Za klimatizaci na 22 °C si platíte zbytečně. Stačí trochu upravit stupně a ušetříte 15 % na elektřině ročně

Přepnutí klimatizace z 22 °C na 24 °C může snížit náklady na chlazení o zhruba 15 %. Dva stupně, žádná magie, jen fyzika a trocha disciplíny.

Zdroj fotografie: Unsplash

Princip je prostý a opírá se o doporučení amerického ministerstva energetiky i profesní organizace ASHRAE: čím menší rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou, tím kratší dobu musí kompresor klimatizace běžet. Nastavení 22 °C při třicítce venku nutí systém překonávat osm stupňů. Při 24 °C je to jen šest. Kompresor běží kratší dobu, odebírá méně kilowatthodin a vy platíte méně. Zní to banálně, ale většina domácností drží termostat na dvaadvaceti, aniž by se kdy ptala proč.

Odkud se bere těch 15 %

Číslo nevzniklo z ničeho. ACEEE (American Council for an Energy-Efficient Economy) pracuje s pravidlem, že každý 1 °F vyššího nastavení termostatu sníží náklady na chlazení o 3–5 %. Přechod z 22 °C na 24 °C je rozdíl 2 °C, tedy 3,6 °F. Vynásobte: 3,6 × 3 % = 10,8 % na spodní hranici, 3,6 × 5 % = 18 % na horní. Střed pásma je zhruba 14–15 %.

Důležitá poznámka, kterou je fér říct rovnou: těch 15 % se vztahuje na náklady na chlazení, nikoli automaticky na celý roční účet za elektřinu. Pokud klimatizaci pouštíte tři měsíce v roce a chlazení tvoří třetinu letní spotřeby, reálná úspora na celkovém ročním vyúčtování bude nižší. Ale na samotném chlazení, tedy na té položce, kterou v létě cítíte nejvíc, je patnáctiprocentní úspora realistický odhad.

Proč zrovna 24 °C a ne méně nebo více

ASHRAE ve svých spotřebitelských tipech pro léto doporučuje nastavit termostat na 24 °C a výš, když jste doma přes den. EPA v návaznosti na normu ASHRAE Standard 55 popisuje letní komfortní pásmo zhruba mezi 22,8 °C a 25,8 °C v závislosti na vlhkosti. Teplota 24 °C leží pohodlně uvnitř tohoto rozmezí.

A co 26 °C, které někteří propagují jako ideál? Tady je potřeba být opatrný. Studie LBNL (Lawrence Berkeley National Laboratory) shrnuje, že výkon při kancelářských úlohách roste do přibližně 21–22 °C a nad 23–24 °C začíná klesat; v rozmezí 25–32 °C zhruba o 2 % na každý stupeň navíc. Při 26 °C už část lidí pociťuje nepohodlí, zvlášť při sedavé práci. Terénní studie Sikram, Ichinose a Sasaki z roku 2020 potvrdila, že 24–25 °C zůstává komfortní i v tropickém prostředí. Šestadvacítka funguje s ventilátorem a při nízké vlhkosti, ale jako univerzální doporučení je příliš odvážná.

Proto 24 °C: dost nízko na to, abyste se cítili příjemně, dost vysoko na to, abyste ušetřili.

Co to znamená v korunách

Univerzální číslo pro každou českou domácnost neexistuje, záleží na tarifu, velikosti bytu, orientaci oken, zateplení i tom, jak dlouho klimatizaci denně pouštíte. Dá se ale modelovat. Při orientační koncové ceně elektřiny kolem 7,60 Kč/kWh (redakční dopočet z dat Eurostatu, kurzu ČNB a zohlednění zrušení příspěvku POZE od ledna 2026) vypadají úspory na chlazení takto:

Roční spotřeba na chlazení	Úspora 10,8 %	Úspora 18 %
100 kWh	82 Kč	137 Kč
200 kWh	164 Kč	274 Kč
400 kWh	328 Kč	547 Kč
600 kWh	491 Kč	821 Kč

Typická splitová jednotka v panelákovém bytě, která běží 4–5 hodin denně po dobu tří letních měsíců, snadno naspotřebuje 300–500 kWh za sezonu. Při horním odhadu úspory se bavíme o částce, za kterou pohodlně zaplatíte roční poplatek za streaming.

Dva stupně nestačí, co ještě pomáhá

Změna cílové teploty je nejjednodušší krok, ale ne jediný. Ministerstvo energetiky USA zdůrazňuje, že stínění, izolace a správné větrání dokážou v řadě případů snížit potřebu klimatizace natolik, že ji zapnete o týdny později.

• Noční větrání. Funguje skvěle tam, kde teploty v noci klesají pod 20 °C. Otevřete okna na protilehlých stranách bytu, ráno zavřete a zatáhněte. Naakumulované noční chladno vydrží překvapivě dlouho.
• Stínění zvenku. Venkovní žaluzie nebo rolety zastaví až 80 % tepelného zisku z oken. Vnitřní záclona je proti nim slabá náplast.
• Ventilátor jako spojenec. Proudící vzduch vytváří pocit ochlazení o 2–3 °C, aniž by spotřeboval víc než zlomek energie klimatizace. Při 24 °C s ventilátorem se budete cítit jako při 22 °C bez něj.
• Čisté filtry. Zanesený filtr snižuje průtok vzduchu a nutí kompresor pracovat déle. Kontrola jednou měsíčně v sezoně je minimum.

A jeden mýtus na závěr této sekce: nastavit klimatizaci po příchodu domů na 18 °C, aby byt „rychleji vychladl“, nefunguje. Americké ministerstvo energetiky výslovně uvádí, že nižší nastavení neochladí místnost rychleji, jen způsobí přechlazení a zbytečně vysoký účet.

Chytrý termostat, nebo stačí ruka na ovladači

ENERGY STAR uvádí, že chytré termostaty šetří v průměru asi 8 % na vytápění a chlazení. Ale zároveň upozorňuje, že u invertorových a proměnnovýkonových systémů (což je většina moderních splitů) bývá vhodnější řídit se doporučením výrobce než univerzálním algoritmem chytrého termostatu. Pro úsporu 15 % na chlazení stačí jediná věc: ručně přepnout z 22 °C na 24 °C a nechat tak. Žádné skákání mezi režimy, žádné dramatické snižování při příchodu. Stabilní cílová teplota, zavřená okna při běhu klimatizace, čistý filtr. Chytré řízení je bonus pro ty, kdo chtějí automatizovat odchody a návraty. Podmínka to není.

Dva stupně Celsia. Žádná investice, žádná instalace, žádný kompromis, který by vás v létě trápil. Stačí zvednout číslo na ovladači a nechat fyziku, ať pracuje za vás.