Věda potvrdila, že „líní lidé“ měli celou dobu pravdu. Myčka nádobí spotřebuje méně než polovinu vody oproti ručnímu mytí

Studie University of Michigan spočítala, že myčka za 10 let spotřebuje jen 48 % vody oproti běžnému ručnímu mytí pod tekoucí vodou.

Zdroj fotografie: Unsplash

Kdo někdy stál nad plným dřezem a místo houbičky sáhl po tlačítku myčky, možná si vyslechl poznámku o lenosti. Jenže právě tuhle „pohodlnější“ volbu podpořila i recenzovaná studie, kterou tým vedený Gabrielou Porras z University of Michigan publikoval v únoru 2020 v časopise Environmental Research Communications ve spolupráci se společností Whirlpool. Výzkumníci porovnali celý životní cyklus obou způsobů mytí, od výroby spotřebiče přes spotřebu vody a energie až po likvidaci. Výsledek je poměrně jednoznačný: při typickém způsobu používání domácí myčka spotřebuje méně než polovinu vody, vyprodukuje méně než polovinu emisí skleníkových plynů a podle samostatného výzkumu může nádobí umýt hygieničtěji. Označení „líní lidé“ je samozřejmě nadsázka pro každého, kdo raději naskládá talíře do stroje, než aby je několik minut myl pod proudem teplé vody. Právě ve srovnání s tímto běžným způsobem ručního mytí vychází myčka výrazně lépe.

Co přesně studie změřila

Autoři vytvořili model odpovídající podmínkám běžné americké domácnosti: počítali se čtyřmi mycími dávkami týdně, osmi sadami nádobí na jednu dávku a desetiletým obdobím používání. Při typickém ručním mytí, tedy s tekoucí teplou vodou a bez úspornější dvoudřezové metody, vycházela spotřeba za deset let přibližně na 129 500 litrů vody. Myčka za stejné období spotřebovala zhruba 61 700 litrů. To představuje úsporu přibližně 52 %. Rozdíl v emisích skleníkových plynů byl ještě výraznější: myčka jich vyprodukovala méně než polovinu oproti běžnému ručnímu mytí.

Hygienický aspekt se věnuje také samostatná srovnávací studie publikovaná v časopise Food Protection Trends. Podle jejích výsledků byl počet bakterií Enterococcus faecium na ručně umytém nádobí 13krát až 26krát vyšší než na nádobí umytém v myčce. Při strojovém mytí kleslo množství bakterií během pěti minut o více než tři řády, zatímco při ručním mytí se za 43 minut snížilo pouze o 0,7 řádu. Jde však o výsledky konkrétního experimentu, nikoli o univerzální záruku, že každá myčka za všech okolností umyje nádobí hygieničtěji.

Kdy myčka nevyhrává

Studie ale není bezvýhradnou oslavou myček. Výzkumníci popsali také takzvanou doporučenou dvoudřezovou metodu ručního mytí. Nádobí se při ní umyje v horké vodě v jednom dřezu, opláchne ve studené vodě ve druhém a následně se nechá volně oschnout. Při důsledném dodržování tohoto postupu mohou být celkové emise za životní cyklus o 18 % nižší než u myčky používané podle doporučení výrobce.

Má to ale háček. Dva ze tří účastníků studie, kteří dvoudřezovou metodu vyzkoušeli, uvedli, že by ji dlouhodobě nepoužívali. Vadilo jim především oplachování studenou vodou. Ruční mytí tedy může být ekologicky úspornější, ale záleží na konkrétním postupu a na tom, zda je člověk ochotný jej dlouhodobě dodržovat. Většina lidí přitom při běžném mytí používá jiné návyky.

