Bublina kolem AI je největší za 25 let. MIT spočítalo, kolik projektů skutečně vydělává, a výsledek je zdrcující

Jen za první polovinu roku 2025 investovaly 4 největší technologické firmy do AI infrastruktury přes miliardy korun. Většina projektů přitom zisk nepřinese.

Zdroj fotografie: Unsplash

V březnu 2000 praskla dot-com bublina a smazala biliony dolarů z portfolia lidí, kteří uvěřili, že internet změní všechno, a že to ospravedlňuje každou cenu akcií. Internet skutečně změnil všechno, ale ceny akcií neospravedlnil. Dnes se kolem generativní AI odehrává podobný příběh, jen s jedním podstatným rozdílem: tentokrát část trhu opravdu vydělává. Nvidia ve druhém kvartálu fiskálního roku 2026 vykázala získat 46,7 miliardy dolarů a čistý zisk přes 26 miliard. Jenže pod touto vrstvou reálných peněz se rozprostírá obrovská plocha projektů, pilotů a startupů, kde se peníze utrácejí, ale nevracejí. A právě tady se bublina nafukuje.

Tři vrstvy, tři různé příběhy

Problém začíná tím, že se pod slovo „AI investice“ schovávají tři zásadně odlišné kategorie peněz. První je infrastrukturní capex technologických gigantů. Amazon za první pololetí 2025 reportoval nákupy majetku a vybavení za 57,2 miliardy dolarů. Microsoft utratil v posledních dvou kvartálech 21,4 a 24,2 miliardy. Meta přidala 29,5 miliardy. Alphabet zvýšil celoroční výhled capexu z 75 na 85 miliard a jen za první půlrok utratil téměř 40 miliard. Náš součet těchto čtyř firem? Přes 170 miliard dolarů za šest měsíců. To nejsou spekulativní sázky na budoucnost, to jsou objednávky GPU, stavby datových center, kilometry optických kabelů.

Druhá vrstva jsou podnikové piloty generativní AI. Firmy po celém světě testují chatboty, kopiloty, automatizace dokumentů. A právě tady přichází střízlivá data. Třetí vrstva jsou peníze běžných investorů, maloobchodních i institucionálních, které kupují akcie firem spojených s narativním AI. Tyto tři vrstvy se v debatě o bublině neustále směšují. Neměly by.

95 procent bez měřitelného přínosu

Červencová zpráva MIT NANDA „The GenAI Divide“ přinesla číslo, které rezonuje: 95 procent organizací v jejich datasetu se nedosáhlo z generativního AI pilotů žádného měřitelného dopadu do hospodářských výsledků. Jen pět procent integrovaných projektů vytahovalo „miliony v hodnotě“. Důležitá nuance: autoři sami uvádějí, že část čísel je „directionally correct“ na základě rozhovorů, ne auditovaného účetnictví. Nejde o verdikt nad celým odvětvím. Jde o signál, že propast mezi demem a produkčním nasazením je obrovská.

Proč tolik pilotů selhává? MIT identifikuje několik příčin:

• Chybějící integrace do workflow – nástroj funguje v izolaci, ale nezapadne do reálného procesu.
• Learning gap – zaměstnanci se nenaučí nástroj používat v kontextu své práce.
• Přestřelený fokus na viditelné use-casy – firmy investují do zákaznických chatbotů místo do back-office automatizace, kde by byl dopad měřitelnější.
• Neschopnost přejít z pilota do produkce – nejlepší firmy to zvládají za 90 dnů, většina nikdy.

Gartner k tomu přidává vlastní predikci: 30 procent generativních AI projektů bude do konce roku 2025 opuštěno po fázi konceptu. Důvody? Slabá data, nejasná obchodní hodnota, rostoucí náklady a nedostatečné řízení rizik.

Dot-com paralela: co sedí a co ne

Přirovnání k roku 2000 je lákavé a částečně oprávněné. Tehdy i dnes: příběh o technologické revoluci, hon za růstem, přestřelená očekávání, kapitál tekoucí do firem bez jasného modelu monetizace. Ale struktura trhu je jiná. Dot-com éru táhly startupy bez tržeb. Dnešní jádro AI boomu tvoří firmy s masivním cashflow, Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta. Nvidia negeneruje jen příběh, ale desítky miliard čistého zisku kvartál co kvartál.

Paralela tedy sedí spíš jako rámec euforie než jako přesná kopie. Dnešní trh má silnější fundamenty v jádru, ale na periferii, u stovek startupů, u podnikových pilotů bez ROI, u tematických fondů sázejících na úzký narativ, vypadá povědomě. Podle nás nejsilnějšího kandidáta na „splasknutí“ nejsou velcí hráči s prokázanými tržbami, ale projekty a firmy, které nedokážou přejít z fáze „podívejte se, co to umí“ do fáze „tady je výkaz zisků a“.

Co to znamená pro peněženku běžného investora

Investor, který drží americké technologické akce přímo nebo přes ETF navázané na Nasdaq, je v tomto příběhu nepřímo, ale reálně. Klíčová otázka není, jestli AI jako technologie přežije, protože přežije. MIT popisuje „stínovou ekonomiku AI“, kde zaměstnanci používají ChatGPT a podobné nástroje mimo oficiální firemní projekty. Technologie z pracovního života nezmizí.

Otázka je, jestli dnešní hodnota odpovídají budoucím ziskům. A tady platí stará poučka, kterou americký regulátor pro retailové investory shrnuje jednoduše: nedávejte všechna vejce do jednoho košíku. Největší riziko neleží v AI jako takové, ale v koncentraci portfolia do několika „AI hvězd“ nebo úzce tematických fondů. Diverzifikace není vzrušující strategie. Ale v momentě, kdy trh přejde z fáze hype do fáze tvrdého dokazování výsledků, bývá jediná, která funguje spolehlivě.

Kdo zůstane po vystřízlivění

Fáze „dokaž to“ už začala. Firmy budou muset doložit, že AI pilot nepřinesl jen efektnější prezentaci pro board, ale měřitelný dopad do marže. Hyperscaleři budou muset obhájit stovky miliard v capexu rostoucími cloudovými tržbami. Startupy bez příjmů budou muset najít cestující zákazníky, nebo zmizí.

Signály, které budou stát za sledování: zpomalení AI backlogu u cloudových poskytovatelů, snižování capex výhledů, vlna rušených projektů po konceptu, rostoucí tlak na marže přes odpis a náklady na energii. Žádný z nich sám o sobě neznamená krach. Dohromady vykreslují obraz trhu, který přestává věřit příběhům a začíná počítat.

Po vystřízlivění zůstanou ti, kdo umějí ukázat výkaz, ne demo. Přesně jako po roce 2000 zůstaly Amazon a Google, a stovky jiných zmizely.