Experiment dokázal, že ušetříte tisíce ročně. V USA natřeli 450 střech na bílo a spotřeba klesla o stovky kilowatthodin

NÁZOR | Kbelík bílé barvy místo silnější klimatizace. Ve Filadelfii to zkusili u domácností, kterým cena elektřiny bránila v chlazení, a rok měřili, co to udělá.

Zdroj fotografie: Akroterium / Creative Commons / CC BY-SA

Dvoupodlažní řadové domy s asfaltovou střechou s nízkým sklonem, hustá zástavba a horní patro, které se v létě mění v troubu. Tak vypadaly filadelfské čtvrti, kde s domácnostmi s nižšími a středními příjmy pracovala Energy Coordinating Agency, místní nezisková organizace pomáhající lidem s dostupnou a spolehlivou energií a vodou. Těmto lidem cena elektřiny často bránila klimatizaci vůbec zapnout. Řešením nebyl výkonnější přístroj, ale nátěr: střechy dostaly bílý reflexní povlak, do vybraných domů přišla čidla a rok se sledovalo, co to udělá s teplotou i s účtem. Redakce Mobify otevřela původní odborný text, který ta měření popisuje, a přepočítala jeho čísla na české ceny elektřiny i na české ceny nátěru.

Ve Filadelfii vytáhli na vedro štětku a čidla

Program Cool Homes rozjelo město Filadelfie v roce 2003 a jeho výsledky shrnul odborný text v časopisu Interface z července 2006. Princip chladné střechy je jednoduchý. Tmavá krytina sluneční záření pohltí a teplo předá dovnitř, světlý povrch ho odrazí a zůstane chladnější, jak popisuje i příručka amerického ministerstva energetiky.

Ze záznamů plyne, že čidla teploty a vlhkosti sbírala data ve 35 domech a pro srovnání před nátěrem a po něm zůstalo 19 z nich. Číslo 450 natřených střech, které se o filadelfském pokusu často opakuje, se v tomto dokumentu neobjevuje.

Maximální teplota u stropu klesla v průměru o 2,4 °C, teplota vzduchu v místnosti jen o 1,0 °C. V modelové části autoři počítají, že po natření černé střechy na bílo spadne teplota v podstřeší ze 41,1 °C na 31,7 °C. Fungovalo to hlavně proto, že se v těch domech bydlelo přímo pod rozpálenou plochou střechou. Zbývá otázka, kterou si při pohledu na vlastní střechu položí každý: co těch pár stupňů znamená v korunách na českém účtu za elektřinu.

Co 472 kilowatthodin udělá s českým účtem

Dokument nabízí jedno číslo. U plně klimatizované budovy sníží samotný nátěr zátěž chlazení o 22 %, tedy o 472 kWh za rok. Není to naměřená faktura účastníků, ale model založený na ideálních předpokladech. Sekundární texty uvádějí 560 kWh ročně, dohledaný odborný dokument pro toto číslo oporu nedává.

Ceník dodavatele SPP CZ z dubna 2026 uvádí u sazby D02d ve vysokém tarifu 5,59035 Kč/kWh bez fixních plateb. Při této ceně dělá 472 kWh zhruba 2 600 Kč ročně, 560 kWh asi 3 100 Kč. Barva je levná, práce ne: orientační ceníky dvou českých firem, Duratech a Domerino, uvádějí nátěr a renovaci střechy za 460 až 650 Kč/m² včetně DPH. U modelové střechy o ploše 60 m² to znamená 27 600 až 39 000 Kč a návratnost 10,5 až 14,8 roku.

A jeden zásadní háček. U domu bez klimatizace se úspora na faktuře neobjeví vůbec. Projeví se jako chladnější horní patro, ne jako nižší platba.

Vstup do výpočtu	Hodnota	Zdroj a platnost
Roční úspora elektřiny	472 kWh (model); kontrolně 560 kWh	Interface, 07/2006; 560 kWh přebírané číslo bez opory
Cena elektřiny	5,59035 Kč/kWh	SPP CZ, ceník 04/2026, sazba D02d, vysoký tarif
Roční úspora v Kč	2 600 Kč; kontrolně 3 100 Kč	vlastní výpočet
Cena nátěru	460 až 650 Kč/m²	ceníky Duratech a Domerino, stav k 17. 9. 2026
Náklad na 60 m² a návratnost	27 600 až 39 000 Kč; 10,5 až 14,8 roku	vlastní výpočet

Bílý nátěr samozřejmě není přístroj jako klimatizace. Navíc se o vedrech mluví prakticky pouze jednou za rok, kdy je nejhůř a lidé se začnou péct v pokojích pod střechou. Nejlépe se tato investice vyplatí, pokud plánujete třeba rekonstrukci střechy. Je nutné myslet na zaplacení řemeslníka a materiálu.