Tři návyky, které výhodu myčky zbytečně sežerou

Samotné vlastnictví myčky ještě automaticky neznamená úsporu. Studie identifikovala tři časté návyky, které její výhody omezují:

• Předoplachování pod tekoucí vodou. Dělalo to 67 % účastníků studie. Ve většině případů přitom stačí zbytky jídla seškrábnout do odpadu. Moderní mycí prostředky a ostřikovací ramena si s běžně znečištěným nádobím poradí i bez důkladného oplachování předem. Vynechání předoplachu snížilo v modelu emise o 3 %.
• Sušení horkým vzduchem. Vypnutí této funkce mělo ze sledovaných jednotlivých opatření největší dopad: snížilo emise spojené s provozem myčky o 11 %. Pokud to váš model umožňuje, můžete nechat nádobí oschnout přirozeně, například pootevřením dvířek po skončení programu.
• Poloprázdné cykly. Spotřeba vody a energie na jeden cyklus se výrazně nemění podle toho, kolik nádobí do myčky vložíte. Při poloviční náplni proto vycházejí emise na jednu sadu nádobí přibližně dvojnásobně (0,24 oproti 0,12 kg CO₂e), při čtvrtinové náplni až čtyřnásobně. Nejvýhodnější je tedy spouštět myčku až tehdy, když je dostatečně naplněná, ale nádobí v ní není namačkané tak, že by bránilo proudění vody.

Podle autorů studie by domácnosti, které dnes myjí nádobí běžným způsobem ručně a přešly by na doporučené používání myčky, mohly snížit emise spojené s mytím až o 70 %. Jde o modelový odhad, který závisí na výchozím způsobu mytí i konkrétních návycích domácnosti.

Český kontext: myčku má už víc než polovina domácností

Podle Českého statistického úřadu vlastnilo v roce 2024 myčku 54 % českých domácností, zatímco v roce 2025 to bylo 55 %. V Praze dosahoval podíl 60 %. Ještě v roce 2017 mělo myčku pouze 41 % domácností, takže její rozšíření v následujících letech výrazně vzrostlo.

Zbývajících přibližně 45 % domácností myčku nemá a spoléhá na ruční mytí. Část majitelů myček navíc oba způsoby kombinuje. Důležitou roli hraje také stáří spotřebiče. Evropská komise uvádí, že průměrná spotřeba vody u prodávaných myček klesla z 30 litrů na cyklus v roce 1990 na 10 litrů v roce 2020. Nejúspornější modely zahrnuté do michiganské studie spotřebovaly 7,4 litru na cyklus, zatímco nejméně úsporné 18,9 litru.

Pokud doma používáte patnáct let starou myčku, nemusí být její spotřeba srovnatelná s moderními modely. Před nákupem nového spotřebiče se proto vyplatí podívat na údaje o spotřebě vody a elektřiny. Spotřeba vody na jeden cyklus je uvedena na energetickém štítku, samotné písmeno energetické třídy však neposkytuje úplný obrázek o provozních nákladech.

Vyplatí se myčku pořídit, pokud ji nemáte?

Ekonomická odpověď závisí na konkrétní situaci. Provozní náklady myčky mohou být nižší než náklady na ruční mytí, zejména díky menší spotřebě vody a energie potřebné k jejímu ohřevu. Studie ale zároveň ukazuje, že pokud započítáme pořizovací cenu spotřebiče a jeho údržbu, mohou být celkové náklady za deset let vyšší než při ručním mytí. Když se však přihlédne také k hodnotě ušetřeného času, může se investice podle autorů vyplatit už během prvního roku. Tento závěr je ovšem závislý na použitých předpokladech a nelze jej automaticky vztáhnout na každou domácnost.

Z ekologického hlediska dává pořízení myčky největší smysl především tehdy, pokud dnes myjete nádobí pod tekoucí teplou vodou a nechcete přejít na úspornější metodu ručního mytí.

Největší ekologickou chybou tedy často není samotné používání myčky, ale její neefektivní provoz: předoplachování každého talíře, zbytečné sušení horkým vzduchem a spouštění programu s několika málo kusy nádobí. Pokud tyto návyky změníte, můžete ušetřit i bez nákupu dražšího modelu.