Obří baterie na Novém Zélandu dokáže zásobovat 60 000 domácností najednou. Stojí za ní 70 kontejnerů a rekordně nízká cena

Genesis Energy otevřela v Huntly bateriové úložiště ze 70 kontejnerů, které při ceně 130 milionů novozélandských dolarů nemá na ostrovech levnější konkurenci.

Zdroj fotografie: Genesis Energy

Sedmdesát bílých kontejnerů v areálu největší novozélandské elektrárny Huntly v regionu Waikato. Uvnitř každého z nich se nacházejí lithium-železo-fosfátové bateriové články od francouzské firmy Saft, výkonová elektronika a řídicí systémy. Celé úložiště má výkon 100 MW a kapacitu 200 MWh. V praxi to znamená, že dokáže dodávat elektřinu plným výkonem po dobu přibližně dvou hodin. Podle přirovnání společnosti Genesis by takové množství energie odpovídalo zhruba dvouhodinové spotřebě 60 000 domácností. Nejde tedy o nepřetržité zásobování celého města, ale o rychle dostupnou energetickou rezervu pro období nejvyšší poptávky. A právě v tom spočívá její hlavní přínos. Cena kolem 130 milionů novozélandských dolarů, tedy přibližně 1,85 miliardy korun, podle společnosti Genesis představuje rekordně nízké náklady na velkokapacitní bateriové úložiště na Novém Zélandu.

Proč zrovna Huntly a co těch 70 kontejnerů vlastně dělá

Huntly nebylo vybráno náhodou. Elektrárna se nachází v důležitém uzlu přenosové soustavy, odkud lze elektřinu dodávat do oblastí s vysokou spotřebou, včetně Aucklandu, Hamiltonu a Taurangy. Úložiště je připojeno přes rozvodnu provozovatele přenosové soustavy Transpower, takže nebylo nutné budovat zcela nové přenosové vedení.

Fyzicky nejde o jednu obří baterii, ale o soustavu 70 samostatných kontejnerových jednotek. Jejich instalaci zajistila novozélandská společnost Northpower. Úložiště se nabíjí v době nižší poptávky nebo vysoké výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a energii vrací do sítě ve špičkách. Ty nastávají například během chladných zimních rán a večerů, kdy na Novém Zélandu výrazně roste spotřeba elektřiny. Genesis uvádí, že systém dokáže reagovat téměř okamžitě, takže může rychle pomáhat vyrovnávat výkyvy v soustavě.

Nejlevnější na ostrovech, ale ne na světě

Tvrzení o rekordně nízké ceně je potřeba chápat přesně. Genesis hovoří o novozélandském rekordu, nikoli o nejlevnějším bateriovém úložišti na světě. Srovnání nákladů na jednotku kapacity ukazuje následující tabulka:

Projekt	Výkon / kapacita	Odhadované investiční náklady (NZD)	Náklady na 1 MWh kapacity
Huntly (Genesis)	100 MW / 200 MWh	~130 mil.	~650 tis. NZD
Glenbrook (Contact Energy)	100 MW / 200 MWh	až 163 mil.	~815 tis. NZD
Ruakākā (Meridian)	100 MW / 200 MWh	186 mil.	~930 tis. NZD

Podle uvedených odhadů vychází Huntly přibližně o 20 % levněji než Glenbrook a o 30 % levněji než Ruakākā. Genesis navíc uvádí, že projekt dokončila s úsporou přesahující 5 milionů NZD oproti původnímu rozpočtu.

Pro srovnání, úložiště Glenbrook společnosti Contact Energy využívá 56 bateriových jednotek Tesla Megapack 2 XL. Jde o jinou technologii i dodavatele, přičemž investiční náklady jsou vyšší. Podle oficiálních parametrů Tesly by pro dosažení výkonu 100 MW a kapacity 200 MWh bylo orientačně potřeba 52 jednotek Megapack. Oba projekty jsou tedy srovnatelné svým rozsahem, přestože využívají odlišná technická řešení. Huntly zvolilo technologii francouzské společnosti Saft a podle zveřejněných údajů dosáhlo nižších investičních nákladů.

