Klimatizace zachrání 190 tisíc životů ročně, ale do roku 2050 ztrojnásobí emise. Existuje levnější řešení, které snižuje potřebu chlazení o 80 %

Klimatizace každý rok odvrátí téměř 195 tisíc úmrtí seniorů na následky horka. Poptávka po chlazení se ale do roku 2050 ztrojnásobí a emise vyletí nahoru.

Zdroj fotografie: Pexels

Číslo 190 tisíc zachráněných životů pochází ze zprávy Lancet Countdown 2021. Přesněji: v roce 2019 by bez klimatizace zemřelo navíc asi 195 400 lidí starších 65 let na komplikace spojené s horkem. Jde o modelový odhad, ne o přímé sčítání úmrtních listů. Jenže každá nová klimatizační jednotka potřebuje elektřinu, ve špičkách zatěžuje rozvodnou síť a její chladivo má vysoký potenciál globálního oteplování. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se při současných politikách do roku 2050 ztrojnásobí počet instalovaných chladicích zařízení a emise z tohoto sektoru vzrostou na 6,1 až 7,2 miliardy tun CO₂ ekvivalentu ročně, tedy téměř na dvojnásobek oproti roku 2022. A právě sem vstupuje na scénu levnější řešení. Nový přehled australského vědce Matta Santamourise publikovaný v Nature Reviews Clean Technology ukazuje, že kombinace pasivních opatření (stínění, izolace, omezení slunečních zisků, větrání a reflexních materiálů) dokáže snížit potřebu mechanického chlazení až o 80 procent.

Záchranná síť, která přehřívá planetu

Klimatizace je paradox moderní civilizace. Na jedné straně zachraňuje ty nejzranitelnější: seniory, chronicky nemocné a malé děti. Na druhé straně každá venkovní jednotka vypouští odpadní teplo do ulic, přispívá k městským tepelným ostrovům a během letních špiček tlačí elektrizační soustavu na hranici možností. Mezinárodní energetická agentura (IEA) mluví o začarovaném kruhu: vyšší teploty zvyšují poptávku po chlazení, vyšší spotřeba elektřiny vede k dalším emisím a oteplování, které následně zvyšuje potřebu klimatizace. Cyklus se opakuje.

Evropa to pocítila už v číslech. Podle Eurostatu se spotřeba energie na chlazení v domácnostech EU mezi lety 2018 a 2024 zdvojnásobila, z 40 500 na 80 400 terajoulů. V Česku zatím klimatizaci doma vlastní jen asi 16 procent lidí, jak ukázal průzkum Nielsen Admosphere z roku 2023 na vzorku 500 respondentů. Trend je ale jasný a s každou další vlnou veder zrychluje.

Nejlevnější kilowatthodina je ta, kterou budova nepotřebuje

Santamourisův přehled v Nature Reviews Clean Technology shrnuje desítky technologií pasivního chlazení a spojuje je do jednoho principu: nejdříve zastavit teplo ještě předtím, než vstoupí do budovy. Teprve potom případně zapnout klimatizaci. Konkrétně jde o několik vrstev:

• Venkovní stínění a reflexní povrchy – rolety, markýzy, protisluneční fólie a reflexní nátěry omezují sluneční zisky přes okna a střechy.
• Kvalitní izolace obálky budovy – zpomaluje prostup tepla stěnami a střechou, v zimě šetří náklady na vytápění, v létě na chlazení.
• Řízené a noční větrání – odvádí přebytečné teplo v hodinách, kdy je venku chladněji.
• Radiativní a evaporativní materiály – pomáhají budově aktivně odvádět teplo do okolí.
• Zelené střechy a fasády – kombinují stínění, izolaci a ochlazování odpařováním.

Žádný z těchto prvků sám o sobě nedosáhne oněch 80 procent. To je výsledek integrovaného návrhu, kdy se jednotlivá opatření vzájemně doplňují. Ale i dílčí kroky mají smysl a hlavně jsou dostupné hned.

Co si můžete pořídit ještě dnes, a za kolik

Protisluneční fólie na okno stojí v běžném obchodě od zhruba 409 korun za kus o rozměrech 90 × 150 centimetrů. Manuální venkovní rolety se pohybují přibližně mezi 2 790 a 4 490 korunami za kus podle rozměru, bez montáže. Noční větrání nestojí nic. To jsou kroky, které zvládne každý majitel bytu během víkendu.

Srovnejte to s klimatizací. Základní splitová sestava začíná na nižších desítkách tisíc korun, značková klimatizace Daikin o výkonu 2,5 kW může stát i přes 94 tisíc korun s DPH. K tomu je potřeba připočítat montáž, servis a roční provozní náklady na elektřinu.

Větší zásahy (zateplení, stínicí technika pro celý dům, řízené větrání se zpětným získáváním tepla nebo zelená střecha) už vyžadují projekt a řemeslníky. V Česku na ně ale lze čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám. Aktuální sazby počítají s příspěvkem 1 500 korun za metr čtvereční na stínicí techniku a 800 korun za metr čtvereční na zelenou střechu. Program nabízí také bezúročné úvěry a cílenou podporu pro zranitelné domácnosti.

Proč se o tom tak málo mluví

Klimatizace je spotřebič. Koupíte ji, necháte namontovat a zmáčknete tlačítko. Pasivní chlazení je soubor projektových rozhodnutí – méně viditelných, méně efektních, ale dlouhodobě účinnějších. V Evropě navíc po desetiletí dominovalo téma zimního vytápění. Letní přehřívání bylo okrajové. Dnes už není.

Český bytový fond to ilustruje dobře. Podle ministerstva průmyslu a obchodu mají byty postavené do roku 1970 zateplené střechy jen z 26 procent a zateplené stěny z necelých 40 procent. Stavební normy sice existují, ale IEA u Česka upozorňuje na slabší vymáhání energetických standardů budov. Tempo renovací tak zaostává za tempem, jakým přibývají tropické dny.

Sociální rozměr je přitom zásadní. Podle Energy Poverty Advisory Hub si v létě 2022 nedokázalo udržet domov komfortně chladný 26 procent domácností v EU. U nejnižší příjmové skupiny to bylo téměř 35 procent. Lidé, kteří pasivní opatření potřebují nejvíce, si je bez dotací často nemohou dovolit.

Klimatizaci nevypínejte, ale pomozte jí

Santamourisův přehled není manifestem proti klimatizaci. Je to argument pro to, aby klimatizace nemusela běžet celý den na plný výkon. IEA uvádí konkrétní příklad: v modelovém bytě v Singapuru znamená nastavení klimatizace na 26 °C místo 24 °C přibližně o 30 procent nižší spotřebu. Pokud navíc přidáte ventilátor, tepelný komfort zůstane stejný, nebo se dokonce zlepší.

Pasivní chlazení má ovšem své limity. Přehled uvádí, že větrací, radiativní i odpařovací technologie závisejí na klimatu, vlhkosti, denní době a kvalitě venkovního vzduchu. Při extrémních vedrech přes 40 stupňů Celsia a vysoké vlhkosti jejich účinnost klesá. Proto nejde o volbu „buď, nebo“. Jde o pořadí: nejdříve zastavit teplo obálkou budovy, teprve potom doladit klimatizaci.

Nejlevnější kilowatthodina chlazení je ta, kterou budova vůbec nepotřebuje. A ta se nedá koupit v elektru – vzniká u projektového stolu, v kvalitním zateplení a za venkovní roletou.