Nabíječku necháváte v zásuvce, i když nic nenabíjíte. Redaktor změřil, kolik vás to stojí za rok v korunách

Jedna nepoužívaná nabíječka v zásuvce stojí v přepočtu zhruba 15 korun ročně. Zní to jako málo, ale nebývá jedna, a navíc to není bezpečné.

Zdroj fotografie: Lukáš Altman

Vzali jsme zásuvkový wattmetr, zapojili do něj nabíječku bez připojeného telefonu a sledovali displej. Ukázal nulu. Jenže nula na displeji neznamená nulovou spotřebu, ale jen to, že odběr je tak malý, že ho běžný domácí měřák nedokáže zachytit. Německý energetický gigant Vattenfall přitom na základě vlastního odhadu uvádí, že jediná mobilní nabíječka ponechaná denně několik hodin v zásuvce bez telefonu spotřebuje přibližně 2,5 kWh za rok. Přepočítali jsme to na české ceny elektřiny platné od ledna 2026 a výsledek je 15,4 Kč ročně za jednu nabíječku. Není to dramatické, přesto to není nula. Mnohem závažnější je ale bezpečnost.

Proč wattmetr ukazuje nulu, i když nabíječka proud bere

Moderní nabíječky jsou konstrukčně daleko úspornější než ty z přelomu tisíciletí. Evropská komise sleduje takzvanou no-load spotřebu, tedy odběr napájecího zdroje zapojeného do sítě bez připojeného zařízení, a její data ukazují zásadní posun. V roce 1990 činila průměrná no-load spotřeba prodávaných externích zdrojů v EU 0,56 wattu. Do roku 2020 klesla na 0,10 wattu. Desetina wattu.

A právě tady naráží domácí měření na limity. Běžné zásuvkové wattmetry, jako je třeba Brennenstuhl PM 231 E, mají měřicí rozsah výkonu od 0,2 W. Cokoli pod touto hranicí buď zaokrouhlí na nulu, nebo vůbec nezobrazí. Takže když displej ukáže 0 W, neznamená to, že nabíječka nespotřebovává nic. Znamená to, že spotřebovává tak málo, že to měřák nevidí. Spotřeba existuje, jen je pod rozlišovací schopností přístroje.

Český přepočet krok za krokem

Pro přepočet jsme vzali oficiální ceník pražské PRE pro domácnosti platný od 1. 1. 2026, sazbu D02d. Variabilní cena za odebranou elektřinu ve vysokém tarifu činí 5 570,92 Kč za megawatthodinu. K tomu je třeba připočítat příspěvek na podporované zdroje energie (POZE) podle spotřeby, tedy 598,95 Kč/MWh. Celkem vychází variabilní složka na 6,17 Kč za kilowatthodinu.

Teď jednoduchá matematika:

• 1 nabíječka: 2,5 kWh × 6,17 Kč = 15,4 Kč/rok
• 3 nabíječky: 7,5 kWh × 6,17 Kč = 46 Kč/rok
• 5 nabíječek: 12,5 kWh × 6,17 Kč = 77 Kč/rok
• 10 nabíječek: 25 kWh × 6,17 Kč = 154 Kč/rok

Důležitá poznámka: do výpočtu nepatří fixní měsíční platby za odběrné místo ani jistič. Ty zaplatíte, ať nabíječku odpojíte, nebo ne. Odpojením ovlivníte jen variabilní složku, tedy cenu za skutečně odebrané kilowatthodiny. A cena elektřiny se liší podle dodavatele, distribučního území a konkrétního produktu, jak připomíná Energetický regulační úřad. Naše čísla jsou modelová, ne univerzální.

Starší kostka versus moderní USB-C: nejsou si rovny

Ne každá nabíječka plýtvá stejně. Starší „kostka“ pro iPhone z roku 2014 pracuje s jinou technologií než současná kompaktní USB-C nabíječka s GaN čipem. Regulace ekodesignu v EU postupně stlačila no-load spotřebu dolů, pokles z 0,56 W na 0,10 W za tři dekády mluví jasně. Prakticky to znamená, že čím novější a kvalitnější adaptér máte, tím méně v zásuvce „krade“.

Pro srovnání s jinou elektronikou: evropská pravidla od roku 2025 stanovují pro zařízení v pohotovostním režimu limit 0,5 W. Televize ve standby tedy může za rok spotřebovat kolem 4,4 kWh, zhruba 1,75× víc než jedna nepoužívaná nabíječka podle odhadu Vattenfallu. Nabíječka je v tomhle srovnání menší hříšník. Ale pořád je hříšník.

Peníze nejsou jediný důvod: bezpečnost je vážnější

Patnáct korun ročně nikoho nezruinuje. Ale nabíječka v zásuvce není jen otázka účtu za elektřinu. Apple na svých stránkách uvádí konkrétní varovné signály, při kterých byste měli adaptér okamžitě přestat používat:

• prasklý nebo odřený kabel
• ohnuté, chybějící nebo uvolněné kolíky zástrčky
• černé stopy na kolících
• jiskření mimo samotné kolíky
• změna barvy těla adaptéru
• praskání vycházející z adaptéru

Vattenfall navíc zvlášť upozorňuje na vyšší požární riziko u levných necertifikovaných adaptérů. Adaptér by neměl ležet pod dekou, polštářem ani na koberci, kde se nemůže dostatečně chladit. U kvalitní nabíječky od renomovaného výrobce je riziko minimální. U no-name produktu z tržnice za dvacet korun už to tak jisté není.

Vyplatí se kvůli tomu kupovat chytrou zásuvku?

Kvůli jedné nabíječce rozhodně ne. Chytrá zásuvka stojí na Datartu kolem 249 Kč, při úspoře 15,4 Kč ročně by se vracela šestnáct let. To nedává ekonomický smysl. Lepší variantou je obyčejná prodlužovací lišta s vypínačem, kterou pořídíte na Alze za 119 Kč. Pokud přes ni odpojíte pět adaptérů naráz, roční úspora činí asi 77 Kč a lišta se zaplatí za rok a půl. Jedno cvaknutí vypínače, pět odpojených nabíječek.

A ještě jeden pohled do velkého měřítka. Česko mělo k 31. 3. 2026 podle ČSÚ 10,9 milionu obyvatel. Kdyby každý nechal v zásuvce jednu nabíječku celoročně, šlo by teoreticky o 27 GWh zbytečně spotřebované elektřiny a podle emisního faktoru MPO zhruba 9 000 tun CO₂ ročně. Z jedné nabíječky nepatrnost. Z deseti milionů už číslo, které stojí za pozornost.

Patnáct korun ročně vám život nezmění. Ale vytáhnout nabíječku ze zásuvky trvá dvě sekundy a důvodů je víc než jen ta patnáctka.