Zedníci jsou minulostí: 3 lidé s tablety postavili ve Francii bytový dům pro 12 rodin za 34 dní pomocí 3D tisku

V Bezannes u Remeše stojí třípodlažní bytový dům, jehož nosné stěny vytiskl robot za 34 dní místo obvyklých měsíců ruční práce. Řídili to 3 operátoři s tablety.

Zdroj fotografie: Plurial Novilia

Projekt ViliaSprint² předal developer Plurial Novilia nájemníkům v dubnu 2026 jako první plně na místě 3D tištěný bytový dům ve Francii. Dvanáct sociálních bytů o celkové ploše zhruba 800 m² vzniklo tak, že portálová tiskárna COBOD BOD2 vrstvila speciální nízkouhlíkový beton od Holcimu do nosných fasádních i vnitřních stěn, vrstvu po vrstvě, bez bednění a bez klasického zdění. Tři operátoři u toho stáli s tablety, sledovali dráhu robota a korigovali parametry tisku. Šest zedníků, které by si vyžádala tradiční hrubá stavba obálky budovy, nebylo potřeba. Právě v tom spočívá „konec zedníků“: ruční mokrá práce na stěnách zmizela, nahradil ji digitálně řízený stroj. Zbytek domu (stropy, střecha, instalace, podlahy) ale stavěly klasické profese pod taktovkou generálního dodavatele Demathieu Bard Construction.

Co přesně vytiskl robot a co ne

Tiskárna BOD2 vyráběla všechny svislé nosné konstrukce. Každá stěna má promyšlenou sendvičovou skladbu: vnější betonový plášť o tloušťce 8 cm, vnitřní dvojitý plášť o tloušťce 16 cm a mezi nimi 20cm dutinu vyplněnou trvanlivou izolací. Jednotlivé vrstvy spojují sklolaminátové konektory a celek přenáší zatížení tří podlaží.

Budova ale přesáhla kapacitu jednoho nastavení tiskárny, takže ji realizátor PERI 3D Construction rozdělil na dva segmenty. Zatímco robot tiskl druhý segment, na prvním se už montovaly prefabrikované stropní desky a pokračovaly tradiční práce. Právě toto překrývání fází pomohlo zkrátit celkový harmonogram; COBOD uvádí, že stavba byla hotová o tři měsíce dříve než při srovnatelné klasické metodě.

Schodiště, stropní konstrukce, rozvody elektřiny a vody, výplně otvorů i finální povrchy řešily běžné stavební profese. Plurial Novilia to nijak nezastírá, naopak zdůrazňuje, že nejde o zmizení lidí ze stavby, ale o proměnu profesí směrem k techničtějším a digitálním dovednostem.

34 dnů, ne 34 dnů od výkopu po klíče

Jde o 34 efektivních dnů samotného tisku stěn, původně se plánovalo 50. Příprava staveniště a infrastruktury běžela od září 2024, tisk začal v dubnu 2025 a hotový dům převzali nájemníci v dubnu 2026. Holcim mluví o dokončení celého projektu za 12 měsíců.

Tři operátoři obsluhovali tiskovou fázi ergonomicky, bez přenášení těžkých břemen, bez ručního míchání malty a bez bednění. Proces řídili digitálně přes tablet. Výrobce tiskárny přitom doporučuje čtyřčlennou obsluhu; v Bezannes si vystačili se třemi lidmi. Na celé stavbě ale samozřejmě pracovali i další lidé: tesaři, elektrikáři, instalatéři a izolatéři.

Cena: o třetinu dráž, ale nájemníci to nepoznají

Developer otevřeně přiznává zhruba 30% nadnáklad oproti běžné výstavbě. Celková investice do souboru činila 4,5 milionu eur (přibližně 113 milionů Kč), ovšem zahrnuje i vedlejší klasicky stavěný dům na stejném pozemku, který slouží jako kontrolní experiment pro srovnání průběhu výstavby i budoucího provozu. Čistou cenu samotného tištěného domu z této částky vyčíslit nelze.

Podstatné je, že Plurial nadnáklad nepromítl do nájmů. Konkrétní výši nájemného sice nezveřejnil, ale byty jsou sociální nájemní, tedy regulované. Odborná zpráva amerického HUD k tomu dodává obecné varování: nová stavební technologie obvykle nebývá okamžitě cenově srovnatelná s vyzrálou metodou a nižší počet operátorů ještě automaticky neznamená nižší celkové mzdové náklady.

Plurial ale už plánuje další program, zhruba 40 bytů, kde chce náklady stlačit na úroveň klasické výstavby. PERI k tomu přidává záměr nasadit dvě tiskárny současně.

Beton s nižší stopou a energetická soběstačnost

Směs TectorPrint od Holcimu není běžná malta. Jde o beton třídy C40/50 s makrovlákny pro statické vlastnosti a mikrovlákny pro požární odolnost, míchaný na místě z nízkouhlíkového cementu ECOPlanet a lokálně zajištěného kameniva. Holcim i Plurial uvádějí minimálně 30% snížení emisí CO₂ oproti tradičnímu betonu stejné pevnosti. Kompletní recepturu ale nezveřejnili.

Dům navíc cílí na přibližně 60% energetickou autonomii díky 500 m² fotovoltaických panelů a kolektivnímu hybridnímu tepelnému řešení. Stěny s 20cm izolační dutinou mají podle developera vysokou tepelnou setrvačnost a splňují francouzskou normu RE2020 na úrovni prahu 2025. Bezpečnostní rámec zajistila experimentální certifikace ATEx od francouzského CSTB, udělená v září 2024. Dlouhodobá provozní data ale logicky zatím neexistují, dům stojí teprve od letošního dubna.

A co Česko?

V Česku technologie 3D tisku budov existuje, ale v jiném měřítku. V roce 2020 vznikl Prvok od Buřinky jako první český 3D tištěný dům, firma Podzimek vyvinula vlastní portálovou tiskárnu a společnost Coral na svém webu prezentuje projekt Residence Meanders v Ostravě-Výškovicích jako první české 3D tištěné řadové domy. Dokončený bytový dům srovnatelný s ViliaSprint² ale veřejně oznámen není.

Přitom potřeba tu je. Podle MMR potřebuje průměrná česká domácnost 5,7násobek ročního příjmu na koupi 60metrového bytu a v roce 2024 se v Česku dokončilo jen 30 274 bytů, o pětinu méně než rok předtím. Rychlejší hrubá stavba a menší závislost na nedostatkových zednících by pomohly. Samotný 3D tisk ale nevyřeší pozemky, povolování ani financování.

ViliaSprint² není dům bez lidí. Je to dům, kde robot převzal nejtěžší a nejpomalejší část práce a tři lidé s tablety zvládli to, na co dříve potřebovali šest zedníků s míchačkou. Příští krok bude jednodušší: zbavit se toho 30% nadnákladu.