Polsko chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Jde dále než EU, inspiruje se Austrálií, která už zákaz zavedla

Polská vláda zapsala do legislativního plánu zákon, který má dětem pod 15 let zcela zablokovat přístup k sociálním sítím, a to bez rodičovské výjimky.

Zdroj fotografie: Unsplash

Tři země, tři přístupy, jedno téma. Austrálie od loňského prosince vymáhá věkovou hranici 16 let a má za sebou první miliony smazaných účtů. Evropská unie v září 2026 představila návrh EU KIDS Act, který počítá s odstupňovaným systémem pro děti ve věku od 13 do 15 let. A Polsko nyní přichází s projektem zákona UD492, jenž se vydává vlastní cestou: přístup k TikToku, Facebooku nebo Instagramu má být možný až po dovršení patnácti let, a to bez mezistupně, v němž by rodič mohl dítěti účet povolit. Polský ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski přitom v únoru 2026 osobně jednal v Austrálii s tamní komisařkou pro online bezpečnost. Jeho úřad následně výslovně uvedl, že australské zkušenosti budou pro přípravu polského zákona „cenným vodítkem“.

Co přesně Polsko navrhuje

Projekt nese kód UD492 a vzniká pod společnou gescí ministerstva digitalizace a ministerstva školství. Vláda by ho měla přijmout v prvním čtvrtletí 2027, poté zamíří do parlamentu. Dohled nad dodržováním pravidel má vykonávat polský telekomunikační úřad UKE.

Klíčový princip je jednoduchý: zákon necílí na děti ani na jejich rodiče. Odpovědnost za ověřování věku přenáší na samotné platformy. Ty budou muset před zpřístupněním služby ověřit, zda uživatel dosáhl věku alespoň 15 let. K dispozici mají mít tři způsoby ověření:

• EUDI Wallet – evropská digitální peněženka, která předá pouze informaci o tom, zda uživatel dosáhl požadované věkové hranice, aniž by sdílela jeho jméno nebo další osobní údaje.
• mObywatel – polská státní aplikace, která umožňuje selektivně sdílet pouze údaj o dosažení požadovaného věku.
• Důvěryhodné eIDAS řešení ze seznamu vedeného ministerstvem.

Platforma tedy nezíská identitu uživatele ani informaci o jeho přesném věku. Dostane pouze odpověď ano, nebo ne. Evropská komise tento model popisuje jako řešení, které chrání soukromí, a v dubnu 2026 vyzvala členské státy, aby ho začaly zavádět.

Veřejná karta projektu UD492 navíc nepracuje s uzavřeným seznamem konkrétních aplikací. Rozhodující nebude název služby, ale to, zda splňuje zákonnou definici internetové sociální sítě. Mezi výslovně jmenovanými službami jsou zatím TikTok, Facebook a Instagram.

Proč je polský návrh tvrdší než unijní pravidla

EU KIDS Act, který Evropská komise představila 17. září 2026, počítá se třemi věkovými kategoriemi:

Věk	Režim podle EU KIDS Act
Pod 13 let	Žádný účet na sociální síti
13–14 let	Omezený účet pod kontrolou rodiče
Od 15 let	Samostatný účet

Polská karta projektu žádný podobný mezistupeň pro třinácti- a čtrnáctileté nezmiňuje. Přístup k sociálním sítím má být možný až „po dovršení 15. roku života“. Návrh tedy nepočítá s rodičovskou výjimkou ani s možností vytvořit omezený účet. V tomto ohledu je polský přístup přísnější, zároveň však může být právně problematičtější.

Ukazuje to příklad Francie. Tamní parlament schválil režim, podle kterého se děti mladší 15 let nemohou na sociálních sítích registrovat bez souhlasu rodičů. Platformám za porušení pravidel hrozí pokuta až do výše jednoho procenta jejich globálního obratu. Když se však zákonodárci pokusili prosadit plošný zákaz bez rodičovské výjimky, francouzská Ústavní rada jej 14. srpna 2026 odmítla jako nepřiměřený zásah do svobody komunikace.

Australský vzor: miliony smazaných účtů, ale i díry v systému

Austrálie je v tomto směru nejdál. Od 10. prosince 2025 musí platformy podnikat „přiměřené kroky“, aby osobám mladším 16 let zabránily v zakládání nových účtů i v používání těch stávajících. Australský úřad eSafety mezi dotčené služby řadí Facebook, Instagram, Snapchat, Threads, TikTok, Twitch, X, YouTube, Kick i Reddit.

Výsledky z prvních měsíců vypadají působivě: do poloviny prosince 2025 bylo odstraněno nebo omezeno 4,7 milionu účtů a do března 2026 přibylo více než 300 tisíc zablokovaných přístupů. Platformám za porušení pravidel hrozí sankce až do výše 109,2 milionu australských dolarů, tedy přibližně 1,7 miliardy korun.

Jenže australský regulátor zároveň upozorňuje na druhou stranu mince. Část nezletilých si účty dokázala ponechat nebo založit nové, a to díky nedostatečným kontrolám, opakovaným pokusům o registraci a nespolehlivému ověřování věku. Nejde tedy jen o symbolické opatření, ale ani o dokonale neprůstřelný systém. Právě proto Polsko klade takový důraz na technické řešení ověřování věku prostřednictvím digitální identity garantované státem.

Evropa se předhání: Řecko, Norsko a co Česko?

Polsko není jedinou zemí, která chce postupovat rychle. Řecko v dubnu 2026 představilo návrh s věkovou hranicí 15 let a plánovaným zavedením od ledna 2027. Vymáhání pravidel má být navázáno na evropský akt o digitálních službách. Norsko se vydalo ještě přísnější cestou. Po interní debatě, která se původně soustředila na hranici 15 let, vláda v dubnu 2026 oznámila, že konečná hranice bude 16 let a bude se vztahovat na celý ročník narození.

A co Česko? Premiér 15. června 2026 na tiskové konferenci řekl, že vláda je v otázce regulace sociálních sítí „úplně na začátku nějaké debaty“. V českém právu už sice existuje hranice 15 let pro samostatný souhlas dítěte se zpracováním osobních údajů při využívání služeb informační společnosti, nejde však o totéž jako plošný zákaz přístupu k sociálním sítím. Mezi polským legislativním plánem a českou debatou, která je teprve na začátku, tak zeje značná propast.

Nejde jen o zavřené dveře

Polský projekt má ještě jednu důležitou rovinu, která v titulcích často zapadne. Součástí návrhu je také posílení výuky digitální hygieny ve školách. Větší prostor mají dostat témata jako prevence závislostí, kyberšikany a radikalizace nebo ochrana soukromí. Stát nechce pouze zablokovat přístup k účtu. Chce také zajistit, aby patnáctiletí, kteří poprvé projdou věkovou kontrolou, věděli, do jakého prostředí vstupují a jaká rizika na ně mohou čekat.

Skutečný posun totiž nespočívá pouze v samotném čísle 15. Podstatné je především to, kdo ponese odpovědnost. Dosud bylo běžné, že děti při registraci uváděly nepravdivý věk a rodiče jejich aktivitu dostatečně nekontrolovali. Polsko chce po vzoru Austrálie přesunout odpovědnost tam, kde jsou k tomu finanční i technické prostředky: na samotné platformy. O tom, zda se tento záměr podaří prosadit, rozhodne nejen polský parlament, ale také to, zda se Varšava poučí z francouzského střetu s ústavními limity podobné regulace.