„Volám z bezpečnostního oddělení spořitelny.“ Autentická nahrávka ukázala, jak podvodníci kradou peníze z účtu krok za krokem

Muž na lince se představil jako Dušan Vrťo z bezpečnostního oddělení České spořitelny. Mluvil klidně, odborně a přesvědčivě. Jenže jde o podvod.

Zdroj fotografie: Lukáš Altman (Mobify.cz)

Autentická nahrávka, kterou v říjnu 2023 zveřejnily Seznam Zprávy ve spolupráci s Českou spořitelnou, zachycuje závěrečnou fázi sofistikovaného podvodu. Falešný bankéř mluví o „zaúčtování 15 tisíc eur“ a tlačí klienta, aby potvrdil transakci, kterou sám nezadal. Klient na nahrávce vyjadřuje obavy, že peníze odejdou na cizí účet. Právě to je ale součástí podvodu: útočník už má vzdálený přístup k jeho počítači, platbu připravil sám a potřebuje jediné – souhlas klienta. Jedno kliknutí. Celý hovor je přitom jen vyvrcholením manipulace, která trvala týdny.

Podvod, který začal investicí a skončil falešným bankéřem

Než telefon zazvonil, oběť už přišla o půl milionu korun. Vše začalo nabídkou výhodné investice: falešný poradce sliboval nadstandardní zhodnocení, klient se zaregistroval na podvodné platformě a postupně na ni posílal peníze. Pak přišel klíčový krok: pod záminkou správy investic si klient do počítače nainstaloval program pro vzdálený přístup.

Od té chvíle měli útočníci k počítači otevřené dveře. Mohli sledovat dění na obrazovce, získat přístup k citlivým údajům a připravovat další platby. Chybělo jim jediné: autorizace. Tu musí provést klient. A právě proto zazvonil telefon s číslem, které vypadalo jako oficiální linka České spořitelny.

Petr Zíma z České spořitelny popsal, že podobné podvody mohou trvat klidně dva až čtyři měsíce. Z pohledu útočníků se taková investice času vyplatí: průměrná škoda u podvodů s falešnými bankéři dosahovala ve druhém čtvrtletí 2024 zhruba 193 tisíc korun. U investičních podvodů bývá ještě vyšší.

Proč ten hovor zní tak přesvědčivě

Podvodník na nahrávce nezmatkuje, mluví plynně česky a nepoužívá podezřelé formulace. Vyjadřuje se jako pracovník banky, zná některé osobní údaje klienta a na displeji telefonu se zobrazuje číslo, které vypadá jako oficiální linka České spořitelny.

Tato technika se nazývá spoofing, tedy podvržení identifikace volajícího. Český telekomunikační úřad od roku 2024 tlačí na operátory, aby taková volání blokovali. Každý měsíc se jich podaří zachytit miliony. Problém ale zcela nezmizel. Pevná česká čísla, z nichž se volá ze zahraničí, lze blokovat snáz. U mobilních čísel je situace složitější, protože jejich legitimní používání v roamingu může taková opatření komplikovat.

Útočníci navíc často kombinují několik komunikačních kanálů. Nejprve přijde e-mail nebo reklama na sociální síti, poté se ozve „investiční poradce“ a nakonec zavolá někdo z údajného „bezpečnostního oddělení“. NÚKIB výslovně upozorňuje, že promyšlený podvod nemusí spočívat v jediném hovoru. Může jít o sérii kontaktů od různých „institucí“, které na sebe navazují a postupně budují důvěru oběti.

Může se to stát komukoli, a statistiky to potvrzují

Podle průzkumu České spořitelny ze srpna 2025 má každý druhý Čech osobní zkušenost s pokusem o internetový nebo telefonický podvod. Čtyřicet jedna procent lidí podvod rozpoznalo včas, zatímco devět procent o peníze skutečně přišlo.

Čísla za celý rok 2025 jsou ještě znepokojivější. Podle dat České bankovní asociace, která shrnula ČT24, vzrostl počet kybernetických útoků na klienty bank přibližně na 91 tisíc případů a odčerpaná částka přesáhla dvě miliardy korun. Bankám se přitom podařilo zachránit více než 12,2 miliardy korun. Jen klienti České spořitelny přišli v prvním pololetí roku 2025 o 238 milionů korun.

Nejde přitom o čistě český problém. Evropská platební rada popisuje vydávání se za zaměstnance banky jako rozšířený podvodný scénář v celé Evropské unii. Jednotná evropská databáze, která by tyto incidenty souhrnně evidovala, však chybí. Přímé srovnání zranitelnosti českých klientů se zbytkem Evropy proto není možné.

Jak podvod poznat a co udělat okamžitě

Skutečný bankéř po vás nebude chtít převést peníze na „bezpečný účet“. Neměl by vás nutit k okamžitému jednání ani po vás požadovat heslo, celé číslo platební karty nebo potvrzení transakce, kterou jste sami nezadali. Banky ani policie po lidech nepožadují záchranné převody peněz. Výslovně na to upozorňuje i NÚKIB.

Klienti České spořitelny mají navíc k dispozici konkrétní způsob ověření hovoru: při skutečném hovoru bankéře se v mobilní aplikaci George zobrazí notifikace „Volá Vám Česká spořitelna“ a totožnost volajícího lze ověřit čtyřmístným kódem. Pokud notifikace nepřijde, je namístě zbystřit a hovor ověřit nezávisle prostřednictvím oficiálních kanálů banky.

Pokud jste už někomu umožnili vzdálený přístup k počítači nebo potvrdili podezřelou transakci, postupujte takto:

• Okamžitě zavolejte na oficiální linku banky (u České spořitelny 277 207 207) nebo ji kontaktujte přímo prostřednictvím aplikace George.
• Zablokujte internetové bankovnictví a případně i platební kartu.
• S bankou řešte možnost zastavení nebo vrácení odchozích plateb.
• Podejte trestní oznámení.
• Nechte zařízení zkontrolovat odborníkem a odinstalujte program pro vzdálený přístup.
• Změňte přístupová hesla, zejména pokud jste je zadávali na napadeném počítači.

Poslední kliknutí je to nejdražší

Česká spořitelna nasadila specializovaný Kyberteam, který podle dostupných informací provádí zhruba dva tisíce hovorů a intervencí měsíčně, a systém umělé inteligence pro odhalování podezřelých plateb. Banky tak posilují technologickou ochranu. Ani ta však nedokáže vždy zabránit situaci, kdy člověk pod tlakem sám autorizuje platbu připravenou někým jiným.

Nahrávka z roku 2023 to ukazuje s mimořádnou přesností. Celý podvod – týdny budování důvěry, falešná investiční platforma, vzdálený přístup k počítači a podvržený telefonát – směřoval k jedinému okamžiku: k jednomu kliknutí na tlačítko „Potvrdit“. Když ho oběť neudělá, může tím útočníkům zhatit měsíce příprav.