Podvodníci ho okradli přes WhatsApp o úspory pro vnučky. Pak to na něj zkusili znovu s falešnou pomocí

Pan Matěj přišel o zhruba 33 tisíc Kč, které chtěl zhodnotit pro vnučky. Když pochopil, že naletěl, ozval se mu e-mailem někdo, kdo slíbil peníze vrátit.

Zdroj fotografie: Public Domain

Celý příběh začal nenápadně: na sociálních sítích si pana Matěje našel člověk, který se představil jako zástupce kryptoměnové burzy Binance. Komunikace se přesunula na WhatsApp, kde „poradce“ navedl Matěje ke stažení peněženky Trust Wallet, posílání screenshotů zůstatku a k propojení peněženky s údajným DeFi mining poolem. Na obrazovce se začaly zobrazovat denní zisky. Matěj viděl, jak mu peníze rostou, jenže tato čísla nikdy neodpovídala skutečným výnosům. Podvodník postupně tlačil na další vklady: bonusy, aktivace a odblokování výnosů. Než Matěj pochopil, že jde o podvod, přišel o přibližně 33 000 Kč (1 300 dolarů), tedy o volné peníze, které chtěl rozmnožit pro budoucnost svých vnuček. O několik týdnů později dorazil e-mail od jistého „Simona Hartmanna“, údajného vedoucího vyšetřovatele agentury SecureFund Resolution. Tvrdil, že dokáže ztracené prostředky vrátit, a přiložil dokumenty včetně výpisu z Lloyds banky. Šlo o druhou fázi téhož podvodu. Případ poprvé veřejně popsaly Seznam Zprávy v prosinci 2024.

Jak podvod fungoval krok za krokem

Scénář měl přesný řád. Falešný zástupce Binance nejprve budoval důvěru, radil, vysvětloval a odpovídal na dotazy. Pak přišel pokyn stáhnout Trust Wallet, což je legitimní kryptoměnová peněženka, ve které si uživatel sám spravuje své kryptoměnové klíče. Problém tedy nebyl v samotné aplikaci. Riziko vzniklo ve chvíli, kdy Matěj klikl na odkaz a propojil peněženku s neznámým smart kontraktem.

Podle bezpečnostního blogu Trust Wallet může schválení oprávnění pro cizí kontrakt umožnit jeho provozovateli nakládat s konkrétními tokeny v rozsahu uděleného oprávnění. Takové oprávnění může zůstat aktivní, dokud ho uživatel sám nezruší. Dashboard poté zobrazoval rostoucí „výnosy“, které neměly žádnou vazbu na skutečně realizované zisky. Šlo o kulisu. Jakmile Matěj chtěl peníze vybrat, přišly požadavky na další platby: poplatek za odblokování, daňový vklad nebo aktivační bonus. Každá nová částka měla odemknout tu předchozí. Vznikla klasická spirála dalších plateb.

Binance přitom na svém blogu výslovně uvádí, že přes WhatsApp nekontaktuje uživatele s investičními nabídkami ani s žádostmi o zaslání peněz. Už první nevyžádaná zpráva na WhatsAppu tedy byla varovným signálem, který Matěj v tu chvíli nerozpoznal.

Recovery scam: druhá fáze stejného řetězce

E-mail od „SecureFund Resolution“ nebyl náhoda ani souhra okolností. Česká policie popisuje přesně tento vzorec: po prvním investičním podvodu se oběti ozve údajná firma, právní kancelář nebo úřad a slibuje navrácení peněz. Někdy jde o zcela jiné lidi, kteří se k poškozeným dostali prostřednictvím získaných kontaktů. Jindy mohou za oběma fázemi stát stejní pachatelé nebo propojené skupiny.

Tento typ útoku má vlastní název, recovery scam. FBI i americká Federální obchodní komise ho popisují jako podvod, při kterém se pachatel vydává za vyšetřovatele, právníka nebo specialistu na dohledání kryptoměn a požaduje předem poplatek, osobní údaje nebo další převod. Soukromá firma přitom sama nemá pravomoc nařídit zabavení kryptoměn ani garantovat jejich vrácení. Pokud někdo tvrdí opak a požaduje za „odblokování“ nebo „vyšetřování“ peníze předem, jde o výrazný varovný signál.

V Matějově případě „vyšetřovatel Hartmann“ nabízel přístup k dokumentům a údajnému internetovému bankovnictví. Psychologicky sázel na totéž co první podvodník, jen místo naděje na zisk pracoval s nadějí na záchranu. Policie u této druhé fáze eviduje průměrnou škodu 135 tisíc korun na oběť. Matěj naštěstí podruhé nenaletěl.

V Česku nejde o ojedinělý případ

Podobné scénáře se v tuzemsku objevují opakovaně. Na Zlínsku policie v roce 2025 popsala investiční podvod vedený přes weby a WhatsApp se škodou přes 2,7 milionu korun. V Děčíně oslovila muže přes WhatsApp jistá „Jasmine“ s nabídkou investice do kryptoměny USDT a škoda dosáhla 1,4 milionu korun. Moravskoslezská policie za rok 2025 evidovala přes 700 případů internetových investičních podvodů.

Nejde přitom jen o Binance. Coinbase oficiálně uvádí, že přes WhatsApp uživatele nekontaktuje, a přesto se její značka k podvodům zneužívá. Kraken na svém supportu popisuje phishing, falešné investiční platformy i podvodné těžební služby a varuje před nevyžádanými kontakty. Vzorec je univerzální: známá značka jako štít důvěry, komunikace přes messenger mimo oficiální kanály burzy, slib výnosů a následná spirála dalších plateb.

Jak podvod rozpoznat a co dělat

Rozpoznatelné znaky existují a opakují se napříč případy:

• Nevyžádaný kontakt přes WhatsApp údajně od burzy nebo investičního poradce.
• Slib denních, vysokých nebo „bezrizikových“ výnosů.
• Požadavek na propojení peněženky s externím odkazem a schválení oprávnění, kterým nerozumíte.
• Tlak na screenshoty peněženky, časový nátlak, bonusy a doplatky.
• Tvrzení, že peníze odemknete až po dalším vkladu.

Pokud už ke škodě došlo, policie doporučuje volat 158, okamžitě kontaktovat banku kvůli případné blokaci nebo zastavení plateb a uchovat veškeré důkazy: screenshoty konverzací, e-maily a adresy peněženek. Oznámení lze podat i prostřednictvím formuláře Policie ČR pro hlášení kyberkriminality. U kryptoměn je důležité zachovat také adresy transakcí a jejich identifikátory, protože mohou pomoci při vyšetřování. A hlavně: jakýkoli následný kontakt, který slibuje vrácení peněz výměnou za poplatek nebo citlivé osobní údaje, je velmi silným varovným signálem a může jít o další podvod.

Pan Matěj měl štěstí v neštěstí, druhou past rozpoznal. Tisíce dalších obětí v Česku i ve světě tu druhou zprávu otevřou s nadějí, že se ještě dá něco zachránit. Právě na tuto naději recovery scam sází.