Americká armáda vybrala robota, který půjde do boje místo vojáků. Měří 179 cm, váží 85 kg a vydrží 2 hodiny

Americká armáda v soutěži poprvé veřejně vybrala konkrétního humanoidního robota pro vojenské úkoly. Jmenuje se Alex a jeho parametry čtete správně.

Zdroj fotografie: IHMC Robotics

Robot Alex z organizace Florida Institute for Human and Machine Cognition (IHMC Robotics) zvítězil v kategorii kompletních humanoidních robotů v soutěži americké armády. Armáda oznámila výsledky 11. září 2026 po dvoudenních demonstracích, které se konaly na základně námořní pěchoty v Quanticu ve Virginii. Alex měří 179 centimetrů, váží 85 kilogramů a podle výrobce vydrží na jedno nabití pracovat déle než dvě hodiny. Jeho nosnost přesahuje 15 kilogramů.

Tvrzení, že robot „půjde do boje místo vojáků“, však neznamená, že Alex v dohledné době nahradí pěšáky na frontě. Armáda chce podobné stroje využívat především k úkolům, při kterých by lidští vojáci riskovali život: například k průzkumu nebezpečných budov, kontaminovaných prostor nebo městského terénu. Robot by mohl vstoupit do rizikového prostoru jako první a poskytnout vojákům informace, aniž by se museli vystavovat bezprostřednímu nebezpečí.

Jak probíhal výběr a co přesně Alex vyhrál

Program xTechHumanoid přilákal 103 přihlášek z celých Spojených států. Do finále postoupilo deset účastníků, z nichž devět nakonec předvedlo své technologie 9. a 10. září 2026 před vojenskými veliteli, technickými experty a hodnotiteli. Armáda 11. září oznámila pět vítězů. Alex uspěl v kategorii kompletního humanoidního robota, zatímco ostatní oceněné projekty se zaměřily na konkrétní technologie a dílčí systémy.

ACEs Group se věnuje napájecím systémům, Hydroplane mobilní výrobě energie, RAS Labs hmatovým senzorům pro robotické prsty a Velocity softwaru, který převádí záměr operátora do konkrétních pohybů robota.

Alex tak představuje kompletní robotickou platformu, zatímco ostatní oceněné projekty řeší jednotlivé technologické oblasti, které mohou být důležité pro vývoj budoucích humanoidních robotů.

Je ale důležité rozlišovat mezi vítězstvím v soutěži a skutečným zavedením do armádní výzbroje. Vítězové získávají finanční odměnu a možnost ucházet se o navazující kontrakt v hodnotě až přibližně 31 milionů korun na dodání prototypu. Armáda však veřejně neoznámila sériový nákup ani zařazení Alexe do výzbroje. Zatím jde o platformu určenou pro další testování a vývoj, nikoli o běžně nasazovaný bojový prostředek.

Proč vypadá jako člověk a co se skrývá pod 85 kilogramy

Lidská podoba není jen otázkou vzhledu. IHMC ji vysvětluje prakticky: Alex má fungovat v prostředí, které bylo navrženo pro lidi. Musí se pohybovat mezi dveřmi, po schodech, v úzkých chodbách nebo přes suť. Humanoidní konstrukce mu umožňuje využívat podobný rozsah pohybu jako člověk a potenciálně pracovat s nástroji určenými pro lidské ruce. Armáda chce podobné roboty využívat zejména v budovách, městské zástavbě a nebezpečných prostorách, kde mohou mít kolové nebo pásové stroje problémy s překážkami.

Alex má podle dostupných údajů 29 kloubů, vlastní pohonné jednotky, palubní výpočetní techniku, senzory a napájecí systém. Armádní popis zmiňuje také balistickou ochranu. Hmotnost 85 kilogramů tak zahrnuje celý robotický systém, nikoli pouze jeho mechanickou konstrukci. Jeho rychlost chůze přesahuje 1,5 metru za sekundu, což odpovídá svižné lidské chůzi.

A co výdrž baterie? Výrobce na oficiální stránce uvádí údaj „Battery 2+ hrs“, tedy více než dvě hodiny provozu. Veřejně dostupné materiály však neupřesňují, za jakých podmínek byla tato hodnota naměřena. Není proto jasné, zda jde o dobu chůze, manipulace se zátěží, kombinaci různých činností, nebo méně náročný provoz. Nelze tedy automaticky předpokládat, že robot vydrží dvě hodiny nepřetržitého pohybu v bojových podmínkách.

Jak si Alex stojí vedle Atlasu a Figure 03

Alex není jediným humanoidním robotem, který se vyvíjí. Srovnání s modely Atlas od Boston Dynamics a Figure 03 od společnosti Figure AI ukazuje, že jednotlivé platformy se liší nejen technickými parametry, ale také účelem, pro který vznikají.

