Zelenější svět: solár pokryl dvě třetiny růstu spotřeby elektřiny na světě. Fosilní paliva poprvé v historii ztratila tempo

Solární panely v roce 2025 dodaly do světové sítě nejméně 530 TWh nové elektřiny, víc než kterýkoli jiný zdroj v dějinách za jediný rok.

Zdroj fotografie: Unsplash

Mezinárodní energetická agentura zveřejnila v dubnu 2026 výroční zprávu Global Energy Review a čísla v ní mají váhu, jako dosud žádné vydání nemělo. Světová spotřeba elektřiny vzrostla přibližně o 800 TWh, tedy zhruba o 3 %. Více než dvě třetiny tohoto přírůstku pokryl jediný zdroj, solár. Růst obnovitelných zdrojů a jádra dohromady přešil celý nárůst výroby elektřiny, a tak fosilní výroba v elektroenergetice poprvé klesla, aniž by za tím stála pandemie nebo finanční krize. Směr se změnil. Ale cesta je stále dlouhá.

Co přesně se stalo poprvé

IEA ve své zprávě používá dvě formulace, které se v energetické statistice dosud neobjevily. Za prvé: solár byl poprvé na záznamu největšího zdroje růstu světové energetické poptávky, ne jen elektřiny, ale veškeré energie. Za druhé: globální výroba elektřiny z uhlí klesla poprvé mimo krizové narušení od roku 2015.

Obě věty zní abstraktně, dokud si člověk neuvědomí, co znamenají dohromady. Nový růst světové ekonomiky, datová centra, klimatizace, průmysl, elektromobily, už primárně netáhne fosilní zdroj. Táhne ho technologie, která před 10 lety tvořila statistickou poznámku pod čarou.

Čísla to potvrzují: v roce 2025 přibylo celosvětově přes 600 GW solárních panelů, 108 GW bateriových úložišť (meziroční zvýšení 40 %) a prodalo se 21 milionů elektromobilů. Jen Čína uvedla do provozu téměř 370 GW soláru a 117 GW větru. Třicet zemí poprvé překonalo hranici jednoho gigawattu nových solárních instalací za rok.

Fosil nezmizel, jen přestal být motorem

Je potřeba oddělit čtyři roviny, které se v debatě neustále míchají: celkovou energii, elektřinu, spotřebu fosilních paliv a emise CO₂. V celkové energetické fosilní paliva v roce 2025 stále rostla, jen výrazně pomaleji:

• Ropa +0,7 % (slabší tempo než průměr 2010–2019)
• Zemní plyn +1 %
• Uhlí +0,4 %

V samotné elektroenergetice už ale fosilní výroba klesla, protože čisté zdroje rostly rychleji než celá poptávka. A emise? Ty stouply o 0,4 % na téměř 38,4 gigatuny CO₂, nové historické maximum. Svět je zelenější ve směru změn, ale ještě nejsme u konce.

Zajímavý je přitom regionální rozklad. Čína, největší světový emitent, své energetické emise v roce 2025 snižuje asi o 0,5 %, hlavně díky masivnímu nasazení soláru a větru. Naopak pokročilé ekonomiky ukázaly růst emisí o 0,5 %. Globální trend tedy netáhne Západ, ale Peking.

Proč to ještě není na účtech za elektřinu

Kdo čeká, že rekordní solární boom automaticky zlevní elektřinu, bude zatím zklamaný. V EU průměrná velkoobchodní cena elektřiny v roce 2025 vzrostla asi o 10 %. Maloobchodní ceny pro domácnosti v řadě zemí zůstávají nad úrovněmi před energetickou krizí, kvůli síťovým poplatkům, daním a regulovaným složkám, které tvoří podstatnou část účtu.

Praktický efekt se proto liší jinak: přibývá levných hodin pro nabíjení elektromobilu, zlepšuje se ekonomika vlastního střešního soláru s bateriemi, klesají provozní náklady tepelných čerpadel. Ale plně nižší účty? Ty přijdou, až se investice do sítí a flexibilita promítnou do celého systému. A to bude trvat roky.

Česko: pomalý běžec ve sprintu

Globální boom se v Česku zvyšuje solární, ale nesrovnatelným tempem. Podle dat OTE bylo ke konci roku 2025 registrováno 2 816 MW fotovoltaiky; nově přibylo 227 MW. Orientačně necelých devět procent přírůstku vůči konci předchozího roku, zatímco svět přidal přes 600 GW a celkově obnovitelné kapacity vzrostly o šestnáct procent.

U tepelných čerpadel MPO konstatuje stagnaci , hodnoty zůstávají na úrovni roku 2024, přestože Evropa jako celek se vrátila k růstu o jedenáct procent. V provozu je v Česku zhruba 330 tisíc tepelných čerpadel s celkovým výkonem 4,1 GW. U elektromobilů činil podíl čistě bateriových aut na nových registracích 5,6 % (13 806 vozů); v celé EU přitom bateriové vozy dosáhly 17,4 % trhu. Česko tedy není mimo hru, ale hraje ji v jiné lize.

Hormuz jako memento: fosilní závislost stále bolí

Že fosilní paliva ztrácí monopol na růst, neznamená, že přestala být důležitá. Válka zahájena 28. února 2026 a následné omezení provozu v Hormuzském průlivu to ukázaly brutálně: cena ropy Brent do konce dubna vyskočila o více než 55 %, evropský plynový benchmark TTF o více než 45 %. IEA aktivovala historické největší uvolnění nouzových ropných zásob.

Krátkodobě jde o šok. Dlouhodobě ale právě takové šoky aktuální aktuální hodnotu domácích zdrojů, střešního soláru, baterií, tepelných čerpadel, elektromobilů, jako nástrojů energetické bezpečnosti. Každý kilowatt, který si domácnost vyrobí sama, je kilowatt, který nemusí projít přes Hormuz. Rok 2025 nezačal éru bez fosilních paliv. Začal éru, ve které nový růst táhne něco jiného, ​​a ve které je poprvé vidět, jak by konec fosilní dominance mohl vypadat v datech, jen v prezentacích.