Proč se stejná střecha v Česku chová jinak

Filadelfie roku 2003 není české město roku 2026: jiné klima, jiné domy, jiná sociální situace. Co ale platí i tady, dokládá Český hydrometeorologický ústav. V letech 1961 až 1990 připadalo na rok v průměru 5 tropických dnů, v období 1991 až 2020 zhruba 11 a v letech 2011 až 2025 už více než 13.

Efekt se nejvíc projeví u tmavé, málo skloněné a špatně zateplené střechy nad obytným prostorem. U zatepleného podkroví nebo u bytu v nižším patře je rozdíl malý. Zimní strana věci je v dokumentu popsaná opatrně: u 66 účastníků se nenašel statisticky rozlišitelný vliv nátěru na spotřebu plynu, autoři ale varují, že bílá střecha bez izolace může potřebu vytápění zvýšit, protože sníží zimní solární zisky. Trvanlivost řeší i americká rada pro hodnocení střech Cool Roof Rating Council, která vzorky po laboratorním testu vystavuje tři roky venku, protože povrch stárne a špiní se.

Peníze na to od státu nečekejte. V podporovaných oblastech programu Nová zelená úsporám se samostatný bílý či reflexní nátěr střechy neobjevuje; dotace míří na zateplení střechy, stínicí techniku nebo zelené střechy. Nápad z roku 2003 přitom nezmizel v archivu, v roce 2026 ho stejné město poslalo znovu na střechy.

Kde ten starý nápad potkáte v roce 2026

Město Filadelfie 10. září 2026 popsalo nový projekt. Jeho kancelář udržitelnosti spustila na podzim 2025 spolu s Energy Coordinating Agency program ve čtvrti Strawberry Mansion, jedné z nejteplejších ve městě, a zdarma ošetřila chladným nátěrem 62 domácností. Po létě 2026 sleduje vnitřní teplotu, spotřebu energie i zkušenosti obyvatel s extrémním horkem a zkouší, jestli se dá efekt sečíst přes celou čtvrť. Novinka to není. Přínos bílých nátěrů na plochých střechách popisovaly laboratoře už před filadelfským programem.

Reklamní tvrzení českých prodejců jsme srovnali s tím, co se u chladných střech skutečně měří. Prodejce Izolujto u termoreflexních nátěrů slibuje, že bílý povlak „odráží až 88 % slunce“. Měřitelné parametry jsou ale solární odrazivost a tepelné vyzařování, které podle Cool Roof Rating Council testují akreditované nezávislé laboratoře, a hledat je máte v technickém listu výrobku. Chladná střecha přitom nemusí být bílá: ministerstvo energetiky uvádí i takzvané chladné odstíny pro střechy, které jsou vidět.

Alternativou je zelená střecha. Podle americké agentury pro ochranu životního prostředí EPA navíc zadržuje a filtruje dešťovou vodu a vytváří prostor pro zeleň, bývá ale na začátku dražší než chladná střecha. Kbelík barvy klimatizaci nenahradí. Při plánované opravě střechy je to ale vrstva, která pracuje bez zásuvky právě ve chvíli, kdy je vedro největší.

Metodika

Redakce Mobify vycházela z odborného textu v časopisu Interface z července 2006, konkrétně z částí o programu Cool Homes, o teplotách u stropu, o spotřebě plynu a z modelu chladicí zátěže, a teplotní rozdíly ve stupních Fahrenheita převedla na stupně Celsia vzorcem Δ°C = Δ°F × 5/9. Do výpočtu úspory vstoupily čtyři hodnoty: modelových 472 kWh za rok pro plně klimatizovanou budovu, přebíraných 560 kWh za rok, jednotková cena 5,59035 Kč/kWh z ceníku SPP CZ z dubna 2026 pro sazbu D02d ve vysokém tarifu bez fixních plateb a modelová plocha střechy 60 m² při ceně 460 až 650 Kč/m² podle ceníků firem Duratech a Domerino ke dni 17. 9. 2026. Výsledky 2 600 Kč a 3 100 Kč ročně, investice 27 600 až 39 000 Kč a návratnost 10,5 až 14,8 roku jsou orientační model, nikoli celostátní průměr, a nezahrnují stav podkladu, lešení, dopravu ani fixní platby za elektřinu. Konkrétní poslední hodnotu koncové ceny elektřiny z datové sady ČSÚ CEN0101K se přes otevřené webové rozhraní dohledat nepodařilo, stejně jako podíl českých domácností s klimatizací a samostatný český dotační program na bílé nátěry střech.