Klikla na reklamu a přišla o milion korun. Podvodníci ji přiměli vzít si půjčku a nainstalovat do telefonu aplikaci

Žena z Chomutova přišla o bezmála 1,9 milionu Kč poté, co na sociální síti klikla na reklamu s údajnou investiční příležitostí. Podvod začal jedním kliknutím.

Zdroj fotografie: Pohled 111 / Creative Commons / CC BY-SA

Na obrazovce se přehrávalo video, ve kterém podle poškozené vystupoval Andrej Babiš a doporučoval přihlášení k obchodní platformě. Žena klikla, vyplnila kontaktní formulář a během několika minut jí zavolal cizojazyčně mluvící „poradce“. Nejdřív ji přesvědčil k malému vkladu. Pak ji navedl k instalaci aplikace pro vzdálený přístup do telefonu, díky které mohl sledovat obrazovku a v některých případech také ovládat zařízení. Následovaly týdny telefonátů, falešná investiční peněženka s rostoucím zůstatkem a stupňující se tlak na další platby. Když žena vlastní úspory vyčerpala, podvodníci ji přiměli vzít si několik úvěrů v řádu stovek tisíc korun a další peníze si půjčit od kamarádky. Případ, který v květnu 2026 zveřejnila Policie ČR, není ojedinělý. Jde o scénář, který se v Česku opakuje a při němž podvodníci využívají stále stejné manipulační techniky.

Jak podvod probíhal krok za krokem

Řetězec má typickou logiku a policejní zpráva z Chomutova ji ilustruje téměř učebnicově.

1. Reklama na sociální síti – důvěryhodně vypadající video se známou tváří a příslibem vysokých výnosů.
2. Kontaktní formulář a první hovor – oběť sama vstoupí do kontaktu s pocitem, že reaguje na legitimní nabídku.
3. Malý vstupní vklad – typicky tisíce korun, aby byl práh pro rozhodnutí co nejnižší.
4. Falešná investiční peněženka – na obrazovce se zobrazuje rostoucí zůstatek, který ve skutečnosti neexistuje.
5. Instalace aplikace – podvodník získá vzdálený přístup k zařízení a může sledovat obrazovku nebo oběť navádět při práci s bankovnictvím.
6. Stupňování plateb – údajné poplatky za převod měn, pojištění nebo kurýra.
7. Nátlak a výhrůžky – v chomutovském případě pachatelé vyhrožovali ztrátou bytu, zabavením majetku a „mezinárodní policií“.
8. Půjčky – když vlastní peníze dojdou, oběť si pod tlakem bere úvěry.

Policie konkrétní název aplikace v tomto případu nezveřejnila. V obdobných českých případech se ale objevují nástroje jako AnyDesk, TeamViewer nebo Supremo. Atomic Wallet je naopak kryptoměnová peněženka, nikoli typický nástroj pro vzdálenou správu zařízení. Princip útoku je ale podobný: podvodník může vidět obrazovku oběti v reálném čase, navádět ji k potvrzení plateb a podle rozsahu udělených oprávnění může zařízení také ovládat. Ve strakonickém případu z roku 2024 žena po přihlášení do AnyDesk otevřela mobilní bankovnictví a peníze následně odešly na cizí účet.

Proč oběti samy potvrzují platby a banky je nezastaví

Nejčastější reakce okolí zní: jak je možné, že dospělý člověk pošle neznámým lidem téměř dva miliony? Odpověď je nepříjemně jednoduchá. Oběť v tu chvíli neposílá peníze neznámým lidem. Posílá je „svému poradci“, aby odblokovala peníze, které už údajně „vydělala“.

Česká národní banka popisuje tento mechanismus jako sociální inženýrství: pachatelé budují důvěru, ukazují falešný zisk, pracují se strachem a vytvářejí časový tlak. Postupně z oběti udělají vykonavatele vlastních převodů. A právě proto banka nemusí podvod vždy zachytit; z jejího pohledu může jít o transakci, kterou klient sám zadal a autorizoval. ČNB výslovně upozorňuje, že v takovém případě nemusí být odpovědnost banky stejná jako u skutečně neautorizované transakce.

I když banka něco zachytí, není to záruka, že podvod skončí. Policie z Ústeckého kraje popsala případ ze Žatecka, kde banka podezřelé transakce zablokovala. Poškozená ale pod tlakem pachatelů blokaci obešla, založila nový účet a v převodech pokračovala.

Nejde o ojedinělý případ, ale o epidemii

Jen v Moravskoslezském kraji policie k červnu 2025 evidovala přes 200 poškozených a škodu přesahující 70 milionů korun. ČNB na své Zelené lince přijímá 5 až 10 stížností na podvody v platebním styku denně a podle jejích údajů jde o dlouhodobý problém. V Ústeckém kraji policie i v roce 2026 hlásí další případy se škodami od stovek tisíc až po miliony korun.

Podvodníci navíc zdokonalují své nástroje. ČNB varuje před deepfake videi se známými osobnostmi, zfalšovanými dokumenty vydávanými za rozhodnutí ČNB i padělanými výpisy z registrů. Reklamy tak mohou na první pohled působit velmi důvěryhodně. Finanční analytický úřad ve své výroční zprávě zároveň upozorňuje, že část lidí vystupujících jako „investiční poradci“ nemá potřebné oprávnění a získané peníze může prostřednictvím řetězce účtů převádět do zahraničí, což jejich dohledání výrazně komplikuje.

Co dělat, když se to stane vám nebo někomu blízkému

Podle ČNB je pořadí kroků jasné:

• Okamžitě kontaktovat banku – zablokovat internetové i mobilní bankovnictví a platební karty a pokusit se zastavit odchozí platby.
• Obrátit se na Policii ČR – podat trestní oznámení, ideálně s výpisy transakcí a záznamy komunikace.
• Pokud banka reklamaci neuzná – obrátit se na finančního arbitra. Řízení je bezplatné, podmínkou je předchozí písemná reklamace u banky.

A hlavně: zbystřete u každé reklamy, která slibuje vysoké výnosy s minimálním rizikem, tlačí na rychlé rozhodnutí nebo vás žádá o instalaci aplikace pro vzdálený přístup. Zkontrolujte si seznam aplikací v telefonu. Pokud tam máte AnyDesk, TeamViewer nebo Supremo a nainstalovali jste je na pokyn „poradce“ či „bankéře“, je to varovný signál.

Chomutovská žena se po zjištění podvodu obrátila na policii. Zda se jí podaří získat byť část z 1,9 milionu zpět, z dostupných informací nevyplývá. Pachatelé zatím identifikováni nebyli. Jediné, co je jisté: celý kolotoč začal jedním kliknutím na reklamu, která vypadala naprosto legitimně.