Nový „státní šmírák“ se šíří Evropou, ani o tom nevíte. Nové AI radary poznají přes čelní sklo telefon i nepřipoutané pásy

Kamerové systémy s AI už v několika evropských zemích nahlíží přes čelní sklo přímo do kabiny řidiče, a řada motoristů o tom nemá tušení.

Zdroj fotografie: Tom Page / Creative Commons / CC BY

Nejde o jeden univerzální „radar“, ale o několik různých technologií, které mají společné jedno: stát přestává sledovat jen SPZ a začíná vyhodnocovat, co se děje uvnitř vozu. Nizozemský systém MONOcam analyzuje řidičovu stranu čelního skla a hledá ruce držící mobilní zařízení mimo držák. Britské systémy v Plymouthu kombinují HD kamery s infračerveným přísvitem, aby přes sklo viděly i v noci, a kromě telefonu rozpoznají i nepřipoutané pásy řidiče a spolujezdců. Německá policie v Mohuči od července 2025 nasadila MONOcam na dálnicích A60 a A61. Skotsko letos rozjelo šestiměsíční průzkum na dvanácti lokalitách. A Polsko mezitím rozšiřuje síť stacionárních zařízení TraffiStar SR390, ovšem v rámci systému CANARD zatím slouží výhradně k měření rychlosti a kontrole průjezdu na červenou. Poprvé v historii evropského silničního dohledu se kamera dívá dovnitř auta, nejen na jeho vnějšek.

Jak to funguje: od čelního skla k pokutě

Nejlépe zdokumentovaný postup nabízí nizozemský vládní registr algoritmů, kde je MONOcam vedena jako aktivní systém od července 2021. Kamera nejprve zachytí registrační značku, identifikuje typ vozidla a vyhledá příslušné čelní sklo. Pak analyzuje výhradně řidičovu stranu, hledá ruce, mobilní elektronická zařízení a držáky telefonu. Pokud vidí ruku s mobilem mimo držák, označí snímek jako podezření na přestupek.

Klíčový detail: AI nikde v Evropě nerozhoduje sama. Ve všech ověřených systémech stojí mezi algoritmem a sankcí člověk. MONOcam ukládá podezřelé případy k lidskému posouzení, v Plymouthu policista přezkoumává snímky před zahájením řízení, ve Skotsku probíhá denní validace. Pokud pracovník případ zamítne, snímky se okamžitě mažou.

U detekce nepřipoutaných pásů je technický popis skoupější. Britský proces v Plymouthu pracuje se dvěma kamerami (čelní a horní záběr), které zachycují řidiče i spolujezdce. Skotský průzkum mluví o „AI screeningu na nedodržování povinnosti připoutat se“. Přesný obrazový znak, který model sleduje, ale otevřené zdroje nepopisují.

Kde přesně systémy běží a proč o nich nevíte

Tvrzení „ani o tom nevíte“ neznamená, že by kamery byly všude tajné. Realita je pestřejší:

• Nizozemsko – MONOcam v ostrém provozu od 2021, pokuta přichází poštou domů.
• Německo – policie v Mohuči uvádí, že před měřicími místy na A60/A61 stojí informační značky. Sankce: 100 eur a jeden bod.
• Skotsko – šestiměsíční průzkum na 12 lokalitách, jednotky mají být viditelné, ale přesné lokace nejsou veřejné. Zatím jde o sběr dat, ne o ostré pokuty.
• Plymouth, Anglie – trial systému Jenoptik, po lidském potvrzení může následovat oznámení o zahájení přestupkového řízení.
• Polsko – síť CANARD roste o 70 nových zařízení TraffiStar SR390 se žlutými skříněmi a předchozím značením. Jenže polský zákon (čl. 129g Prawo o ruchu drogowym) svěřuje automatický postih výhradně rychlosti a průjezdu na červenou. Na telefon a pásy tato zařízení v sankčním režimu nasazena nejsou.

„Ani nevíte“ tedy spíš znamená, že řidič často nezná přesné rozmístění a účel zařízení, ne že by šlo o tajné špionážní kamery.

Austrálie jako varování: co se stane, když se systém naplno rozjede

Nejsilnější data o účinnosti přicházejí z australského Nového Jižního Walesu. Během pilotního provozu v roce 2019 kamery zachytily telefon v ruce u jednoho z 82 řidičů. O tři roky později, v období od července 2022 do června 2023, to byl už jen jeden z 649, tedy pokles míry zachycení přestupků přibližně o 87 %. Nerelevantní snímky se tam mají mazat nejčastěji do hodiny, nejpozději do 72 hodin.

Evropské země takto silná srovnávací čísla zatím nepublikují. Skotsko sbírá data, Plymouth je v testovacím režimu, Nizozemsko a Německo zveřejňují spíše popis fungování než statistický efekt. Podle nás je ale australský příklad nejlepším argumentem pro to, že tyto systémy skutečně mění chování řidičů, a zároveň nejlepším důvodem, proč se o nich vede debata o soukromí.

Co Česko: stát už čte SPZ, AI na telefonu chybí

Česká policie už dnes provozuje systém CAKV se stovkami kamer pro automatické rozpoznávání registračních značek; fotky vozidel drží až šest měsíců, metadata rok. Při akcích proti nepozornosti za volantem nasazuje civilní vozy s kamerami, drony a statické kamery na nadjezdech. Kolínská policie v říjnu 2025 zdokumentovala telefon v ruce řidiče palubní kamerou a věc postoupila do správního řízení.

Oficiální český pilot ani zakázku na AI systém typu MONOcam jsme v otevřených zdrojích nedohledali. Technicky by zavedení nebylo překvapivé, infrastruktura ANPR existuje, zkušenosti s kamerovým dohledem také. Chybí ale veřejně oznámený projekt a jasný procesní rámec. Ministerská metodika k objektivní odpovědnosti provozovatele počítá s „automatizovaným technickým zařízením bez obsluhy“, ale model „AI předvybere, člověk potvrdí“ by v českých podmínkách pravděpodobně vyžadoval explicitnější právní oporu.

Skutečný přelom není AI, ale plošná vymahatelnost

Hlavní spor už dávno není o tom, jestli to technika zvládne. Zvládne. Přelomové je něco jiného: přestupek, který dřív závisel na tom, jestli kolem zrovna projede hlídka, se mění v plošně a opakovaně vymahatelné pravidlo. Telefon v ruce přestává být „loterie, jestli mě chytí“ a stává se rizikem s předvídatelným postihem.

Zároveň ale platí, že kamera nahlížející do kabiny je kvalitativně jiný zásah než čtení SPZ. Evropské státy to řeší pojistkami: okamžité odstranění nerelevantních snímků, kontrola krátké retenční lhůty, lidská kontrola před sankcí. Otázka zní, jak dlouho tyto pojistky vydrží, až se ukáže, že stejná kamera by mohla hlídat i další věci.

Technologie je připravená. Legislativa ji v některých zemích dohání, v jiných brzdí. V Česku zatím brzdí. Ale kdo sleduje tempo, jakým se MONOcam rozšířila z Nizozemska do Německa za čtyři roky, ten ví, že otázka nezní jestli, ale kdy.