Policie varuje před lákavou brigádou: za pár stovek denně riskujete stíhání za praní špinavých peněz

Jen do konce listopadu 2024 čelilo v Česku trestnímu stíhání za legalizaci výnosů z trestné činnosti téměř 700 lidí, většina z nich si myslela, že má brigádu.

Zdroj fotografie: Unsplash

Zpráva přijde přes WhatsApp nebo Telegram. Nabídka zní nevinně: lajkujte videa, dokončujte virtuální objednávky, přidávejte zboží do košíku. Odměna 125 korun za klik, 1 500 denně, někdy i víc. První peníze skutečně dorazí. Jenže ve chvíli, kdy „brigádník“ přes svůj účet začne přesouvat cizí prostředky nebo vkládat hotovost do bitcoinmatu, přestává být obětí podvodu a stává se článkem v řetězci praní špinavých peněz. A policie ho tak i vyšetřuje.

Jak nábor funguje krok za krokem

Schéma je promyšlené a opakuje se napříč kraji. Oslovení přichází bez vyžádání, reklamou na sociální síti, zprávou ze zahraničního čísla, komentářem pod inzerátem. Následuje přesun do uzavřené skupiny na Telegramu, kde falešné screenshoty výdělků budují iluzi komunity úspěšných brigádníků.

Po registraci na podvržené platformě, často napodobující Amazon, SHEIN nebo Lidl, přicházejí první úkoly. Klikání, hodnocení, „dokončování objednávek“. Dashboard ukazuje rostoucí zůstatek. A pak zlom: pro odemčení VIP úrovně nebo výběr nashromážděné odměny je třeba vlastní vklad. Žena z Táborska takto ve 28 platbách přišla o více než půl milionu korun. Muž z Chomutova nejprve dostal zpět přes 2 000 Kč jako „ochutnávku“ a nakonec ztratil přes 90 tisíc.

To je ale jen polovina problému. Nebezpečnější varianta nepřijde o peníze, přijde o čistý trestní rejstřík.

Kdy se z oběti stává pachatel

Kritický moment nastává, když podvodníci přestanou peníze lákat ven a začnou je pouštět dovnitř. Nabídnou „provizi 25 %“ za to, že přes váš účet protečou cizí prostředky. Nebo požádají o výběr hotovosti a vklad do bitcoinmatu. Z pohledu zákona jde o převod, ukrytí nebo zastření původu výnosů z trestné činnosti, přesně to, co popisují § 216 a § 217 trestního zákoníku.

Konkrétní české případy z posledních měsíců:

• Chomutov, červen 2025: Přes účet 29letého muže proteklo přes 1,1 milionu korun. Banka účet zablokovala, policie sdělila obvinění z nedbalostní legalizace.
• Prachaticko, září 2025: 47letá žena po komunikaci přes WhatsApp vybrala cizí peníze a vložila nejméně 145 tisíc korun do bitcoinmatu. Zahájeno trestní stíhání.
• Bruntálsko, duben 2025: Lidé umožnili cizím osobám přístup ke svému internetovému bankovnictví. Peníze odešly do zahraničí, policie zahájila úkony pro § 217.

Podle dat Policejního prezidia a Nejvyššího státního zastupitelství čelilo do konce listopadu 2024 stíhání nebo zkrácenému přípravnému řízení 464 osob za úmyslnou legalizaci a 231 za nedbalostní formu. Soudy potrestaly 274, respektive 102 z nich. Liberecký kraj od ledna 2025 do dubna 2026 evidoval 150 skutků podle § 216 a 52 podle § 217.

Proč je letošní verze nebezpečnější

Policie v celostátní zprávě za rok 2025 konstatuje, že nepřibývají nutně nové kampaně, ale stávající legendy se profesionalizují. Deepfake videa, spoofovaná telefonní čísla, kombinace více komunikačních kanálů a zapojení zahraničních callcenter. Organizátoři pracují přes šifrované komunikátory a rozdělené role; první dohledatelná stopa v řetězci je účet „brigádníka“, ne skutečného pachatele.

V roce 2025 policie zajistila virtuální aktiva v hodnotě 1,3 miliardy korun. Kryptoměny tu nejsou vedlejší rekvizitou, jsou systémovou součástí legalizačního řetězce, protože umožňují rychlý a těžko reverzibilní přesun hodnoty přes hranice.

Jak podvod poznat a co dělat, když už jste reagovali

Varovné signály, které se opakují napříč varováními FAÚ, policie i Evropského spotřebitelského centra:

• Nevyžádané oslovení přes WhatsApp nebo Telegram ze zahraničního čísla
• Nerealistická odměna bez kvalifikace nebo pohovoru
• Registrace přes odkaz ve zprávě na neověřitelnou platformu
• Požadavek na vlastní vklad pro „odemčení“ výběru nebo vyšší úrovně
• Jakýkoli pokyn použít vlastní účet k přijetí nebo přeposlání cizích peněz

Pokud jste už peníze odeslali nebo přijali cizí prostředky, rychlost rozhoduje. Okamžité platby se zpracovávají v jednotkách sekund a po předání příkazu je nelze odvolat. Banka může řešení zprostředkovat, ale vrácení negarantuje, peníze z účtu příjemce nemůže sama strhnout.

Co udělat hned:

• Zastavit jakékoli další převody
• Kontaktovat banku a požádat o blokaci
• Uložit screenshoty chatů, čísla účtů a identifikátory transakcí
• Podat oznámení policii

Rychlé vlastní oznámení a okamžité přerušení toku peněz jsou podle nás pro případnou obhajobu zásadní, ale nejsou automatickou pojistkou bez následků.

Rozdíl, který mění všechno

Klasický phishing míří na jednorázové vylákání údajů nebo autorizaci platby. Tady je model delší, sofistikovanější a právně zákeřnější. Poškozený nemusí jen zaplatit, může se sám stát prostředníkem, jehož bankovní účet nese digitální stopu celého řetězce. A zatímco skuteční organizátoři operují z šifrovaných kanálů za hranicemi, „brigádník“ sedí v Chomutově s obviněním na krku.

Nejnebezpečnější moment není ta první lákavá zpráva. Je to chvíle, kdy si řeknete, že „jen technicky pomůžete“ s pohybem cizích peněz, a váš účet se stane posledním čitelným otiskem v řetězci, který policie dokáže sledovat.