Češi mají na půdě poklad a neví o tom. Lampu „trojnožku“ nebo křeslo od Halabaly za 60 tisíc Kč
Renovované křeslo Jindřicha Halabaly se v českých obchodech prodává za téměř 60 tisíc korun. Kovová lampa z padesátých let může stát desetinásobek toho, co za ni babička zaplatila.
Obsah článku
Někde ve sklepě stojí křeslo s oblými područkami z ohýbaného buku. Na půdě chalupy leží zaprášená stolní lampa na třech nohách, se zeleným nebo červeným stínítkem. Majitelé kolem nich chodí roky, aniž by tušili, že drží originály, za které sběratelé a designoví nadšenci platí desítky tisíc korun. Československý nábytek a svítidla z éry funkcionalismu a bruselského stylu se v posledních letech proměnily v žádaný sběratelský segment a dva jeho nejjasnější symboly jsou křeslo Halabala H269 a lampy pražské firmy NAPAKO, sběrateli přezdívané „trojnožky“.
Křeslo za 60 tisíc, ale ne každé
Jindřich Halabala navrhl model H269 pro UP závody ještě v meziválečném období. Dnes je to ikona českého funkcionalismu, kterou aukční domy i obchodníci řadí mezi nejžádanější kusy domácího designu. Jenže částka 60 tisíc korun, která koluje jako referenční cena, má háček: platí za špičkově zrenovovaný solitér v retailovém prodeji. Konkrétně Cvikr Design nabízí renovovaný kus za 59 900 Kč, jiný prodejce za 58 746 Kč, obojí za jedno křeslo.
Kdo ale najde H269 na půdě v původním stavu, ať nečeká šedesát tisíc automaticky. Křeslo před renovací se aktuálně nabízí za 24 200 Kč. A na aukci Arthouse Hejtmánek se 4. června 2026 prodal pár restaurovaných kusů za 55 000 Kč dohromady, tedy necelých 28 tisíc za kus. Rozdíl mezi „pokladem“ a „zajímavým nálezem“ tak dělá stav, kvalita renovace a to, kdo ji provedl.
| Stav křesla H269 | Orientační cena |
|---|---|
| Před renovací, původní stav | cca 24 200 Kč |
| Aukční realizace (restaurovaný pár) | 55 000 Kč za dva kusy |
| Prémiový retail po odborné renovaci | 58 700–59 900 Kč za kus |
Co je ta „trojnožka“ a proč ji hledáte špatně
Uvozovky v názvu nejsou náhoda. „Trojnožka“ není oficiální tovární označení, je to sběratelská přezdívka odvozená od charakteristického třínohého kovového podstavce. V aukčních katalozích se objevuje jako „takzvaná Trojnožka“, obchodníci ji používají u stolní lampičky NAPAKO typ 1618, mediální texty z roku 2026 tímto jménem označují i žádaný stojací typ 1705. Jde tedy o zastřešující přezdívku pro víc modelů, ne o jeden konkrétní předmět.
A právě tady se cenový rozptyl dramaticky rozevírá. Stolní lampička NAPAKO 1618 v původním velmi dobrém stavu stojí na českém trhu kolem 4 250 Kč, po renovaci asi 5 390 Kč. Na zahraničním portálu 1stDibs se tentýž model nabízí za 380 eur, tedy přibližně 9 500 Kč. Stojací lampa NAPAKO 1703 z roku 1958 se už prodala za 16 900 Kč. U větších a vzácnějších stojacích variant se ceny šplhají do vyšších desítek tisíc.
Za všemi těmito modely stojí jedno jméno: Josef Hůrka, hlavní návrhář firmy NAPAKO. Ta fungovala v Praze od roku 1919 a svítidla tvořila její základní výrobní program. Hůrkovy návrhy z padesátých a šedesátých let dnes představují to, co sběratelský trh oceňuje nejvíc: spojení známého autora, čistého funkčního designu a omezeného počtu dochovaných originálů.
Kde hledat a jak poznat originál
Reálně tyto věci přežívají v odloženém vybavení po rodičích a prarodičích, ve sklepech, na chalupách, v garážích, v nevyklizených bytech a pozůstalostech. Desítky let sloužily jako obyčejný nábytek a běžné svítidlo. Nikdo je nevnímal jako sběratelský artefakt, protože hodnota se objevila až ve chvíli, kdy trh začal rozlišovat autora, model a kvalitu dochování.
Jak originál poznat? U lamp NAPAKO hledejte výrobní štítek s označením výrobce a číslem modelu. U typu 1618 je klíčový třínohý kovový podstavec, kompaktní rozměry a typické barevné provedení stínítka. U křesla H269 jsou rozhodující proporce, ohýbaná buková konstrukce a charakteristické oblé područky. Štítek pomůže, ale jeho absence originál automaticky nevylučuje, důležitější je shoda konstrukce s doloženými parametry modelu.
Zásadní varování: amatérská přelakování, výměna nepůvodních dílů a ztráta identifikačních znaků sběratelskou hodnotu spolehlivě sráží. Cenu nedělá nostalgie. Cenu dělá přesná identifikace modelu a stav, v jakém se dochoval.
Kam s nálezem: praktický průvodce oceněním
Kdo má doma podezřelý kus a chce znát jeho hodnotu, nemusí hned volat aukční dům. Nejrychlejší první krok je fotka poslaná e-mailem nebo přes WhatsApp starožitníkovi, například Josef Stehlík slibuje orientační cenu do 24 hodin. Galerie USTAR přijímá nabídky osobně i na dálku přes fotografie. Kdo potřebuje formální posudek, může se obrátit na Antik Karlovy Vary, kde ocenění provádí soudní znalec.
Vedle Halabaly a NAPAKA má smysl prověřit i další československé značky, křesla TON, nábytek Jitona nebo jiné modely z produkce UP závodů. Ty sice nedosahují prémiové hladiny H269, ale na trhu jsou přítomné a prodejné. Na zahraničních portálech se restaurovaná Jitona prodává za stovky dolarů, křesla TON i za desítky tisíc korun.
Dva předměty ze stejné půdy mohou mít rozdíl v hodnotě klidně čtyřicet tisíc korun. Rozhoduje autor, model, dochování a citlivost renovace, ne to, jak staře věc vypadá. Kdo tohle pochopí dřív, než zavolá odvoz starého nábytku, může na tom výrazně vydělat.