Česko se významně podílí na výrobě čipů pro celou Evropu. Mapa ukázala, že dominuje Praha, sever Čech a východ Moravy

Mapa polovodičového ekosystému eviduje v Česku 83 subjektů, od návrhářů čipů přes výrobce polovodičů až po světové lídry v elektronové mikroskopii.

Zdroj fotografie: ccnull / Creative Commons / CC BY-SA

Začátkem května 2026 spustil bruselský projekt CHIPDIPLO ve spolupráci s analytickým centrem CEIAS dosud nejkomplexnější veřejnou databázi evropského čipového průmyslu. Jmenuje se EU Chips Ecosystem Tracker a mapuje přes 2 500 firem, výzkumných center a podpůrných institucí ve všech členských státech. Česko v ní figuruje s 83 záznamy. Na Německo s jeho 754 záznamy nebo Nizozemsko s 335 to nestačí. Jenže surové číslo zakrývá podstatnější příběh: česká síla neleží v množství obřích továren na wafery, ale v několika strategických nikách, bez nichž se evropský dodavatelský řetězec neobejde.

Tři póly, ne jeden

Když si záznamy promítnete na mapu, vykreslí se tři výrazné shluky. Praha soustředí designové firmy a univerzitní výzkum. Východ Moravy kolem Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí drží výrobní a vývojové zázemí výkonových polovodičů. A sever Čech, Turnov, Liberec, Ústí nad Labem, přidává materiálový výzkum, detektory a aplikované technologie.

Zvlášť stojí Brno, které v datech nelze přehlédnout. Sídlí tam TESCAN i Thermo Fisher Scientific, tedy dva globální hráči v elektronové mikroskopii, vedle designových center onsemi a NXP a dvou silných univerzit. Brno je de facto čtvrtý pól, a v některých segmentech ten nejsilnější.

Praha: mozek ekosystému

Hlavní město funguje jako intelektuální jádro českého čipového průmyslu. Allegro Microsystems, Analog Bits, ASICentrum nebo Tropic Square jsou fabless firmy, které navrhují čipy a dodávají duševní vlastnictví, aniž by provozovaly vlastní továrnu. Tropic Square v únoru 2025 uvedl na trh TROPIC01, první bezpečnostní čip s plně otevřenou architekturou na světě. Codasip zase z Brna dodává procesorová jádra postavená na architektuře RISC-V.

K firmám se přidávají univerzity. ČVUT na Fakultě elektrotechnické od letošního roku otevřelo magisterský program Electronics and Integrated Systems, cíleně zaměřený na návrh integrovaných obvodů. Univerzita Karlova, VŠCHT a UJP Praha doplňují výzkumnou základnu v materiálech a jaderných technologiích. Praha tak není jen sídlo firem, je zdrojem talentů, kteří ty firmy živí.

Rožnov a Brno: kde se křemík mění na produkt

Rožnov pod Radhoštěm má v polovodičích tradici sahající do éry Tesly. Dnes tam onsemi provozuje výrobní závod i designové centrum zaměřené na power management a diskrétní výkonové prvky. V roce 2022 firma oznámila investici přes 150 milionů dolarů do rozšíření výroby karbidu křemíku (SiC) a plánovala dalších 300 milionů. NXP považuje Rožnov za jedno z největších center výzkumu a vývoje v celém regionu EMEA. Na rožnovsko-valašskomeziříčskou osu se váží i menší dodavatelé, EP Rožnov, Stroza, Unites nebo SVCS.

Brno pak přidává vrstvu, která je pro celý polovodičový řetězec kritická: metrologii a analýzu. Thermo Fisher Scientific tam provozuje podle vlastních údajů největší výrobu elektronových mikroskopů na světě s více než 1 200 odborníky. TESCAN nabízí řešení přímo pro analýzu poruch polovodičů a přípravu vzorků. Bez těchto přístrojů nelze ověřit kvalitu čipů vyráběných kdekoli v Evropě. Česko tu není subdodavatel, je strážce kvality.

Sever Čech: materiály a detektory

Turnovský Crytur se prezentuje jako světový lídr ve scintilačních detektorech pro elektronovou mikroskopii. Jsou to komponenty, které končí v přístrojích brněnských výrobců i jejich konkurentů. Technická univerzita v Liberci provozuje výzkumné centrum CXI zaměřené na nanomateriály a pokročilé technologie. V Ústí nad Labem funguje ICUK jako propojovací instituce mezi průmyslem a výzkumem. Sever Čech nedělá čipy, dodává materiály a know-how, bez kterých by se čipy nedaly vyrobit ani zkontrolovat.

Co mapa říká a co ne

Tracker je postavený na veřejně dostupných datech a mapuje subjekty na úrovni jednotlivých lokací. Nezachycuje skutečnou výrobní kapacitu každé provozovny ani osobní kontakty uvnitř clusterů. Osmdesát tři českých záznamů neznamená 83 továren na čipy. Znamená to 83 míst, kde se v Česku děje něco, co evropský polovodičový řetězec potřebuje.

Prostý průměr přes 27 členských států vychází na zhruba 93 záznamů na zemi, Česko je tedy lehce pod ním. Jenže průměr brutálně zkreslují Německo, Nizozemsko, Francie a Itálie. Ve středoevropském kontextu je Česko výrazně nad Slovenskem s jeho 32 záznamy a podle CzechInvestu disponuje přibližně 80 firmami a více než 11 000 specialisty v oboru. To z něj dělá silného středního hráče, ne statistický průměr.

Český polovodičový ekosystém nepřekvapí velikostí. Překvapí hloubkou, v několika nikách, které drží pohromadě celý evropský řetězec od návrhu přes výrobu až po kontrolu kvality.