Jak se (ne)chovat při bouřce: Češi věří mýtům a schovávají se, kam nemají. Zbytečně riskují život

Altán, osamělý strom, autobusová zastávka, místa, kam se lidé při bouřce instinktivně schovávají, patří podle hasičů i meteorologů k těm nejnebezpečnějším.

Zdroj fotografie: Unsplash

Každé české léto přinese desítky bouřkových výstrah. ČHMÚ označuje bouřky za nejčastější nebezpečný meteorologický jev letního období a v detailním výkazu Českého statistického úřadu za rok 2023 figuruje v kategorii „Oběť blesku“ jeden zemřelý. Číslo vypadá nízko. Jenže fatální zásah je jen špička ledovce, blesk zraňuje i nepřímo, přeskokem z blízkého objektu, proudem šířícím se po zemi nebo přes domovní rozvody. Podle amerického CDC vzniká zhruba třetina zranění bleskem uvnitř budov. Problém tedy nezačíná ve chvíli, kdy se nad hlavou zatáhne. Začíná mnohem dřív, ve falešném pocitu „ještě je čas“ a v přesvědčení, že improvizovaný přístřešek stačí.

Kam se neschovávat: seznam míst, která vypadají rozumně, ale nejsou

Hasičský záchranný sbor ČR ve svých bezpečnostních materiálech výslovně varuje před celou řadou úkrytů, které lidé při bouřce volí automaticky:

• Osamělý strom – blesk míří k nejvyššímu objektu v okolí. Proud projde kmenem a kořeny do země, člověk stojící pod korunou riskuje přeskok proudu z objektu na tělo i zemní proud šířící se po povrchu.
• Altán, přístřešek, autobusová zastávka – otevřená konstrukce bez uzavřených stěn a bez uzemnění nefunguje jako Faradayova klec. Člověk stojí v kontaktu s vodivými prvky a zároveň nemá žádnou ochranu shora.
• Stan, posed, krmelec, skalní převis – stejný princip: žádná uzavřená vodivá schránka, žádné uzemnění, často vyvýšená pozice.
• Voda a její okolí – koupání, rybaření, stání na břehu. Voda vede proud výborně a člověk v ní nebo u ní se stává součástí vodivé cesty.

Společný jmenovatel? Žádné z těchto míst není uzavřený kryt. Vypadají jako úkryt, ale fyzikálně jím nejsou.

Hierarchie bezpečí: budova, auto, a pak dlouho nic

Česká i zahraniční doporučení se shodují na jednoduché hierarchii. Na prvním místě stojí pevná budova, zděná, s elektroinstalací a rozvodem vody, které případný proud svedou do země. Druhá nejlepší volba je auto s pevnou kovovou střechou a zavřenými okny. Ne díky gumovým pneumatikám, jak zní jeden z nejhouževnatějších mýtů, ale díky kovové karoserii, která proud rozvede po povrchu kolem posádky.

A pak? Pak už nic bezpečného neexistuje. NWS to říká otevřeně: venku při bouřce není bezpečné místo. České materiály HZS ještě popisují nouzový podřep v terénní prohlubni s nohama u sebe jako krajní řešení. Americká National Weather Service ho ale od roku 2008 přestala doporučovat, podřep riziko mírně sníží, ale nevyřeší. A lehnutí na zem je ještě horší: čím větší plocha těla se dotýká povrchu, tím víc zemního proudu jím proteče.

Klíčové pravidlo proto zní: nečekat na déšť. Blesk dokáže udeřit i několik kilometrů od jádra bouře, za jasného nebe. Zahraniční instituce pracují s pravidlem 30 minut, ven se vracet nejdříve půl hodiny po posledním slyšitelném hromu.

Doma neznamená automaticky v bezpečí

Zavřít za sebou dveře nestačí. Blesk vstupuje do budovy přímým úderem, přes venkovní vedení nebo potrubí a šíří se elektrickým systémem i vodovodem. Během bouřky proto platí:

• Nesprchovat se, nemýt nádobí, nesahat na kohoutek – kovové potrubí vede proud.
• Nepoužívat spotřebiče v zásuvce – počítač, televizi, pračku, sušičku, herní konzoli.
• Nedotýkat se betonových stěn s ocelovou výztuží – i ta může vést proud.
• Držet se dál od oken a dveří.

Zásadní detail, který se snadno přehlédne: techniku je potřeba odpojit před příchodem bouřky, ne až když venku už hřmí. NWS výslovně varuje, že odpojování zařízení během probíhající bouřky znamená kontakt s vodivým prvkem v nejrizikovější chvíli.

Sledujte bouřku dřív, než vás zastihne

Největší chyba nevzniká uprostřed bouřky. Vzniká o hodinu dřív, když člověk vyráží na túru bez pohledu na radar. ČHMÚ provozuje výstražný systém s notifikacemi v mobilní aplikaci, výstrahy se vážou na konkrétní obce s rozšířenou působností. Radarová data se aktualizují každých pět minut a vrstva „srážky a blesky“ zobrazuje výboje v reálném čase.

Praktický postup před letním výletem:

• Ráno zkontrolovat výstrahy ČHMÚ pro cílovou oblast.
• Během dne sledovat radarový nowcasting.
• Při prvním vzdáleném hřmění okamžitě mířit k pevné budově nebo autu.
• Nepodceňovat „ještě je daleko“ v bouřka se přesouvá rychle a blesk bije i mimo déšť.

Jedno číslo v tabulce ČSÚ vypadá uklidňujícím dojmem. Ale říká jen to, kolik lidí zemřelo. Neříká, kolik jich stálo pod stromem, v altánu nebo ve sprše a mělo štěstí.