V celosvětovém měřítku však nejde o mimořádně velké zařízení. Podle IEA patří bateriová úložiště k nejrychleji rostoucím technologiím v energetice a mnoho projektů je navrženo přibližně na dvě hodiny dodávky při jmenovitém výkonu. Huntly do tohoto trendu dobře zapadá. Ve světě už fungují i výrazně větší úložiště, v rámci novozélandské energetiky však představuje kapacita 200 MWh při uváděných nákladech významný milník.

Co to znamená pro českou energetiku

Česká republika je zatím v jiné fázi rozvoje bateriových úložišť. Jedním z největších provozovaných zařízení v zemi je baterie ve Vítkovicích s výkonem 10 MW a kapacitou 9,45 MWh. Ve srovnání s Huntly má tedy desetinový výkon a přibližně jednadvacetinovou kapacitu. Směr vývoje se ale postupně mění. ČEZ ve svém přehledu projektů spolufinancovaných z Modernizačního fondu uvádí také připravovaná bateriová úložiště s kapacitami 110, 120 a 160 MWh. České plány se tak rozsahem začínají přibližovat projektům, které už na Novém Zélandu přecházejí do provozu.

Posouvá se také legislativa. Novela známá jako LEX OZE III, schválená v březnu 2025, zavedla pravidla pro ukládání energie, flexibilitu elektrizační soustavy a agregaci. Energetický regulační úřad řeší také konkrétní provozní a tarifní otázky, například způsob měření elektřiny odebrané do baterie a následně vrácené do sítě nebo podmínky osvobození od některých plateb. Od 1. srpna 2026 má příslušnou agendu převzít Elektroenergetické datové centrum.

Z technického hlediska tedy výstavbě úložiště s parametry podobnými Huntly v Česku nic zásadního nebrání. Výzvou zůstávají zkušenosti s provozem zařízení v takovém měřítku, ekonomická návratnost a ochota investorů vložit do podobných projektů potřebný kapitál za podmínek, které nabízí český trh.

Příběh nekončí, druhá etapa míří ke 400 MWh

Společnost Genesis v dubnu 2026 schválila finální investiční rozhodnutí o druhé etapě projektu. Ta má přidat dalších 100 MW výkonu a 200 MWh kapacity na stejném pozemku a se stejným dodavatelem. Díky využití již vybudovaného připojení, pozemku a části podpůrné infrastruktury mají být náklady nižší než u první fáze. Odhadovaná investice činí přibližně 106 milionů NZD. Komerční provoz druhé etapy je plánován na rok 2028.

Po dokončení obou etap by celé úložiště Huntly mělo dosahovat výkonu 200 MW a kapacity 400 MWh. Podle přepočtu společnosti Genesis by takové množství energie odpovídalo přibližně dvouhodinové spotřebě 120 000 domácností.

Nový Zéland zároveň upravuje pravidla fungování velkoobchodního trhu s elektřinou. Electricity Authority na konci září 2026 změnila podmínky tak, aby se baterie mohly pružněji zapojovat do obchodování s elektřinou a efektivněji přecházet mezi nabíjením a vybíjením. Huntly tak není jen samostatným projektem jedné energetické společnosti, ale také součástí širší proměny trhu, na němž baterie pomáhají vyrovnávat krátkodobé výkyvy nabídky a poptávky. Neznamená to, že by automaticky nahrazovaly uhelné a plynové elektrárny ve všech jejich funkcích. Mohou však rychle reagovat na změny v síti a omezovat potřebu některých zdrojů využívaných k pokrývání špiček.

Sedmdesát kontejnerů v areálu velké elektrárny, která využívá také uhlí a plyn. Na první pohled nic převratného, ale právě taková zařízení mohou sehrát důležitou roli v energetické transformaci: pomáhají uchovávat elektřinu v době jejího přebytku a dodávat ji zpět do sítě, když je jí nejvíce potřeba.