Některé telefony sníží výpadky signálu skoro o 50 %. Síť se naučí, kde vám připojení padá, a opraví to předem

Samsung a japonský operátor NTT Docomo otestovali síťovou AI, která snížila propady mobilního připojení z 13,1 % na 7,2 %, tedy téměř o polovinu.

Zdroj fotografie: Unsplash

Nejde o novou funkci v konkrétním modelu telefonu ani o zesílení signálu v samotném přístroji. Princip je jiný: umělá inteligence na straně operátora sleduje, jak se váš smartphone chová v síti, kudy se pohybujete, jaké služby používáte a kde vám pravidelně klesá rychlost. Na základě těchto vzorců pak předvídá, kdy a kde přijde problém. Ještě než k propadu dojde, síť preventivně změní své nastavení tak, aby konkrétní telefon zůstal připojený v co nejlepší kvalitě. „Některé telefony“ přitom neznamenají vybraný seznam modelů Galaxy. Jde obecně o smartphony v síti, na které se tato optimalizace na úrovni uživatele vztáhne; NTT Docomo mluví obecně o „uživatelských zařízeních (smartphonech)“ bez rozlišení značky.

Jak síť pozná, že vám za chvíli vypadne připojení

Klíčem jsou data, která váš telefon už dnes operátorovi posílá. Jde o takzvané MDT záznamy, tedy měřicí údaje o síle signálu, přenosové rychlosti a latenci, které smartphony automaticky sbírají a poskytují síti. K tomu AI přidává historické vzorce: ví, že každý den v 8:15 projíždíte úsekem, kde síť pravidelně zlobí, a že při tom streamujete video nebo vedete videohovor.

Z těchto dat systém extrahuje opakující se vzorce selhání připojení, tedy situace, kdy přenosová rychlost klesá pod práh potřebný pro danou službu. Jakmile AI rozpozná, že se blížíte k takové zóně, zasáhne dřív, než začne video sekat. Zásah může vypadat různě: přepnutí na jiné frekvenční pásmo, předčasný handover na sousední základnovou stanici nebo úprava rádiové konfigurace pro konkrétního uživatele.

Zásadní rozdíl oproti dnešnímu stavu: současné sítě sice už dnes používají různé mechanismy řízení rádiových zdrojů a mobility, ale řada jejich rozhodnutí vychází z aktuálního stavu sítě, nikoli z dlouhodobé predikce chování konkrétního uživatele. Tady jde o individuálnější přístup. Síť se k vašemu smartphonu může chovat jinak než k telefonu člověka vedle vás, protože ví, že vy za minutu vjedete do problémové zóny a on ne.

Co přesně znamená „skoro 50 %“ a kde to změřili

Čísla pocházejí z validace, kterou Samsung Research a NTT Docomo provedly v Japonsku v lednu 2026. Testovaly nad daty z komerční sítě Docomo a v lokálním 5G zkušebním prostředí. Sledovaným ukazatelem byla frekvence propadu přenosové rychlosti, tedy jak často uživateli klesla kvalita připojení natolik, že to mohlo ovlivnit používanou službu.

• Bez AI optimalizace: 13,1 % sledovaných situací skončilo propadem
• S AI optimalizací: 7,2 %
• Pokles: 5,9 procentního bodu, relativně asi 45 %

Důležitý detail: firmy neměřily „zmizení čárek signálu“, ale propady přenosové rychlosti vedoucí například k bufferingu videa nebo snížení kvality hovoru. A šlo o validaci a simulace nad reálnými daty, nikoli o ostrý provoz s tisíci uživatelů. Komerční nasazení zatím nikdo neoznámil.

Podle nás má technologie největší smysl tam, kde síť „tak trochu funguje, ale pravidelně zlobí“, tedy v přechodových zónách mezi buňkami, na okrajích pokrytí a v místech, kde se signál střídavě zlepšuje a zhoršuje. Tam má AI kam zasáhnout: přepnout pásmo, urychlit handover nebo upravit konfiguraci. V místech, kde pokrytí fyzicky chybí, žádná softwarová optimalizace nepomůže.

Kdy se toho dočkáme, a proč to nebude zítra

Samsung a Docomo v únoru 2026 společně přispěly do standardizačního procesu 3GPP návrhem metod sběru dat pro tento typ optimalizace. To je důležitý krok, ale zároveň signál, jak daleko je cesta ke komerčnímu nasazení. Release 20, který 3GPP aktuálně připravuje, slouží jako přípravný most k 6G. Normativní práce na 6G standardu má začít až v Release 21. Jinými slovy: aby se z japonského testu stala běžná funkce mobilní sítě, musí se na potřebných mechanismech a standardech shodnout celý telekomunikační průmysl.

Spolupráce obou firem přitom není náhodná. Samsung dodává NTT Docomo síťová řešení pro 5G od roku 2021 a v říjnu 2024 obě firmy podepsaly memorandum o společném AI výzkumu v mobilních komunikacích. Docomo má k dispozici rozsáhlá provozní data ze své mobilní sítě a právě taková data jsou důležitým základem pro trénování a ověřování prediktivních modelů.

Co to znamená pro české sítě

V Česku zatím žádný operátor nasazení podobné technologie neoznámil. Infrastrukturní předpoklady se ale postupně budují. O2 jako první český operátor spustilo cloudové 5G SA jádro, Vodafone otevřeně říká, že 5G SA umožní další technologický vývoj závislý na dokončení standardizace. Právě architektura 5G Standalone a virtualizace rádiové přístupové sítě mohou být důležitými technickými podmínkami pro budoucí AI optimalizaci na úrovni jednotlivých uživatelů.

Pro místa s dlouhodobě nedostatečným pokrytím, česká „bílá místa“ na venkově, ale platí jiná matematika. Tam pomůže hlavně fyzická výstavba. ČTÚ má s operátory dohodnutý plán dokrytí 500 základních sídelních jednotek na operátora do konce roku 2030, a to včetně sdílení infrastruktury mezi O2, T-Mobile a Vodafone. AI-RAN může jednou vylepšit kvalitu tam, kde síť už stojí. Postavit ji za vás nedokáže.

Jedna věc ale stojí za pozornost i pro české uživatele: celý systém funguje automaticky. Samsung ani Docomo nepopisují žádné uživatelské menu, přepínač ani nastavení v telefonu. Pokud operátor technologii jednou nasadí, mohla by se projevit na podporovaných smartphonech v jeho síti, alespoň teoreticky, protože jde primárně o síťovou, nikoli telefonní záležitost. Konkrétní seznam podporovaných modelů ale zatím neexistuje.

Výsledek z Japonska je zatím důkaz konceptu, nikoli hotový produkt. Ukazuje ale směr, kterým se mobilní sítě mohou vydat: místo aby řešily problémy plošně a až poté, co nastanou, začnou je řešit individuálně a s předstihem.