Profesor pro trénink mozku z Nintenda vysvětluje, jak manuální řazení chrání mozek před demencí. Automat vám nepomůže

Japonský neurovědec Rjúta Kawašima tvrdí, že řazení manuální převodovky aktivuje prefrontální kůru mozku výrazně víc než jízda s automatem.

Zdroj fotografie: Rawpixel

Kawašima není žádný náhodný akademik z reklamy. Je profesorem na univerzitě Tóhoku, kde vede výzkum funkčního zobrazování mozku a zabývá se mimo jiné právě prevencí demence. Jeho jméno ale zná většina lidí odjinud, z obalu hry Dr. Kawashima’s Brain Training od Nintenda, která od roku 2005 prodala desítky milionů kopií po celém světě. Hra vychází z jeho výzkumu prefrontální kůry a jednoduchých cvičení, která ji aktivují: čtení nahlas, rychlá aritmetika, paměťové úlohy. Když tedy tento „profesor pro trénink mozku z Nintenda“ na přelomu června a července 2026 vysvětlil, proč považuje manuální řazení za formu kognitivního tréninku a proč automatická převodovka mozku takový stimul nedává, motoristická i vědecká média to okamžitě převzala. Nejdříve japonský Best Car Web, poté mezinárodní Carscoops a během pár dní desítky dalších redakcí.

Co přesně mozek při manuálním řazení dělá

Kawašima v dřívějším rozhovoru pro japonský automotoklub JAF popsal, co se v hlavě řidiče s manuálem odehrává. Nejde o jeden izolovaný úkon, ale o souběh několika vrstev rozhodování:

• Sledování provozu a odhadování situace před sebou
• Práce s pedálem spojky, načasování a dávkování
• Volba správného převodového stupně podle rychlosti, stoupání a zatížení
• Koordinace plynu se spojkou při řazení
• Průběžné přehodnocování: podřadit před zatáčkou, nebo nechat motor zpomalit?

Každý z těchto kroků může vyžadovat vědomé rozhodování. A právě taková rozhodnutí podle Kawašimy aktivují dorsolaterální prefrontální kůru, oblast spojenou s pracovní pamětí, pozorností, plánováním a potlačováním impulzivních reakcí. U automatu dvě z těchto vrstev (spojka a manuální volba převodu) odpadají. Mozek tak musí koordinovat méně úkonů najednou. To ale samo o sobě neznamená, že pracuje méně nebo že je jeho aktivita celkově nižší.

Chrání to opravdu před demencí?

Tady je potřeba rozlišit dvě věci. Vyšší akutní aktivace prefrontální kůry při složitější činnosti je dobře zdokumentovaný jev, Kawašima na něm ostatně postavil celou sérii Brain Training. Ale skok od „mozek je při manuálu aktivnější“ k „manuál chrání před demencí“ je podstatně delší, než jak ho podávají titulky.

Demence není podle amerického Národního institutu pro stárnutí samotná „ztráta neuronů“, ale soubor příznaků spojených s postupným zhoršováním kognitivních funkcí, které mohou mít různé příčiny. České odborné zdroje, včetně textu v časopise České a slovenské neurologie, mluví o modifikovatelných rizikových faktorech: pravidelná duševní aktivita, fyzický pohyb, sociální kontakty, kontrola krevního tlaku. Manuální řazení lze považovat za určitou formu duševní aktivity, ale žádný z dohledaných zdrojů neprokazuje, že by samotné řazení prokazatelně snižovalo výskyt demence nebo zpomalovalo již probíhající kognitivní úbytek.

Kawašima sám navíc přidává důležitou nuanci, která v mediální vlně většinou chybí: i u manuálu může aktivace mozku slábnout, jakmile se činnost zautomatizuje. Kdo dvacet let jezdí stejnou trasou stejným autem, řadí bez přemýšlení. Prefrontální kůra se výrazněji zapojuje hlavně tehdy, když je úkol nový, náročný nebo nepředvídatelný.

Proč to v Japonsku rezonuje víc než kdekoli jinde

Japonsko patří mezi země s nejstarší populací na světě. Podle oficiálních vládních údajů tvoří lidé starší 65 let téměř třetinu populace. Prevence kognitivního úbytku tam proto není jen akademické téma, ale významná společenská priorita. A manuální převodovky z japonských silnic skutečně rychle mizí, přičemž v nových osobních automobilech představují jen malý podíl.

V Česku je situace jiná, ale trend směřuje stejným směrem. Podle dat z nabídky nových vozů na TipCars měl manuál v říjnu 2024 ještě 37 % zastoupení. V roce 2026 už automaty tvoří přes 61 % nabídky, zatímco manuály necelých 20 %. Nejde o tvrdou registrační statistiku (ta veřejně dostupná není), ale směr je jednoznačný. Manuál z českých garáží pomalu mizí.

Co říká věda a co říkají média

Mediální vlna z léta 2026 se odvolává na Kawašimovy názory, ale v oficiálním archivu tiskových zpráv univerzity Tóhoku ani ve veřejném výpisu jeho publikací se nový recenzovaný článek přímo srovnávající manuální a automatickou převodovku z hlediska kognitivní aktivity dohledat nepodařilo. Kawašima přitom dopravu a kognici řeší už roky; v roce 2009 publikoval s kolegy projekt o vlivu jízdy na motocyklu na mozkovou aktivitu, kde pracoval se vzorkem 21 jezdců a měřil aktivitu mozku pomocí blízké infračervené spektroskopie.

Podle nás je síla tohoto tématu jinde než v otázce, zda manuál „vyléčí“ demenci. Spočívá v jednoduchém principu: složitější úkol může více zapojovat některé oblasti mozku. A v době, kdy auta přebírají stále víc rozhodování (adaptivní tempomat, asistent jízdy v pruhu, automatická převodovka), řidič postupně přenechává část úkonů technice. Manuál je jedna z věcí, která ho nutí zůstat aktivním účastníkem řízení.

Kdo na automat nepřesedlá, nemusí zoufat. Křížovky, čtení, společenské hry, nové jazyky, dokonce i Kawašimův Brain Training, to vše může podle dostupných důkazů stimulovat kognitivní funkce. Podstatné není konkrétně řadit, ale pravidelně vystavovat mozek novým a náročným úkolům. Manuální převodovka je jen jedna z cest. Ale je to cesta, kterou člověk může absolvovat každý den.