Audiofilové se tvářili náročně, ale test je vyškolil. Vůbec nepoznali rozdíl mezi měděným kabelem a blátem

Dvacet centimetrů mokré hlíny v signálové cestě. Desítky pokusů o rozlišení. Výsledek: 52,4 % správných odpovědí, statisticky totéž co hod mincí.

Zdroj fotografie: Unsplash

Na fóru diyAudio, které sdružuje přes půl milionu členů posedlých zvukem, běží od listopadu 2024 experiment, jehož průběžné výsledky by měly znervóznit každého, kdo právě sáhl po interconnectu za padesát tisíc. Moderátor vystupující pod přezdívkou Pano nahrál hudební úryvky přehrané přes profesionální měděný kabel, přes kus banánu a přes mokré bláto a nechal komunitu hádat, co je co. Když v březnu 2026 spustil veřejnou online ABX verzi testu, výsledky se nezměnily. U bláta nikdo systematicky nepřechytračil náhodu.

Jak se z fórové provokace stal crowdsourcovaný experiment

Pano založil vlákno „Měděný drát vs. banány vs. bláto“ 25. 11. 2024. Každý třicetisekundový úryvek existoval ve čtyřech verzích: originál z CD, záznam přes 180 cm profesionální mědi, přes 20 cm mokrého bláta doplněného 120 cm mědi a přes 13 cm banánu s týmiž 120 cm mědi. Účastníci stahovali soubory, poslouchali na vlastní technice a výsledky posílali soukromě.

Šlo o smyčku na úrovni linkového signálu, ne o dlouhý reproduktorový rozvod. Zem byla společná v jednom zařízení, hliníková fólie sloužila ke stínění a podle Pana nenesla signálový proud. Krátká trasa a dané impedanční poměry záměrně simulovaly běžný interconnect, tedy přesně ten typ kabelu, za který se v obchodech platí tisíce až statisíce korun.

6. 3. 2026 přibyla webová ABX verze. Posluchač si vybere dvojici „originál versus vodič“, dostane neznámý vzorek X a rozhoduje, zda X odpovídá A, nebo B. Web doporučuje osm až deset pokusů na kolo. Výsledky se sbírají anonymně přes cookie, bez ověřování odbornosti a bez elitního panelu.

Bláto jako náhoda, banán jako artefakt

Průběžný souhrn v době naší rešerše vypadal takto:

Vodič	Správně	Signifikantní kola
Měď (wire)	56,3 %	1 z 26
Banán	62,3 %	13 z 84
Bláto (mud)	52,4 %	0 z 37

U bláta nula signifikantních kol. Pano to shrnuje lapidárně: „Bláto je k nerozeznání od hádání. Zvláštní.“

Banán vyšel lépe, ale ne proto, že by byl „lepší kabel“. Pano zveřejnil frekvenční odezvu banánového segmentu a ukázal rostoucí odezvu ve vysokých frekvencích, která mění barvu zvuku. Účastníci tedy neslyšeli kvalitu vodiče, ale měřitelný artefakt a problém s vyrovnáním hlasitosti. Jinými slovy: banán zvuk zkreslil natolik, že si toho šlo všimnout. Bláto ne.

Reakce komunity? Rozštěpená. Část diskutujících zpochybňovala metodiku jako „zesměšnění kabelových věřících“ nebo nereálný scénář. Pano oponoval, že jde o čistý poslechový test a že závěry o high-endu si z něj lidé vyvozují sami. Mnozí účastníci tvrdili, že „něco slyší“, ale ve výsledku se většinou mýlili.

Není to poprvé a závěr je pokaždé stejný

Pano už v roce 2013 provedl velmi podobný pokus s bramborou, banánem a blátem. Po odhalení výsledků napsal, že mezi originálem, mědí a absurdními vodiči „prostě není moc rozdílů“. Letošní virální vlna je druhé kolo starého motivu, tentokrát s robustnější statistikou díky webové ABX platformě.

A nejde jen o jednoho experimentátora z fóra. Diplomová práce z Linköpingské univerzity testovala levný a drahý RCA kabel: v zaslepeném testu žádný signifikantní rozdíl, v otevřeném testu, kdy účastníci věděli, co poslouchají, najednou hodnotili dražší kabel výrazně lépe. Polská studie publikovaná v roce 2025 v International Journal of Electronics and Telecommunications uzavírá vliv reproduktorového kabelu na poslech jako zanedbatelný. Studie „Vinyl as Fine Wine“ z roku 2022 pak dokumentuje, jak pouhé očekávání formátu mění vnímání kvality zvuku.

Za co se u kabelů reálně platí

Na českém trhu najdete RCA interconnecty od 1 190 Kč (Audioquest Tower) přes 54 990 Kč (Cardas Clear Interconnect) až po reproduktorové sety za 169 990 Kč (Cardas Clear Speaker) nebo 335 400 Kč (Audioquest Redwood). Ceník Krautwire uvádí i sestavy přes 400 000 Kč.

Podle nás dává smysl rozlišovat dvě věci: technickou funkci a slyšitelný přínos v zaslepeném testu. Odborná literatura, od AES paperu Richarda Greinera přes práci Freda Davise po novější studii Akihika Yoneyi, připouští situace, kdy kabel měřitelně zasáhne do výsledku:

• interakce zesilovač–kabel–reproduktor u problematických zátěží,
• frekvenčně závislá impedance na dlouhých trasách,
• mikrofonní a triboelektrické efekty u interconnectů,
• vysoká kapacita nebo rušení v nevhodném prostředí.

Jenže to jsou okrajové technické scénáře, ne běžná domácí sestava s metrovým interconnectem. Vysoká cena kabelu má oporu v kvalitě zpracování, konektorech, stínění, mechanické spolehlivosti a vhodné geometrii. Nemá oporu v automatickém slibu slyšitelného zázraku.

Jak si ověřit vlastní uši

Kdo chce, může si Panoův ABX test vyzkoušet sám, stačí prohlížeč a sluchátka. Deset pokusů, poctivé soustředění, žádné koukání na názvy souborů. Nebo domácí varianta: dvě nahrané verze téže skladby, přesné vyrovnání hlasitosti, někdo další náhodně přepíná, odpovědi se zapisují a vyhodnocují až po celé sérii.

Většina z nás si myslí, že rozdíl slyší. Data říkají, že u dvaceti centimetrů bláta v signálové cestě to není pravda, a pokud neslyšíme bláto, stojí za otázku, co přesně slyšíme u kabelu za šedesát tisíc.