Kreml úplně zablokoval ruský Telegram, na kterém stála komunikace armády. Rusové našli způsob, jak ho používat

Ruský telekomunikační úřad dotáhl blokaci Telegramu na rekordní úroveň, nezávislá měření ukazují 95 % anomálií při přístupu k platformě.

Zdroj fotografie: Unsplash

Dne 10. dubna 2026 zaznamenala síť měřicích sond OONI Explorer rozsáhlou nedostupnost Telegramu na ruských sítích. Zakladatel platformy Pavel Durov situaci označil nejprve za „ban“ a vzápětí za „full ban“, tedy úplnou blokaci. Právě na Telegramu přitom stála značná část komunikace kolem ruské armády: frontové jednotky, vojenští blogeři, crowdfundingové sítě zásobující vojáky i prokremelští komentátoři, ti všichni platformu ve velké míře používali. Reuters cituje členy ruské protidronové jednotky, podle nichž byl Telegram pro vojáky „životně důležitý“ a mnozí „neměli nic jiného“. Přesto si Rusové cestu k aplikaci našli. Durov 4. dubna napsal, že 65 milionů lidí v Rusku Telegram denně otevírá přes VPN a více než 50 milionů jich přes něj posílá zprávy. Telegram navíc nasadil úpravy protokolu zaměřené na ztížení detekce a blokování provozu.

Jak tvrdá blokace vlastně je

Rozsáhlejší omezení Telegramu začalo podle dat OONI kolem 20. března 2026 a postupně sílilo. K 10. dubnu dosáhla míra anomálií při přístupu 95 procent, což byla nejvyšší hodnota, jakou nezávislé měření u Telegramu v Rusku do té doby zaznamenalo. Pro srovnání: WhatsApp a Signal vykazovaly ve stejném období zhruba 89 procent anomálií. Telegram se tak dostal mezi nejtvrději omezované komunikační platformy v Rusku.

Důležité je rozlišit, co ta čísla znamenají. Nejde o „vypnutí aplikace“ jako takové. Roskomnadzor filtruje a blokuje síťový provoz na úrovni poskytovatelů připojení pomocí technologie hloubkové inspekce paketů (DPI). Aplikace zůstává nainstalovaná v telefonech, ale bez obcházecích nástrojů může být přístup k serverům Telegramu z mnoha ruských sítí výrazně omezený. Veřejně dostupná data přitom nemluví o stoprocentní blokaci a na některých testovaných sítích přístup stále prochází. Formulace o „úplném zablokování“ tak vychází především z Durovova vyjádření, zatímco měření OONI ukazuje velmi rozsáhlé, ale ne absolutní omezení.

Proč Kreml blokuje platformu, kterou sám používal

Paradox celé situace je zřejmý: Telegram nebyl v Rusku okrajová služba disidentů. AP ho popisuje jako druhý nejpopulárnější messenger v zemi. Státní instituce přes něj komunikovaly s občany, prokremelští váleční blogeři na něm budovali statisícové kanály a podpůrné sítě kolem armády přes něj organizovaly sbírky na vybavení pro vojáky.

Oficiální zdůvodnění Roskomnadzoru mluví o „kriminální a teroristické aktivitě“ na platformě. Ministr digitalizace Maksut Šadajev přidal argument, že zahraniční zpravodajské služby mají přístup ke korespondenci ruských vojáků. Motivace ruských úřadů ale zahrnuje širší otázku kontroly digitální komunikace. Po tvrdém zásahu proti WhatsAppu se Telegram stal dalším významným cílem a zároveň platformou, která konkuruje státem podporovanému messengeru MAX.

MAX je multifunkční aplikace s chaty, hovory, kanály, miniaplikacemi a napojením na státní digitální služby. Od 1. září 2025 je povinně předinstalovaná na zařízeních prodávaných v Rusku. Ministerstvo digitalizace tvrdí, že její používání je dobrovolné. Zásady ochrany soukromí MAXu přitom počítají se zpracováním například IP adresy, údajů o zařízení, polohy a aktivity v aplikaci a s možností napojení na státní informační systémy. Analytici Carnegie Endowment popisují rozvoj MAXu také v kontextu snahy ruských úřadů přesouvat digitální komunikaci do prostředí, nad kterým mají větší kontrolu.

Jak Rusové blokaci obcházejí

Pavel Durov na svém kanálu zveřejnil sérii doporučení, která mají uživatelům pomoci zachovat přístup ke službě:

• Mít připravených několik VPN a proxy služeb, protože jednotlivé služby mohou být blokovány.
• Průběžně aktualizovat Telegram, jeho nové verze obsahují úpravy zaměřené na ztížení detekce provozu.
• Pomoci s nastavením rodině, protože méně technicky zdatní uživatelé si VPN nemusí umět nastavit sami.
• Neotvírat ruské aplikace při běhu VPN, podle Durova mohou pomáhat s odhalováním používaných obcházecích nástrojů.

Přesný technický mechanismus nových anticenzurních úprav Durov veřejně nepopsal. Obecně jde o techniky, které mají ztížit rozpoznání a blokování provozu Telegramu. Nezávislý podrobný technický rozbor konkrétních změn v otevřených zdrojích zatím chybí, ale Durov týden po zpřísnění blokace tvrdil, že používání služby zůstává stabilní.

Rizika ale existují. Ruské úřady aktivně blokují VPN protokoly a servery, omezují dostupnost nástrojů pro obcházení cenzury a podle Deutsche Welle tlak na VPN služby dál utahují. Samotné použití VPN není podle dostupných zdrojů Human Rights Watch popsáno jako obecně zakázaná činnost, ale používání nástrojů pro obcházení blokací může v některých situacích přinášet právní rizika.

Válka o kontrolu informačního prostoru

Blokace Telegramu není izolovaný krok. Je dalším dílkem v systému, který Carnegie Endowment označuje za „suverénní internet“, tedy ruský model kontroly síťové infrastruktury s národním DNS, systémem SORM pro odposlech a hloubkovou inspekcí paketů. Rusko rozšiřuje schopnost kontrolovat vlastní internetovou infrastrukturu, i když míra kontroly a technické možnosti nejsou totožné s čínským modelem Velkého firewallu.

Právě politická cena blokace je zajímavá. Omezení Telegramu vyvolalo kritiku i uvnitř proruského tábora. Politik Sergej Mironov veřejně varoval před dopadem na vojáky. Váleční blogeři, kteří jinak podporují Kreml, protestovali proti omezení svého hlavního distribučního kanálu. A běžní Rusové, kteří přes Telegram komunikovali s rodinou na frontě, najednou potřebují technické znalosti a nástroje k obcházení blokace.

Blokace tak ukazuje rozdíl mezi technickou možností službu výrazně omezit a schopností přimět její uživatele, aby přešli jinam. OONI naměřilo velmi vysokou míru anomálií, zároveň ale část provozu dál prochází a Telegram se snaží své technické prostředky přizpůsobovat cenzurním zásahům.

Výsledek proto zatím není definitivní. Ruské úřady mohou v blokování pokračovat a zpřísňovat ho, zatímco Telegram a jeho uživatelé mohou hledat další způsoby, jak omezení obejít. Spor se tak netýká jen jedné aplikace, ale také toho, nakolik může stát kontrolovat digitální komunikaci a jak snadné je takovou kontrolu v praxi obejít.