Čínské město knihoven, kde roboti podávají knihy nonstop, se stalo světovou velmocí v AI. Před 50 lety tam byly jen vesnice
Shenzhen má přes 900 veřejných knihoven, automatické sklady, kde robotický vozík doručí knihu k výdeji, a víc než 1 600 firem zabývajících se AI.
Obsah článku
Šen-čen leží v jižní čínské provincii Kuang-tung, těsně za hranicí s Hongkongem. Ještě koncem sedmdesátých let ho UNESCO popisovalo jako malé rybářské město obklopené vesnicemi. V březnu 1979 získal status samostatného města a o rok později, 26. srpna 1980, se stal první zvláštní ekonomickou zónou v Číně. Tím začal experiment, který nemá v moderních dějinách urbanismu obdoby. Za necelých pětačtyřicet let se z oblasti plné vesnic stala metropole s HDP přesahujícím 3,68 bilionu jüanů. Sídlí v ní společnosti jako Huawei, Tencent, BYD nebo DJI a zároveň se může pochlubit jednou z nejhustších sítí veřejných knihoven na světě. Právě propojení knihoven, vzdělávání a technologického průmyslu v rámci jedné rozvojové strategie dělá ze Šen-čenu město, jehož zkušenost stojí za bližší pozornost.
Od rybářských sítí ke čtenářskému boomu
V osmdesátých letech potřebovala nově vznikající ekonomická zóna pracovníky, kteří uměli víc než jen stavět. Město proto v roce 1983 spustilo kampaň „Více číst, číst dobré knihy“, kterou společně organizovaly městské odbory, svaz mládeže a ženská federace. Její součástí byly kurzy angličtiny, financí i technických dovedností. Čtení se tak stalo jedním z nástrojů budování ekonomické zóny, nikoli pouze volnočasovou aktivitou. Lidé ve velkém nakupovali učebnice a zapisovali se do kurzů, protože věděli, že nové znalosti jim mohou otevřít cestu k práci v rychle rostoucím průmyslu.
V roce 2000 město zavedlo každoroční Měsíc čtení a o tři roky později zahájilo strategii „City of Libraries“. Její cíl byl jasný: knihovna neměla být jen kulturním doplňkem, ale důležitou součástí městské infrastruktury, stejně jako silnice, metro nebo průmyslové parky. V říjnu 2013 ocenilo UNESCO Šen-čen titulem „Globální model pro podporu čtení“.
Roboti, RFID a kniha za 16 sekund
Roboti, kteří zajišťují výdej knih prakticky nepřetržitě, odkazují na dva odlišné systémy. Prvním je severní pobočka městské knihovny Shenzhen Library North v obvodu Longhua. Budova má třípatrový podzemní depozitář, ve kterém automatizovaný vozík po zadání požadavku vyhledá knihu v inteligentním skladu a dopraví ji k výdejnímu pultu. Čtenář tak nemusí procházet regály a hledat titul sám – stačí zadat jeho název.
Druhým systémem je celoměstská síť samoobslužných knihovních stanovišť. Podle hodnoticího materiálu městské knihovny využívají tato místa technologii RFID, která umožňuje knihu lokalizovat a vypůjčit za pouhých 16 sekund. Řada stanovišť funguje nepřetržitě, 24 hodin denně. Najdete je například u severní knihovny, v komunitách Cchaj-tchien-cchun a I-tchien-cchun, v technologickém parku Tianan Cyber Park nebo u nemocnice HKU Shenzhen Hospital. Je však důležité upřesnit, že označení „nonstop“ se vztahuje právě na tato samoobslužná stanoviště a některé komunitní provozy, nikoli na celou síť klasických knihoven, které mají běžnou otevírací dobu.
Údaje o počtu knihoven se v oficiálních materiálech liší podle použité metodiky. Propagační brožura města uvádí 925 veřejných knihoven, zatímco čtenářská zpráva za rok 2024 pracuje s 879 knihovnami zapojenými do jednotného systému a 322 samoobslužnými stanovišti. Celkem tak jde o více než 1 200 míst, kde mohou obyvatelé využívat knihovnické služby. Průměrný dospělý obyvatel Šen-čenu přečetl v roce 2024 celkem 22 knih, z toho 9,21 tištěné a 12,42 elektronické. Pro srovnání: český výzkum za rok 2023 uvádí průměr 9,9 knih na osobu starší 15 let, zatímco americký Gallup v roce 2021 naměřil průměr 12,6 knih. Šen-čen tak výrazně překonává i celostátní čínský průměr, který činí 4,79 tištěné knihy ročně.
Proč „velmoc v AI“ není přehnané
Označení „světová velmoc v AI“ se neopírá o jediný žebříček, ale o souběh několika konkrétních ukazatelů. Na konci roku 2023 mělo město 1 646 firem zabývajících se umělou inteligencí. V červenci 2024 představilo akční plán pro AI, který počítá s výpočetní kapacitou 4 000 PFLOPS a zaváděním umělé inteligence do více než 40 oblastí veřejných služeb. Patří mezi ně doprava, zdravotnictví i knihovnictví. Ve městě navíc sídlí přes 25 tisíc státem uznaných technologických firem a výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2024 hodnoty 6,46 % HDP. Jde o mimořádně vysoký podíl, který výrazně převyšuje průměr většiny evropských zemí.
Umělá inteligence proniká také přímo do knihoven. Oficiální materiály z roku 2025 popisují nasazení AI asistentů pro zodpovídání dotazů, virtuální reality, digitálních dvojčat budov a chytrých regálů jako součást dalšího rozvoje městských knihovnických služeb. Knihovny a technologické firmy tak v Šen-čenu nepředstavují dva oddělené světy, ale vzájemně propojené části jednoho ekosystému.
Co si z toho může vzít Česko
Česko má vlastní knihovní síť, která rozhodně nepatří k nejhorším. V roce 2024 evidovaly české veřejné knihovny 1,267 milionu registrovaných čtenářů a 41,5 milionu výpůjček. Městská knihovna v Praze už nabízí samoobslužný provoz na vybraných pobočkách s přístupem prostřednictvím karty nebo aplikace. Provozuje také návratové boxy, které lze využít mimo otevírací dobu, a automatickou třídicí linku. V roce 2026 navíc rozšiřuje možnost bezobslužného provozu na další pobočky.
Rozdíl spočívá především v měřítku a v celkovém přístupu. Praha nabízí samoobslužný režim na vybraných místech, zatímco Šen-čen buduje celoměstskou síť stovek samoobslužných stanovišť. Ta jsou rozmístěna v parcích, u stanic metra, v nemocnicích i technologických areálech a propojena prostřednictvím jednotného čtenářského průkazu. Ten si navíc mohou vyřídit i cizinci, a to na základě cestovního pasu. Přenositelným principem přitom není rozpočet čínské metropole, ale především myšlenka, že knihovny je třeba vnímat jako důležitou součást infrastruktury, nikoli jako pouhou rozpočtovou položku, kterou lze v případě potřeby škrtnout.
Šen-čen za necelé půlstoletí ukázal, že čtení, vzdělávání a technologie nemusejí být oddělenými kapitolami městského rozpočtu. Mohou tvořit jeden společný příběh. A ten stále pokračuje – tentokrát v něm hrají hlavní roli roboti a umělá inteligence.