Nad 37 °C ventilátor vypněte, varuje fyzik. Ověřili jsme, jestli má pravdu, nebo přehání

Fyzik Fabrizio Bucella prohlásil, že ventilátor místnost neochlazuje a nad 37 °C ho máte vypnout. Porovnali jsme jeho tvrzení s daty WHO i experimentálními studiemi.

Zdroj fotografie: Pexels

Bucella, profesor spojený s bruselskou Université libre de Bruxelles a známý popularizátor vědy, vystoupil v pořadu Le Figaro La Nuit s tvrzením, které obletělo evropská média. Ventilátor podle něj neochlazuje vzduch, jen obnovuje vrstvu vzduchu u kůže, a tím pomáhá odpařovat pot. Jakmile se ale teplota okolí přiblíží teplotě lidského těla, tedy oněm 37 °C, tento efekt se láme a proud horkého vzduchu začne tělo naopak zahřívat. Zní to logicky. Jenže jedno číslo pro všechny je v medicíně skoro vždy zjednodušení. A přesně to se ukázalo i tady.

Princip sedí, číslo tak docela ne

Základní fyzika, o kterou se Bucella opírá, je nesporná. Ventilátor nepracuje jako klimatizace, vzduch neochlazuje, pouze ho uvádí do pohybu. Americká agentura EPA to ve své příručce k extrémním vedrům říká jasně: ventilátor neochlazuje vzduch. Ochlazuje člověka, a to díky odpařování potu z kůže. Dokud je vzduch chladnější než povrch těla a pot se stíhá odpařovat, funguje to skvěle.

Problém nastává, když teplota vzduchu překročí teplotu kůže. Proudící horký vzduch pak přestává teplo odvádět a začíná ho tělu dodávat, podobně jako horkovzdušný fén. Bucellova logika hranice 37 °C tedy dává smysl. WHO ale pro veřejnost pracuje s jinými hodnotami: ventilátory doporučuje používat při teplotách pod 40 °C a zároveň upozorňuje, že nad 35 °C už nemusí stačit jako ochrana před onemocněním z horka. Rozdíl několika stupňů není maličkost, v praxi může znamenat celé odpoledne, kdy ventilátor ještě pomáhá.

Tři prahy místo jednoho

Kde se tedy vzalo právě 37 °C? Odpověď najdeme v oficiální infografice WHO a sítě GHHIN věnované individuálním strategiím chlazení. Ta rozlišuje tři skupiny:

• Zdraví mladí dospělí – zjednodušený bezpečný limit pro ventilátor je 39 °C.
• Zdraví starší dospělí (65+) – limit klesá na 38 °C.
• Starší lidé na anticholinergní medikaci – limit je právě 37 °C.

Bucellovo číslo tedy není vycucané z prstu. Odpovídá ale konzervativnímu doporučení pro nejzranitelnější skupinu, ne pro celou populaci. Zdravý třicátník má funkční limit o dva stupně výš. A to ještě nezohledňujeme vlhkost vzduchu, která celou rovnici zásadně mění.

Vlhkost rozhoduje víc než samotná teplota

Studie publikované v prestižním časopise JAMA to dokumentují opakovaně. V experimentu z roku 2015 na zdravých mladých mužích ventilátor pomáhal i při 42 °C, pokud byla vlhkost dostatečně nízká na to, aby se pot stíhal odpařovat. Naopak studie z roku 2016 na starších dospělých ukázala, že při stejných 42 °C ventilátor zvyšoval tepovou frekvenci i teplotu tělesného jádra. Novější práce z roku 2025 publikovaná v JAMA Network Open pak zjistila, že při zhruba 39 °C a 49% vlhkosti ventilátor stále snižoval tepelnou i kardiální zátěž.

Proč tak velké rozdíly? Protože ventilátor pomáhá hlavně odpařováním. Ve vlhkém vzduchu se pot odpařuje pomalu, takže i při nižší teplotě může být ventilátor málo účinný. V suchém vzduchu naopak funguje odpařování výborně i při vyšším teple. Pro české léto, které bývá spíše suché, je to dobrá zpráva: ventilátor tu zpravidla poslouží déle než ve vlhkém přímořském klimatu.

Co říkají české úřady

Státní zdravotní ústav ventilátor nezakazuje ani nestanovuje konkrétní teplotní hranici pro jeho vypnutí. SZÚ ho doporučuje jako pomoc pro lepší odpařování potu a zároveň varuje před prochladnutím zpocené kůže a bolestmi svalů z přímého proudu vzduchu. Při přehřátí organismu nad 40 °C radí aktivní chlazení mokrými textiliemi a ventilátor připouští „pokud ho postižený snese“.

Francouzská agentura Santé publique France je na tom podobně: doporučuje „navlhčit tělo a zajistit lehkou ventilaci“, ale konkrétní číselný limit pro vypnutí ventilátoru veřejně neuvádí. Bucellova hranice 37 °C je tedy jeho vlastní zjednodušení, byť opřené o reálnou fyziku.

Kdy ventilátor vypnout a co dělat místo něj

Praktický verdikt vypadá takto: pokud je vám pod třicet a jste zdraví, ventilátor vám s velkou pravděpodobností pomůže i nad 37 °C, zvlášť v suchém českém bytě. Pokud je vám přes 65 nebo berete léky ovlivňující pocení, buďte opatrnější a sledujte, jestli vám proud vzduchu ještě přináší úlevu, nebo už fouká jako fén. WHO doporučuje držet interiér pod 32 °C přes den a pod 24 °C v noci. Když se to nedaří, pomohou osvědčené kroky:

• Přes den zavřít a zastínit okna, větrat až po setmění.
• Ventilátor v noci otočit směrem k oknu, pomůže vyhnat nahromaděný horký vzduch ven.
• Namáčet kůži nebo oblečení, dát si vlažnou sprchu, nohy do chladné vody.
• Strávit dvě až tři hodiny v klimatizované veřejné budově, v knihovně či obchodním centru.
• Pravidelně pít, i když nemáte pocit žízně.

Bucella má pravdu v tom nejdůležitějším: ventilátor není klimatizace a při extrémním vedru přestává pomáhat. Jeho hranice 37 °C ale platí hlavně pro starší a chronicky nemocné. Pro zdravého dospělého je reálný limit o dva až tři stupně výš a rozhoduje při tom vlhkost vzduchu víc než samotné číslo na teploměru.