PČR je nekompromisní, za svléknutí dívky přes AI hrozí mladíkovi z Pardubicka až 5 let vězení. Fotku rozeslal známým

Mladík z Pardubického kraje čelí trestnímu stíhání za to, že pomocí AI vytvořil falešnou nahou fotku známé a rozeslal ji dál. Zákon mu ukládá až 5 let vězení.

Zdroj fotografie: Pexels

Policie České republiky případ zveřejnila prostřednictvím Krajského ředitelství v Pardubickém kraji a od začátku ho rámuje jednoznačně: nejde o digitální recesi, ale o podezření z trestného činu. Mladík podle veřejně dostupného popisu policejní mluvčí Ivety Kopecké vzal existující fotografii své známé, pomocí AI nástroje ji „svlékl od pasu nahoru“ a výsledný snímek odeslal poškozené i jejich společným známým. Kombinace vytvoření a následného rozeslání otevírá prostor pro přísnější právní kvalifikaci podle § 191a trestního zákoníku, jehož horní hranice činí až 5 let odnětí svobody. Je důležité dodat, že pětiletá sazba představuje maximum celého paragrafu v jeho nejpřísnější variantě; konkrétní trest bude záviset na právní kvalifikaci skutku, rozsahu újmy i dalších okolnostech. Přesto samotný fakt, že policie případ od prvního okamžiku vyšetřuje jako závažný trestný čin, vysílá jasný signál.

Zákon mluví jasně, nejde jen o „srandičku“

Paragraf 191a, nazvaný „Zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření“, vstoupil v účinnost 1. ledna 2025 jako součást novely č. 166/2024 Sb. Jeho základní skutková podstata postihuje už samotnou výrobu pornografického díla využívajícího podobu konkrétní osoby bez jejího souhlasu, a to trestem až dva roky. Pokud pachatel takový materiál navíc rozšíří, sazba stoupá na šest měsíců až tři roky. A v nejzávažnějších případech, například při způsobení značné újmy nebo šíření vůči většímu počtu osob, hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až pět let.

V pardubickém případě policie zatím nezveřejnila, podle kterého konkrétního odstavce bude muž obviněn. Titulkových „až pět let“ ale nelze odbýt mávnutím ruky. Rozeslání snímku poškozené i dalším lidem naznačuje, že právní kvalifikace může překročit základní skutkovou podstatu. Pravomocné odsouzení podle § 191a se ve veřejně dostupných databázích dosud nepodařilo dohledat; paragraf je v praxi teprve rok a půl. O to více bude výsledek tohoto řízení sledovaný.

Šestý případ v kraji, a to je teprve začátek

Čísla ukazují strmý nárůst. Podle ČT24 policie k 20. březnu 2026 celostátně evidovala osm skutků klasifikovaných podle § 191a. O čtyři měsíce později, v červenci 2026, Novinky citují pardubickou policii s tím, že jen v tomto jediném kraji jde už o šestý případ. Buď se případy koncentrují právě na Pardubicku, nebo (a to je pravděpodobnější) celostátní číslo mezitím výrazně narostlo.

Česko přitom v evropském srovnání nepatří mezi opozdilce. Dánsko teprve na jaře 2025 předložilo návrh zákona, který by kriminalizoval samotnou výrobu deepfake pornografie. Německá vláda ještě v březnu 2026 veřejně hovořila o potřebě „uzavřít mezery v trestnosti“ u pornografických deepfake. Česká explicitní skutková podstata s horní sazbou pět let tak působí v kontextu střední Evropy jako jedna z přísnějších a dříve zavedených právních úprav.

Pár kliknutí způsobí celoživotní následky

Policejní mluvčí Kopecká ve svém vyjádření opakovaně zdůrazňuje, že „několik kliknutí“ může mít pro oběť velmi vážné psychické i profesní následky. Není to fráze. Odborný článek publikovaný v The British Journal of Psychiatry popisuje u obětí nekonsenzuálních sexualizovaných AI obrazů depresi, posttraumatickou stresovou poruchu a dlouhodobé trauma srovnatelné s následky skutečného sexuálního napadení. K tomu přidejte reputační škody: snímek jednou odeslaný do skupinového chatu se už nedá vzít zpět.

Proč se to týká hlavně mladých? Výzkum organizace Thorn zaměřený na deepfake a nezletilé ukazuje kombinaci faktorů: snadnou dostupnost nástrojů, sexuální zvědavost, tlak vrstevníků a fatálně slabý odhad důsledků. ČT24 popsala i školní případ, kdy nezletilý rozesílal upravené fotografie spolužaček přes WhatsApp. Bariéra vstupu je prakticky nulová. Morální a právní bariéra by nulová být neměla.

Co dělat, pokud se stanete obětí

Pokud se vám nebo někomu blízkému něco podobného stane, prvním krokem je kontaktovat policii. Ideálně nejbližší oddělení nebo službu kriminální policie. Ještě předtím, nebo souběžně, je zásadní zajistit důkazy:

• Screenshoty upravených snímků i konverzací
• URL adresy a uživatelská jména odesílatele
• Časové značky odeslání
• Seznam známých adresátů
• Původní neupravené fotografie, pokud je máte

Policie výslovně apeluje, aby oběti neváhaly a oznamovaly podobné skutky co nejdříve. Pro psychickou podporu mimo trestní řízení existuje linka pomoci obětem trestných činů 116 006. Rodiče by měli s dětmi o rizicích AI a sdílení intimního obsahu mluvit otevřeně; varovným signálem může být tajení telefonu, používání neznámých aplikací nebo náhlá panika kvůli školním chatům.

Pardubický případ ukazuje jednu věc zcela zřetelně: české trestní právo už AI „svlékání“ nevnímá jako technologickou kuriozitu, ale jako útok na lidskou důstojnost. A policie podle toho jedná.