AI bublina může prasknout a přinést bilionové ztráty. Experti největší polské banky varují: „Historie se opakuje“

Deset největších amerických firem má dohromady tržní hodnotu přes 26 bilionů dolarů. Stačí dvacetiprocentní korekce a z trhu zmizí víc než 5 bilionů.

Zdroj fotografie: Lukáš Altman (Mobify.cz) a ChatGPT

Přesně na tuhle aritmetiku upozorňují Juliusz Jabłecki a Piotr Serafiński, stratégové PKO Banku Polskiego, instituce, která se sama označuje za největší a nejsilnější bankovní skupinu v Polsku. V rozhovoru pro Biznes Enter publikovaném 8. září 2026 oba varují, že současná AI horečka připomíná starší investiční cykly, ve kterých společnost technologii získala, ale část investorů přišla o peníze. Nejde jim o to, zda umělá inteligence funguje. Funguje. Otázka zní jinak: odpovídají dnešní ceny akcií tomu, co AI firmy skutečně vydělají? Jabłecki, který dříve spravoval devizové rezervy polské centrální banky a dnes vede jedenáctičlenný investiční tým PKO, říká, že trh může přeceňovat délku mimořádných zisků. Serafiński, specialista na privátní bankovnictví a rodinné kanceláře, dodává, že rok 2027 může donutit investory k mnohem tvrdší selekci.

Železnice, telekomy a teď AI

Jabłecki historickou paralelu staví na dvou příkladech. První: rozvoj železnic v USA ve druhé polovině 19. století. Železnice proměnily ekonomiku, ale desítky společností zkrachovaly a investoři, kteří boom financovali, často nedostali nic. Druhý: budování telekomunikační infrastruktury kolem roku 2000. Optické kabely položené v éře dot-com bubliny nakonec opravdu přenášely data celého světa, jenže firmy, které je pokládaly, mezitím zbankrotovaly.

Současný AI cyklus má podle obou stratégů stejnou strukturu. Technologie je reálná, společenský přínos pravděpodobný, ale mezi přínosem pro civilizaci a výnosem pro konkrétního investora leží propast. A ta propast se rozšiřuje s každou stovkou miliard dolarů nasypanou do infrastruktury.

Stovky miliard do datacenter, a co za ně?

Čísla z výsledkových reportů mluví jasně. Alphabet ve svém výhledu pro rok 2026 počítá s kapitálovými výdaji 175 až 185 miliard dolarů, z toho zhruba 40 % směřuje do datacenter a síťové infrastruktury. Meta v prvním čtvrtletí 2026 zvedla celoroční výhled na 125 až 145 miliard dolarů. Dohromady jen tyto dvě firmy plánují utratit víc, než je roční HDP většiny evropských zemí.

Goldman Sachs v červencové analýze potvrzuje, že americké technologické investice jako podíl na HDP už překonaly vrchol devadesátých let. Plány velkých cloudových a výpočetních firem pro rok 2026 jsou téměř o 50 % vyšší než odhady staré pouhých šest měsíců. Od listopadu 2022 přidaly firmy spojené s AI zhruba 27 bilionů dolarů tržní hodnoty. Jenže základní odhad budoucích dodatečných AI zisků je výrazně nižší.

Jabłecki v tom vidí nebezpečnou směs: extrémní kapitálové výdaje, vysoká koncentrace trhu do několika titulů a nejistota, zda si lídři AI modelů udrží konkurenční výhodu. Modely se podle něj mohou stát „komoditou jako cereálie“, když v regálu nebude oblíbená značka, zákazník sáhne po jiné. A jakmile zmizí odlišení, zmizí i marže.

Kdo v AI řetězci skutečně vydělává

Dosavadní ekonomická hodnota AI výstavby šla podle Goldman Sachs hlavně k „prodejcům lopat“, tedy polovodičovým firmám a dodavatelům infrastruktury, kteří zpeněžují současnou poptávku po výpočetním výkonu. Jejich byznys stojí na dnešních objednávkách, ne na slibech.

Naproti tomu modelové laboratoře typu OpenAI nebo Anthropic čelí riziku, že neprokážou trvalou konkurenční výhodu. PKO zdůrazňuje historický vzorec: firmy s nadprůměrným růstem investičních výdajů obvykle doručovaly horší akciové výnosy. Vyšší odpisy, riziko zpoždění megaprojektů, citlivost na cenu kapitálu i energie – to všechno působí proti investorům.

Varovný signál přišel i z Asie. Čínský výrobce robotů Unitree podle agentury Reuters ztratil po IPO zhruba 45 % hodnoty poté, co jeho akcie nejprve vyletěly pětinásobně. Serafiński to nečte jako rozsudek nad AI, ale jako „zdravou normalizaci spekulativního nadšení“. Právě takové epizody mohou podle něj přibývat.

Co to znamená pro českého investora

Pražská burza nemá s americkou AI koncentrací téměř nic společného. Index PX zahrnuje jen 14 titulů a jeho váha leží v bankách a energetice: Erste drží necelých 21 %, ČEZ přes 20 %, Komerční banka téměř 18 %. Žádný AI gigant tu nekótuje.

Jenže český investor, který drží globální ETF na S&P 500 nebo Nasdaq, sedí přesně na těch amerických megacapech, o kterých PKO mluví. Podle dat FTSE Russell tvořilo deset největších amerických firem při červnové rebalanci téměř 35 % kapitalizace indexu Russell 3000. Sedm z nich, takzvaná Magnificent Seven, mělo tržní hodnotu 22,4 bilionu dolarů. I dvacetiprocentní korekce této skupiny by smazala asi 4,5 bilionu dolarů, tedy zhruba 113 bilionů korun. A Poláci, kteří jsou Čechům investičně nejblíž, už drží podle rozhovoru téměř 20 miliard zlotých v pasivních ETF navázaných právě na tyto indexy.

Žádná panika, ale kontrola portfolia

PKO neříká „utečte z trhu“. Jabłecki výslovně nečeká bezprostřední tvrdý test, spíš sérii menších otřesů v nejbližších měsících. Obě strany rozhovoru se shodují na jednom praktickém závěru: radikální diverzifikace, likvidní rezerva a odmítnutí přecpat majetek do jedné firmy, jedné branže a jedné země.

Podle nás je nejsilnější část celého varování právě tohle: nejde o spor, jestli AI změní svět. Změní. Ale trh může přecenit, jak dlouho vydrží mimořádné zisky, a podcenit, kolik stojí závod v drahé infrastruktuře. Kdo má portfolio postavené hlavně na americké technologii, má důvod otevřít tabulku a spočítat, jak moc je koncentrovaný. Ne proto, aby prodával v panice, ale proto, aby nebyl překvapený, až přijde korekce, která v historii vždycky přišla.