo nakonec bude vlastnit standard (stát, trh, nebo nikdo), rozhodne o tom, jestli digitální účtenka bude skutečně univerzální služba, nebo jen další aplikace ke stažení.

Papírová účtenka není přežitek proto, že je z papíru. Je přežitek proto, že existuje lepší způsob, jak doklad doručit, uložit a znovu najít. Jenže ten lepší způsob musí být jeden a musí fungovat pro všechny, od řetězce s tisíci pokladnami po stánkaře na farmářském trhu. Dokud ho Česko nemá, papír zůstane pojistkou.