Parametr	Alex (IHMC)	Atlas (Boston Dynamics)	Figure 03 (Figure AI)
Výška	179 cm	190 cm	173 cm
Hmotnost	85 kg	90 kg	61 kg
Výdrž baterie	2+ hodiny	4 h / 2 h při zátěži	5 hodin
Nosnost	15+ kg	30 kg (trvalá)	20 kg
Rychlost	1,5+ m/s	neuvedeno	1,2 m/s

Podle uvedených čísel Alex nevyniká ani výdrží baterie, ani nosností. Atlas má podle tabulky vyšší nosnost a Figure 03 delší provozní výdrž. Samotná čísla však neříkají, jak si jednotlivé roboty poradí v reálném prostředí. Výsledky navíc nemusí být přímo srovnatelné, pokud výrobci měřili parametry za odlišných podmínek.

Atlas se vyvíjí především pro průmyslové využití, například pro manipulaci s materiálem. Figure 03 míří na úkoly v domácnostech a dalších prostředích určených lidem. Alex je naproti tomu prezentován v souvislosti s vojenským využitím, zejména s pohybem v obtížném terénu a průzkumem nebezpečných prostor. Z uvedených parametrů však samotných nelze vyvozovat, že ostatní roboti nejsou schopni pohybu po nerovném povrchu nebo že by nemohli být pro vojenské účely upraveni.

Ještě před armádním vítězstvím, v květnu 2026, Alex podle dostupných informací předvedl své schopnosti při demonstraci pro Office of Naval Research v Marylandu. Zkouška zahrnovala pohyb po štěrku, kluzkých površích a nerovných chodnících bez externího napájení nebo jištění kabelem. Právě schopnost pohybovat se mimo dokonale rovné podlahy může být pro vojenské využití důležitá.

Kdo rozhoduje o tom, co robot udělá

Jedna z nejdůležitějších otázek zní: může Alex zabíjet? Veřejné materiály armády ani IHMC nepotvrzují, že by robot měl integrovanou zbraň nebo autonomně rozhodoval o použití smrtící síly. Zadání soutěže sice počítá s útočnými i obrannými úkoly a působením proti cílům, veřejně popisované možnosti Alexe se však zaměřují především na průzkum, vstup do nebezpečných prostor a logistickou podporu.

IHMC popisuje systém řízení, v němž mohou cíle zadávat lidští operátoři, externí plánovací moduly nebo naučené strategie. Robot následně skládá pohyby z jednotlivých základních akcí, které lze upravovat prostřednictvím rozhraní propojeného s digitálním dvojčetem. To ale samo o sobě neznamená, že Alex dokáže samostatně rozhodovat o použití zbraní.

Americké vojenské zásady i strategie NATO pro umělou inteligenci zdůrazňují potřebu odpovídající lidské kontroly při využívání umělé inteligence. Konkrétní míra kontroly se může lišit podle systému a jeho úkolů. U autonomních zbraňových systémů je však zásadní otázkou, kdo a jak rozhoduje o použití síly a kdo za takové rozhodnutí nese odpovědnost.

Mezinárodní výbor Červeného kříže upozorňuje, že s rostoucí autonomií zbraňových systémů narůstá také riziko, že lidé ztratí dostatečnou kontrolu nad rozhodnutími o životě a smrti. Proto vyzývá k přijetí závazných mezinárodních pravidel. Samotný Alex tato pravidla nemění, ale vývoj podobných robotů ukazuje, proč je potřeba otázky lidské kontroly a odpovědnosti řešit včas.

Co bude dál

V nejbližší době lze očekávat především další testování a případné omezené pilotní nasazení. Vítězství v soutěži je důležitým krokem, samo o sobě však nezaručuje, že se robot dostane do běžné výzbroje. Armáda musí ještě ověřit jeho spolehlivost, odolnost, bezpečnost i praktickou použitelnost v podmínkách, pro které má být určen.

Zatím nebyl veřejně oznámen sériový výrobní kontrakt pro Alexe. Široké nasazení humanoidních robotů v bojových operacích je proto spíše otázkou dalších let než několika měsíců.

Přesto jde o významný krok ve vývoji vojenské robotiky. Americká armáda vybrala konkrétní humanoidní platformu na základě úkolů, které mají přímou souvislost s jejími potřebami. Cílem není vytvořit robota, který automaticky nahradí vojáka ve všech situacích. Smyslem je především posílat stroje do míst, kde by člověk čelil mimořádnému nebezpečí, a snížit tak riziko pro lidské životy.