750 Wh/kg a samovybíjení pod 1 % ročně. Čínská baterie nepotřebuje nabíjet, okamžitě funguje i v -40 °C

Čínský výzkumný ústav DICP představil 25Ah článek, který nelze dobíjet, a přesně v tom spočívá jeho síla.

Zdroj fotografie: Unsplash

Hodnota přes 750 Wh/kg znamená, že jeden kilogram tohoto článku pojme více než 750 watthodin elektrické energie. Pro srovnání: nejlepší dnešní dobíjecí lithium-iontové baterie, které známe z telefonů nebo elektromobilů, se pohybují kolem 250–300 Wh/kg. Samovybíjení pod jedno procento ročně v praxi znamená, že i po deseti letech skladování v článku zůstane přes 90 % původní energie, bez jediného připojení k nabíječce. A tvrzení, že „okamžitě funguje v −40 °C“, potvrzují měření, při nichž si článek v arktickém mrazu a při plném vybíjecím proudu 1C udržel hustotu 447 Wh/kg, tedy stále výrazně více než běžná dobíjecí baterie za pokojové teploty. Háček? Tenhle článek se nenabíjí. Energie je do něj vložena při výrobě a po vybití končí. Nejde tedy o baterii do mobilu ani do elektromobilu, ale o specializovaný zdroj pro techniku, která může roky čekat v pohotovosti a pak musí okamžitě podat plný výkon: drony, roboty, kosmické sondy nebo terénní senzory.

Co přesně DICP vyvinul a proč čísla platí jen podmíněně

Tým vedený Čchen Čung-wejem z Dalian Institute of Chemical Physics (DICP), spadajícího pod Čínskou akademii věd, zveřejnil parametry článku 12. srpna 2026. Klíčové je rozlišit tři testovací režimy, protože každý dává jiné číslo:

• Nízký vybíjecí proud: přes 750 Wh/kg, špičková hodnota při pomalém odběru.
• Proud 1C (vybití za hodinu): 656 Wh/kg, reálnější scénář pro dron nebo robota, který potřebuje energii rychle.
• Proud 1C při −40 °C: 447 Wh/kg, extrémní mráz srazí výkon, ale článek stále překonává většinu dnešních dobíjecích baterií za pokojové teploty.

Srdcem článku je katoda z takzvaných oxidů s vysokou entropií, materiálů, v nichž je do jedné krystalové struktury zabudováno více různých kovů. Tato „entropická stabilizace“ podle odborné literatury publikované v Nature Communications přináší vyšší strukturní stabilitu a možnost ladit elektrochemické chování. DICP uvádí kapacitu katody přes 430 mAh/g, což je hodnota, které běžné komerční materiály zpravidla nedosahují.

Nedobíjecí baterie není nedostatek, ale záměr

Slovo „primární“ v bateriové terminologii neznamená „hlavní“, ale „jednorázový“. Americký Úřad pro energetiku definuje primární články jako zdroje, v nichž chemická reakce probíhá jedním směrem a energii nelze vrátit zpět. NASA je ve svých zprávách popisuje jako ideální řešení pro jednorázové mise nebo pro systémy, které roky čekají bez přístupu k nabíječce a pak musí okamžitě zabrat.

Právě tady leží skutečný průlom. Tradiční primární lithiové články, třeba ty, které pohánějí kardiostimulátory nebo vojenské rádiové zálohy, uměly energii dlouho držet, ale neuměly ji rychle vydat. DICP tvrdí, že vyřešil obojí najednou: dlouhodobé skladování s minimálním samovybíjením a současně schopnost dodat vysoký proud na požádání. Pilotní linka s kapacitou 10 tun ročně už podle zprávy běží, což posouvá technologii z laboratorního demonstrátoru do poloprovozního měřítka.

Jak si článek stojí ve srovnání se světem

DICP nevstupuje do prázdné kategorie. Americká firma Sion Power nabízí primární lithium-metalové články pro obranné bezpilotní prostředky s udávanou hustotou 473–500 Wh/kg. Čínský článek tedy posouvá veřejně hlášený energetický strop výš, byť přímé srovnání komplikují odlišné testovací podmínky.

Parametr	DICP primární článek	Komerční Li-ion (dobíjecí)	Sion Power (primární)
Gravimetrická hustota	>750 Wh/kg (low-rate) / 656 Wh/kg (1C)	150–300 Wh/kg	473–500 Wh/kg
Samovybíjení	<1 % ročně	2–5 % měsíčně	neudáváno veřejně
Provoz při −40 °C	447 Wh/kg při 1C	výrazný pokles výkonu	neudáváno veřejně
Dobíjecí cykly	0 (jednorázový)	500–2 000+	0 (jednorázový)

Jak stejný tým řeší problém mrazu? Květnová práce DICP o speciálním nízkoteplotním elektrolytu naznačuje cestu: zpomalený iontový transport a zhoršená desolvatace lithiových iontů, které v mrazu brzdí běžné baterie, se dají řešit úpravou rozhraní mezi elektrodou a elektrolytem. Podle nás právě kombinace nové katody a upraveného elektrolytu stojí za tím, že článek při −40 °C nezkolabuje.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Český Hasičský záchranný sbor už dnes trénuje s nákladními drony pro zásahy v nepřístupném terénu a nasazuje bezpilotní prostředky při monitoringu lesních požárů. Armáda ČR v Koncepci výstavby 2035 počítá s autonomními systémy a robotikou. Právě pro tyto scénáře (dron čekající na základně týdny a pak letící v mrazu do zásahu) dává článek typu DICP smysl. Veřejně oznámený český zájem o tuto konkrétní technologii jsme zatím nedohledali.

Na evropský trh to ale nebude jednoduché. Bateriové nařízení EU 2023/1542 od srpna 2025 stanovuje povinnosti náležité péče pro subjekty, na které se vztahují jeho příslušná ustanovení. Navíc do konce roku 2030 má Evropská komise posoudit možnost postupného omezení nedobíjecích přenosných baterií obecného použití. Pro specializované průmyslové a obranné aplikace je regulatorní cesta průchodnější, ale ani ta není automatická; výrobce nebo importér musí doložit soulad s technickou dokumentací, označováním a příslušnými požadavky. Cenu ani termín exportu DICP nezveřejnil.

Průlom, ale v jiné lize, než čekáte

Kdo čeká baterii, která vydrží v telefonu deset let bez nabíjení, bude zklamaný. Telefon potřebuje dobíjecí článek, který zvládne stovky až tisíce cyklů, a to DICP článek záměrně nedělá. Skutečný význam je jinde: ve světě záložních zdrojů, kde technika roky spí a pak musí okamžitě zabrat, se právě posunula hranice toho, co je fyzikálně a inženýrsky možné. A to i v arktickém mrazu.