Vypínat počítač každý večer nemá smysl, ukázalo měření. Za celý rok ušetříte méně než za jednu dávku sušičky

Notebook v režimu spánku spotřebuje za celou noc pouhých 0,02 kWh. Za rok vyjde noční uspávání na přibližně 51 korun, méně, než kolik stojí pár dávek sušičky.

Zdroj fotografie: PxHere

Justin Pot z redakce Popular Science vzal svůj téměř šest let starý notebook, připojil ho k zásuvkovému měřiči Kill A Watt a nechal ho patnáct hodin v režimu spánku. Výsledek? Pouhé dvě setiny kilowatthodiny. Když spotřebu přepočítal na celý rok každodenního nočního uspávání, vyšlo mu 7,3 kWh. V Portlandu, kde měření probíhalo, to při místní ceně elektřiny znamenalo pouhých 1,42 dolaru ročně.

Měření pochází z března 2024, jeho závěr je ale stále aktuální. Pro české domácnosti jsme proto náklady přepočítali podle zdejších cen elektřiny. Při průměrné ceně pro domácnosti v Česku za první pololetí roku 2026, kterou Eurostat uvádí na úrovni 0,288 EUR/kWh, vychází roční provoz notebooku v nočním režimu spánku přibližně na 51 Kč. Padesát jedna korun za rok. Tolik stojí úspora, kvůli které mnozí lidé každý večer poctivě klikají na tlačítko „Vypnout“.

Jedna dávka sušičky versus celý rok spánku

Srovnání se sušičkou si zaslouží přesnější čísla. Původní americký článek počítá s orientační spotřebou kolem 3 kWh na jednu dávku sušení. Model Home Energy Saver od Lawrence Berkeley National Laboratory uvádí ještě vyšší hodnotu: 3,8 kWh na jeden cyklus samotného sušení.

Notebook z testu Popular Science spotřebuje za celý rok nočního spánku 7,3 kWh. Jedna dávka sušičky tak představuje přibližně polovinu této roční spotřeby. Jinými slovy, energeticky se několik měsíců nočního uspávání notebooku vyrovná jedinému cyklu sušičky. Kdo chce doma skutečně ušetřit, udělá lépe, když omezí používání sušičky o několik dávek měsíčně, než když bude každý večer rituálně vypínat notebook.

Skutečný problém není spánek, ale nečinný chod

Závěr o zanedbatelné spotřebě platí pro notebook, který skutečně přejde do režimu spánku. Jenže řada stolních počítačů a herních sestav v českých domácnostech ve skutečnosti nespí. Pouze se vypne monitor, zatímco samotný počítač dál běží v nečinném režimu. A tam už jsou čísla úplně jiná.

Studie California Energy Commission uvádí průměrnou spotřebu stolního počítače v nečinném režimu kolem 48 W. Ve spánku je to přitom pouhých 2,3 W a po úplném vypnutí 0,9 W.

Co to znamená v praxi:

• Desktop ve spánku vs. vypnutý – při 15 hodinách nočního klidu denně vychází rozdíl přibližně na 7,7 kWh za rok, tedy zhruba 54 Kč. Pořád jde o zanedbatelnou částku.
• Desktop v nečinnosti vs. ve spánku – při stejných 15 hodinách denně, ale se spotřebou 48 W namísto 2,3 W, už vychází roční rozdíl přibližně na 251 kWh, tedy asi 1 759 Kč. To už je částka, kterou na účtu za elektřinu poznáte.

U herní sestavy nebo staršího stolního počítače proto není nejdůležitější otázkou, zda ho večer vypínáte. Podstatné je, jestli vůbec přechází do režimu spánku.

Co udělat místo večerního vypínání

Americké ministerstvo energetiky (DOE) uvádí, že správně nastavená správa napájení může snížit roční spotřebu počítače až o 27 %. Microsoft popisuje režim spánku jako stav s velmi nízkou spotřebou. Hibernace je pak vhodnou alternativou při delší odstávce, protože spotřebovává ještě méně energie. Podobný přístup doporučuje také Apple: při běžném používání je praktičtější nechat počítač usínat, protože probuzení je rychlejší než úplné spuštění a spotřeba energie je výrazně nižší.

V praxi to znamená:

• Zkontrolujte, že počítač skutečně usíná. Ve Windows stačí otevřít Nastavení → Systém → Napájení a ověřit, po jak dlouhé době nečinnosti se počítač přepne do režimu spánku.
• U stolního PC si ověřte, že se pouze nevypíná monitor. Pokud skříň dál svítí a ventilátory běží, počítač pravděpodobně nespí, ale zůstává v nečinném provozu.
• Vyměňte staré žárovky za LED. Podle FTC poskytne klasická 60W žárovka přibližně stejné množství světla jako 9W LED. Rozdíl ve spotřebě činí 51 W. Už 143 hodin svícení tak přinese úsporu odpovídající celoročnímu nočnímu uspávání notebooku. To je při běžném používání otázka několika týdnů.

Kdy restart opravdu smysl má

Doporučení „nevypínejte počítač“ samozřejmě neznamená, že byste ho neměli nikdy restartovat. Existují situace, kdy je restart nebo úplné vypnutí na místě. Microsoft například uvádí, že některé aktualizace Windows nelze dokončit bez restartu. Pokud po probuzení přestanou správně fungovat periferie, například myš nereaguje nebo se nedaří připojit Bluetooth zařízení, restart často problém vyřeší.

Dalším důvodem mohou být úniky paměti. Některé procesy postupně zabírají operační paměť, ale neuvolňují ji zpět systému. Po delší době tak může počítač začít znatelně zpomalovat a restart bývá nejjednodušším řešením.

Úplné vypnutí dává smysl také před delším odjezdem, zejména pokud nebudete mít k dispozici nabíječku. Režim spánku totiž baterii notebooku postupně vybíjí, i když jen pomalu.

A pro úplnost ještě jedna zajímavost: už v roce 1979 IBM popsalo, že kosmické záření může způsobit změnu bitu v počítačové paměti. NASA potvrzuje, že podobné takzvané jednorázové události skutečně existují. U běžného notebooku na pracovním stole jde o velmi vzácný jev, ale při dlouhodobém nepřetržitém provozu nelze jeho pravděpodobnost považovat za nulovou.

Nejde tedy o to počítač nikdy nevypínat. Jde spíš o to přestat se soustředit na úsporu několika desítek korun ročně a zaměřit se na spotřebiče, u kterých lze ušetřit mnohem víc. Sušička, staré žárovky nebo stolní počítač, který celou noc zbytečně běží v nečinném režimu – právě tam se skrývají skutečné úspory.