„Banka mi volala, že mi poslala novou kartu a mám ji aktivovat přes aplikaci. Stálo mě to 86 000 Kč,“ zoufá si seniorka Jarmila
Telefonát byl přesvědčivý, hlas na druhé straně profesionální. „Banka“ poslala ženě novou kartu a chtěla po ní po telefonu aktivaci. Místo toho přišla o peníze.
Obsah článku
Paní Jarmila (68) si myslela, že řeší běžnou administrativu. Údajný pracovník banky jí skrz telefon oznámil, že jí byla vydána nová platební karta a je potřeba ji aktivovat přes speciální aplikaci. Hovor zněl normálně, muž dokonce znal její jméno, jak popsala redakci Mobify. Jenže výsledkem bylo, že po několika krocích přišla seniorka o 86 000 korun, které už nejspíše zpátky nedostane.
Jednoho dne zavolal „bankéř“, aby aktivovala novou kartu
Vydávání se za zaměstnance bank, jakou je třeba i Česká národní banka, která sama vydala varování, není u podvodníků novinkou. Lidem běžně při falešných hovorech tvrdí, že došlo k bezpečnostnímu incidentu, že je potřeba zablokovat starou kartu, nebo naopak aktivovat novou, což byl právě případ paní Jarmily. U člověka vytvoří pocit, že jde o naléhavou záležitost, kterou není radno odkládat.
Paní Jarmila už je v důchodu a žije sama v menším bytě na kraji města. Děti má už dávno dospělé, s mobilem si poradí, internetové bankovnictví používá hlavně na kontrolu důchodu a placení složenek. Jedno odpoledne jí zazvonil telefon. Na displeji se objevilo číslo, které připomínalo oficiální linku banky. Muž na druhé straně mluvil klidně, profesionálně a oslovil ji jménem.
„Prý mi byla kvůli bezpečnostní aktualizaci poslána nová platební karta a je potřeba ji aktivovat, aby nedošlo k omezení plateb,“ řekla nám seniorka. Chvíli si nebyla jistá, co si má vlastně myslet, ale muž byl přesvědčivý. Šlo o preventivní opatření, banka zaznamenala poslední dobou zvýšený počet útoků. Bylo potřeba jen stáhnout bezpečnostní aplikaci, přes kterou bude možné kartu aktivovat.
Muž jí zaslal odkaz na její stažení v SMS zprávě. Aplikace vypadala jako ta skutečná, včetně loga, barev i formálních textů. Po stažení a pro aktivaci „nové“ karty, která byla údajně na cestě, musela Jarmila zadat své údaje a informace o stávající kartě. A bohužel to dle pokynů provedla.
V tu chvíli si stále myslela, že chrání své peníze
Hovor vlastně následně skončil s tím, že je nyní její nová karta úspěšně aktivovaná a vše je v pořádku. Muž jí ještě popřál hezký den, což je opravdu ironické. Jarmila měla radost, že situaci vyřešila. Až druhý den ráno zjistila, že z jejího účtu odešlo několik plateb v celkové výši 86 000 korun. Transakce směřovaly do zahraničí a byly provedeny během několika minut poté, co skončil hovor s „bankéřem“.
„Teprve v ten moment mi došlo, že jsem naletěla. Nešlo o zaměstnance banky, a ještě jsem všechny informace jako husa zadala to té jejich aplikace,“ plakala žena. Znalost jejího jména mohla být dána už dřívějšími úniky některých dat, případně pak informacemi z veřejně dostupných míst, jako jsou třeba sociální sítě, kde je lidé prezentují sami.
Oficiální instituce nikdy nevyřizují důležité věci po telefonu
Banky nikdy nepožadují instalaci aplikací z neoficiálních zdrojů. Nikdy po vás nechtějí sdělit PIN ani jiné informace během hovoru, jak varuje i PČR na webu. Bohužel, kombinace psychologického tlaku a mobilních technologií je dnes stále nebezpečná. Útočníci nepotřebují prolomit zabezpečení banky. Stačí, když přesvědčí člověka na druhé straně, který jim údaje odevzdá sám.
Pokud vám někdo volá s podobným požadavkem, hovor okamžitě ukončete a sami si ověřte situaci přes oficiální zákaznickou linku uvedenou na webu banky. Nikdy neinstalujte aplikace na základě telefonické výzvy.