Pět lidí denně přijde o 700 tisíc korun kvůli jednomu telefonátu. Hlavní oběti paradoxně nejsou senioři

Průměrná škoda na jednu oběť falešného bankéře přesahuje 700 tisíc korun. Typickou obětí přitom není důchodce, ale pětačtyřicetiletá žena.

Zdroj fotografie: Lukáš Altman (Mobify.cz)

Podle policejních varování patří podvodné telefonáty typu „falešný bankéř“ nebo „falešný policista“ k nejzávažnějším formám finanční manipulace. Policie ČR uvádí, že průměrná škoda na jednu oběť u tohoto konkrétního typu útoku přesahuje 700 tisíc korun. Typickými oběťmi jsou podle policejních údajů spíše ženy, které tvoří více než 80 procent případů, a průměrný věk oběti je 45 let. Falešný bankéř tedy nemusí mířit jen na seniory. Často jde o lidi, kteří mají úspory, používají mobilní bankovnictví a dokážou rychle převést vyšší částku.

Jeden telefonát, dvanáct hodin manipulace

Představte si úterní odpoledne. Zazvoní telefon, na displeji může svítit číslo vaší banky. Hlas na druhé straně se představí jako pracovník bezpečnostního oddělení. Říká, že váš účet byl napaden a že si někdo právě bere úvěr na vaše jméno. Musíte jednat okamžitě. A hlavně nikomu o tom neříkejte, protože údajně probíhá policejní vyšetřování.

Takhle začíná scénář, který Policie ČR popisuje jako promyšlenou manipulaci. Nejde nutně o jeden krátký hovor. Podvodníci mohou oběť držet na telefonu dlouhé hodiny a postupně ji tlačit k dalším krokům. V některých popsaných případech manipulace trvala až dvanáct hodin. Během té doby může oběť například:

• převést peníze na „bezpečný účet“,
• vybrat hotovost a předat ji kurýrovi,
• vložit peníze do bitcoinmatu,
• nainstalovat aplikaci pro vzdálený přístup k telefonu,
• sdělit PIN, kódy z SMS nebo údaje z platební karty.

Celý proces drží pohromadě několik prvků, které Air Bank ve svém prevenčním materiálu shrnuje do vzorce „rychle, tajně a hned“. Strach o peníze vytvoří tlak. Autorita policie nebo banky dodá důvěryhodnost. A požadavek na mlčenlivost izoluje oběť od lidí, kteří by ji mohli včas upozornit, že jde o podvod.

Proč padnou i lidé, kteří si myslí, že je nikdo neoklame

Stereotyp říká, že na telefonní podvody naletí hlavně senioři. U legendy „vnuk v nouzi“ to může platit, protože podvodníci často cílí na starší lidi. Falešný bankéř ale funguje jinak. Cílem může být prakticky kdokoli, kdo má bankovní účet a pod tlakem uvěří příběhu volajícího.

Proto průměrný věk oběti podle policie není sedmdesát, ale 45 let.

Podvodníci navíc přicházejí připravení. Mohou znát jméno oběti i další údaje; Policie ČR upozorňuje například na využívání veřejně dostupných informací a dalších získaných dat. Na displeji se díky spoofingu může zobrazit skutečné číslo banky. V některých případech pachatelé posílají přes WhatsApp nebo e-mail falešné policejní průkazy, dokumenty či jiné podklady, které mají jejich příběh podpořit. NÚKIB ve své osvětě pro veřejnost zároveň upozorňuje, že umělá inteligence dokáže napodobit hlas konkrétní osoby a takovou technologii lze využít i při podvodných telefonátech. Nejde tedy jen o klasické telefonní triky, ale o kombinaci sociálního inženýrství a technických prostředků.

Komerční banka ve své tiskové zprávě z dubna 2026 uvádí, že vishing tvořil v prvním čtvrtletí roku 37 procent objemu zaznamenaných podvodů a že každý čtvrtý podvod na klienty banky začínal právě telefonátem. Phishing přes e-mail nebo SMS byl podle banky ještě častější; na jejích klientech připadal na 46 procent případů, které banka v této statistice označuje jako okradené. Jde však o statistiku konkrétní banky, nikoli celé České republiky.

Česko není výjimka, ale čísla rostou rychleji než jinde

Širší kontext ukazuje, že kybernetické podvody jsou v Česku významným problémem. Česká bankovní asociace za první čtvrtletí 2026 eviduje škody přes 364 milionů korun a téměř 23 tisíc útoků na klienty bank. Policie za rok 2025 zaznamenala 21 137 skutků kyberkriminality, což představuje meziroční nárůst o 14,3 procenta. Kyberkriminalita tak tvořila 12,4 procenta celkové registrované kriminality.

Trend přitom není čistě český. Zahraniční statistiky ukazují, že telefonní a online podvody se neomezují na jednu věkovou skupinu. Konkrétní údaje se ale mezi zeměmi a jednotlivými typy podvodů liší, takže z nich nelze jednoduše určit, že český model falešného bankéře je obecně sofistikovanější nebo finančně nákladnější než jeho zahraniční obdoby.

Jak se bránit a co dělat, když už je pozdě

Žádná banka ani policie po vás nebude po telefonu požadovat převod peněz na „bezpečný účet“ ani sdělení PINu nebo autorizačních kódů. Stejně tak je varovným signálem požadavek na instalaci aplikace pro vzdálený přístup nebo výběr hotovosti, kterou má následně převzít kurýr. Policie před těmito scénáři výslovně varuje.

Klíčová pravidla:

• Zavěste. Spoofing čísla znamená, že zobrazené telefonní číslo samo o sobě nic nedokazuje. Kontakt na banku vytočte sami z oficiálního webu nebo aplikace.
• Mluvte o tom. Podvodník potřebuje vaše mlčení. Jakmile řeknete někomu blízkému, co se děje, může vám pomoci situaci zastavit a ověřit.
• Nikdy nepřevádějte peníze pod tlakem. Pokud jde skutečně o problém s účtem, kontaktujte banku sami a ověřte si, co se děje.

Pokud už k převodu došlo, postupujte co nejrychleji: okamžitě kontaktujte svou banku a požádejte ji o prověření a případné zastavení či odvolání transakce, pokud je to ještě možné. Poté podejte oznámení na Policii ČR, uchovejte veškerou komunikaci včetně screenshotů a další důkazy a postupujte podle pokynů banky i policie.

Sedm set tisíc korun je průměr. Někdo přijde o méně, někdo o celoživotní úspory. Společné mají jedno: v momentě, kdy podvodníkovi uvěřili, často netušili, že se právě stávají obětí promyšlené manipulace.