Zranitelnosti v cloudových správcích hesel: 60 milionů lidí svěřilo hesla třem správcům, vědci našli 25 způsobů, jak je ukrást

Čtyři výzkumníci odhalili 25 konkrétních útoků na šifrované trezory Bitwardenu, LastPassu a Dashlane, které používá dohromady přes 60 milionů lidí.

Zdroj fotografie: Rawpixel

Čísla si zaslouží rozklad. Bitwarden měl v době analýzy přibližně 10 milionů uživatelů, LastPass 33 milionů a Dashlane 19 milionů, celkem tedy zhruba 62 milionů účtů, z nichž každý může ukrývat desítky až stovky hesel, platebních údajů a přihlašovacích tokenů. Matteo Scarlata, Giovanni Torrisi, Matilda Backendal a Kenneth G. Paterson zveřejnili svou práci nazvanou „Zero Knowledge (About) Encryption“ 16. února 2026 a následně ji prezentovali na prestižní konferenci USENIX Security ’26 v Baltimoru. Oněch 25 způsobů, jak se k heslům dostat, se rozpadá na 12 útoků cílených na Bitwarden, 7 na LastPass a 6 na Dashlane. Ne každý z nich přitom rovnou přečte celý trezor; část narušuje integritu dat, jiné oslabují šifrovací ochranu a další zneužívají sdílení či obnovu účtu. Jejich řetězením ale lze v některých případech dojít až k obnově uložených hesel v čitelné podobě.

Co přesně „zero knowledge“ slibuje a kde slib selhává

Všechny tři služby se marketingově opírají o princip „zero knowledge“: trezor se šifruje lokálně na zařízení uživatele, poskytovatel nezná klíč a nikdy nevidí hesla v čitelné podobě. Výzkumníci ale ukázali, že tato architektura má slabá místa ve chvíli, kdy útočník plně ovládne serverovou infrastrukturu a může měnit odpovědi, které server posílá klientské aplikaci. Za takových podmínek dokáže klientovi podstrčit falešné veřejné klíče, snížit počet iterací odvozování klíče, manipulovat se synchronizační historií nebo zneužít proces obnovy účtu. Šifra samotná přitom zůstává neprolomená. Problém je v tom, co se děje kolem ní.

Důležitý kontext: scénář „plně kompromitovaného serveru“ je pokročilý útok, nikoli běžný incident. Zároveň ale platí, že právě servery správců hesel patří k cenným cílům a historie LastPassu, který v roce 2022 přiznal únik šifrovaných trezorů, ukazuje, že takový scénář není čistě akademický.

25 útoků pod lupou: co přesně vědci našli

Nejvíc nálezů připadlo na Bitwarden. Dvanáct pojmenovaných útoků zahrnuje mimo jiné podvržení registrace nového zařízení (BW01), škodlivou rotaci klíčů (BW02), dešifrování položek přes URL ikon (BW06), snížení počtu KDF iterací na minimum (BW07) nebo injekci do firemní organizace, která může umožnit přečíst trezory zaměstnanců (BW08, BW09). Poslední z dvanáctky, BW12, degraduje ochranu na starší, slabší schéma.

LastPass dostal sedm útoků. Vyčnívá LP01, škodlivý reset hesla, při kterém server přesvědčí klienta, aby odeslal materiál potřebný k odvození klíče. LP05 zase zneužívá tvárnost formátu trezoru a umožňuje do něj vložit podvržené položky.

Dashlane vyšel se šesti nálezy. DL01 přehrává starší transakce a vrací trezor do zranitelného stavu, DL05 degraduje šifrování na režim CBC a DL06 (pojmenovaný „Lucky 64“) využívá slabinu v blokovém šifrování k postupnému čtení hesel.

Počet útoků ale nerovná se míře nebezpečí. Část nálezů narušuje „jen“ metadata nebo integritu, jiné vyžadují aktivní spolupráci oběti, třeba kliknutí na sdílení. Teprve jejich kombinace může v některých scénářích otevřít cestu k plné kompromitaci.

Jak výrobci zareagovali a co zatím neopravili

Autoři postupovali podle pravidel koordinovaného zveřejnění. Bitwarden dostal hlášení už 27. ledna 2025 a do února 2026 podle vlastního vyjádření adresoval všech dvanáct nálezů; sedm vyřešil nebo aktivně opravoval a tři označil za záměrná designová rozhodnutí nutná pro funkčnost produktu.

U LastPassu původní e-mail skončil ve spamu. Skutečný kontakt proběhl až 26. června 2025. Firma opravila dešifrování přes ikony (LP03) a ohlásila migraci kryptografických nastavení plánovanou na březen 2026. LastPass zároveň uvedl, že nemá důkaz o reálném zneužití.

Dashlane nasadil opravu nejrychleji; 5. listopadu 2025 ve verzi 6.2544.1 vyřešil čtyři ze šesti nálezů. Zbylé dva, tedy přehrávání transakcí a přepisování sdílecích klíčů, ale výslovně přijal jako architektonický kompromis nutný pro synchronizaci mezi zařízeními a historickou obnovu dat.

Co to znamená pro běžného uživatele

Panika není na místě, ale ani lhostejnost. Sami autoři na projektové stránce výslovně píší, že správce hesel zůstává pravděpodobně nejefektivnějším jednotlivým krokem pro posílení osobní bezpečnosti, a radí ho nepřestávat používat. Praktické kroky jsou prozaické: aktualizovat klientskou aplikaci i rozšíření prohlížeče na nejnovější verzi, zkontrolovat sílu hlavního hesla a zapnout vícefaktorové ověření.

Plošná změna všech uložených hesel z této studie přímo nevyplývá. Dává smysl hlavně tehdy, pokud máte konkrétní důvod se domnívat, že váš účet nebo zařízení byly kompromitovány.

Kdo chce riziko spojené s cloudovým serverem omezit úplně, může zvážit offline správce typu KeePass; i český NÚKIB ho ve svém materiálu Dávej kyber jmenovitě doporučuje právě proto, že běží bez připojení k internetu. Offline řešení ale přináší vlastní kompromisy: žádná automatická synchronizace, žádné pohodlné sdílení a odpovědnost za zálohy leží čistě na uživateli.

Větší problém než tři produkty

Studie neříká, že Bitwarden, LastPass a Dashlane jsou špatné produkty. Říká něco nepříjemnějšího: že celá kategorie cloudových správců hesel prodávaných pod hlavičkou „zero knowledge“ vyžaduje od uživatele důvěru v serverovou infrastrukturu a implementaci, kterou marketingové zkratky nemusí plně vystihovat. Autoři na projektovém webu zveřejnili i počáteční analýzu 1Passwordu se dvěma dalšími útoky; celkový počet tak stoupá na 27 a problém zjevně nekončí u tří jmen z nadpisu.

Správce hesel zůstává praktičtější alternativou k používání několika opakovaně používaných hesel. Jen je dobré vědět, že slovo „zero“ v „zero knowledge“ má v praxi své limity.